Představu britské premiérky o dohodě, která by umožnila smluvní formu brexitu a z ní vyplývající několikaleté přechodné období, které by pomohlo utlumit důsledky rozluky, si unijní státníci vyslechli jako „předkrm“ před samotnou večeří. Jak chutnala ryba v úpravě hodící se spíš pro krkovičku, se žádná hlava státu novinářům nesvěřila, zato víme, že projev Theresy Mayové byl všeobecným zklamáním.
Britská premiérka podle zbytku Unie nenavrhla nic, co by mohlo posunout jednání ze slepé uličky. „Nikam se to neposunulo,“ přiznal zklamaně i český premiér Andrej Babiš. „Řešíme kvadraturu kruhu,“ dodala německá kancléřka Angela Merkelová.
Zklamání bylo tak velké, že se během večera oficiálně odpískal i mimořádný listopadový summit, který měl být další „poslední šancí“ na řízený brexit. Do ledna přitom musí být dohody hotovy, jinak se ohlášený termín na konci března prostě nestíhá. Evropská komise už dostala zadání, aby se začala připravovat na to, že Británie skutečně odejde bez dohody.
Mayová zkouší nemožné
Ve slepé uličce je nejen brexit, ale i samotná Mayová, která poslední měsíce čelí prakticky permanentním pokusům o sesazení. Je pro ni téměř nemožné uspokojit i všechny poslance své vlastní strany. Někteří se totiž koncem minulého týdne účastnili největší londýnské demonstrace za poslední desítky let, kde tři čtvrtě milionu lidí protestovalo proti odchodu Británie z Unie. Ale pak je tu rostoucí skupina kolem Davida Davise. Ten v létě rezignoval na svou funkci ministra pro brexit, protože se mu zdálo, že Mayová je vůči Unii příliš vstřícná. Teď hrozí převratem ve straně; požaduje důslednou rozluku Británie s Evropskou unií a upřednostňuje tvrdý brexit před kompromisní dohodou.
Snad nejobtížnější část hlavolamu ale představuje Severní Irsko. Třináct tisíc čtverečních kilometrů velká část Irska – s necelými dvěma miliony obyvatel –, která sice po válce za nezávislost zůstala v roce 1921 věrna Velké Británii, dlouhá léta pak ale až do 1998 bylo dějištěm teroristických akcí jak proirských, tak probritských extrémistů.
Belfastské smlouvy z konce tisíciletí, které násilí ukončily, byly možné i díky tomu, že v rámci Evropské unie přestala téměř existovat hranice mezi Irskem a Severním Irskem. Sám z vlastní zkušenosti můžu říct, že když jsem se před pár lety plavil po irských řekách a jezerech, rozdíl mezi Irskem a Severním Irskem jsem poznal jen podle cenovek v obchodech, jestli byly v librách, nebo eurech.
Jak důležité je pro pokračování relativně klidného soužití na ostrově zachovat otevřené hranice mezi Irsky, si v Londýně moc dobře uvědomují. Britská premiérka o víkendu oznámila, že je připravena souhlasit s otevřenou hranicí mezi Irskem a Severním Irskem – tedy de facto Velkou Británií – na neomezeně dlouhou dobu. Tak to požadovala irská vláda v Dublinu; v opačném případě dokonce hrozila podporou hnutí za sjednocení ostrova pod irskou jurisdikcí.
Jenže otevřená hranice by znamenala, že Britové zůstanou svázáni s Evropskou unií přinejmenším celní unií, což je něco, co příznivci tvrdého brexitu v konzervativní straně odmítají. Podobně jako odmítají plný norsko-švýcarský model přidružení, který těmto zemím umožňuje být součástí jednotného unijního trhu a také Schengenu. Dokud ovšem dodržují unijní pravidla a platí poměrně vysoké příspěvky. Británii by takový kompromis vzal vítr z plachet pro uzavírání celních dohod s třetími státy (především zeměmi Commonwealthu), které příznivci brexitu vydávali za jednu z hlavních předností odchodu z Evropské unie.
JARNÍ FINMAG JE NA STÁNCÍCH. CO V NĚM NAJDETE?
Zdroj: Finmag„Když měl jít pan Drobný do důchodu, zjistilo se, že grif, kterým dělal vázu Hruška, je nemožné předat dál. Unikátní řemeslný um s ním odešel,“ přiznala v rozhovoru Kateřina Zapletalová.
FIN. Jak investovat, když inflace pádí vzhůru • Česko a Slovensko slaví 30 let. Která země vzkvétá víc? • Kateřina Věra Holna provedla Vinograf covidovou krizí a připravila vstup investorů. Teď míří na šampaňské • Existují novodobí Baťové? • Ondřej Vicena vrací Česko na mapu brýlového designu • V hlavě viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Radka Špicara
MAG. „Zjistit, kdo je chudý, je dost těžké a je tu spousta nejasností,“ říká sociolog Daniel Prokop • Mladá krev českých designérů umí zasáhnout srdce i peněženku zahraničních investorů • Trhák: Tenký červený proužek, který vám denně zachraňuje nervy, kdysi zachránil celý svět. Možná
Dlouhý odchod, rychlý návrat
Vedle možnosti, že Británie odejde z Unie bez dohody, což by způsobilo škody ve výši desítek miliard eur na britské i unijní straně, je tu stále ještě možnost, že žádný brexit nebude. Šanci na to dává i stále se prodlužující přechodné období od ohlášeného brexitu po definitivní odchod, o němž Brusel a Londýn vyjednávají.
Zatímco v Británii je pro variantu „setrvání“ stále více lidí a opakované referendum by podle všeho dopadlo ve prospěch členství, přestává se ale na tuto možnost příznivě tvářit část členských zemí Evropské unie v čele s Německem a Rakouskem.
„S Brity už se prostě téměř v ničem nepočítá,“ říká vysoký diplomat jedné z unijních zemí. „Navíc co dlouhodobě se státem, který prostě neví, jestli chce v Unii být, nebo v ní být nechce?“ Jak ale současně dodává, hlasy za udržení Británie v Evropské unii by byly stále ještě silnější. „A vyloučený není ani model, že po odchodu a následném zájmu o obnovení členství bude Londýnu nabídnuta nějaká zrychlená procedura přijetí, podobně jako před několika lety v případě Islandu,“ poznamenává.
K tomu je ale třeba konstatovat, že islandská snaha o vstup do Unie skončila fiaskem, hlasy volající po vstupu do Unie umlkly téměř okamžitě poté, co se Island v roce 2011 začal vzpamatovávat z tvrdé bankovní krize, a dnes už zase téměř nejsou slyšet.
Autor je redaktor MF Dnes
