Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Kdo nemá rád růst, nemá rád lidi

Bjørn Lomborg
Bjørn Lomborg
23. 10. 2018
 11 686

Pokud chceme, aby se lidé zajímali o životní prostředí, musíme je nejdřív nechat zbohatnout tak, aby mohli myslet i na něco jiného, než za co se dneska najedí. Žádat ve jménu planety o zastavení hospodářského růstu je kontraproduktivní. A od lidí zakotvených v bohatých zemích pokrytecké.

Kdo nemá rád růst, nemá rád lidi

Na 240 akademiků ze svých slonovinových věží vyhlásilo, že hospodářský růst škodí Evropě i planetě. Společně se stoupenci „nerůstové ekonomiky“ z celého světa na toto téma uspořádali ve dvou měsících konference v Méxiku, Malmö a Bruselu.

Jejich úsilí je předzvěstí návratu k někdejšímu dávno překonanému strašení ekologickou katastrofou. Je to postoj odtržený od reality a je to taky pohrdání miliardami lidí na celém světě.

Tito aktivisté tvrdí, že musíme zastavit hospodářský růst, že planeta překračuje meze toho, co životní prostředí ještě unese, a že stoupá nerovnost mezi lidmi.

Jenomže pokud jde o nejdůležitější otázky životního prostředí, hospodářský růst problémy nevytváří, nýbrž je řeší. Nejčistší místa nejsou nejchudší země, ale bohatší ekonomiky, které si uklízejí na vlastním prahu. Jak společnosti bohatnou, lidi si můžou dovolit přestat se strachovat o stravu a o hygienu a začít si dělat hlavu s životním prostředím.

Lomborg v Česku

Náš rozhovor

„Pokud se nám podaří přesměrovat jedno procento českých veřejných peněz a tohle procento přinese desetinásobek v budoucnu, pomůžeme vám z dvanácti zbytečně utracených miliard udělat 120 miliard příjmů,“ tvrdí Bjørn Lomborg v rozhovoru pro Finmag:

Jak zabránit plýtvání z českého státního rozpočtu

Největším environmentálním zabijákem je znečištění vzduchu v interiéru. Jeho obětí jsou chudí lidé, kteří musí pálit dřevo a zvířecí trus, aby si uvařili a ohřáli se. Jak společnosti bohatnou, můžou si lidi dovolit čistší technologie. V roce 1990 znečištění vzduchu v budovách zapříčinilo víc než osm procent úmrtí; v roce 2016 to bylo 4,7 procenta. přestože lidí neustále přibývá, každoročně v důsledku znečištěného vzduchu v budovách umírá o 1,2 milionu lidí míň.

Když některá společnost vyrůstá z krajní chudoby, znečištění venkovního vzduchu se nejdřív zhoršuje. Pak ale zase výrazně opadá, jelikož růst, technologické změny i postoje veřejnosti ovlivňují přístupy a předpisy. V Číně například emise oxidu siřičitého dosáhly vrcholu v roce 2006 a od té doby klesají.

Světové lesy vyprávějí podobný příběh. Většinu dějin lidstva byly stromy, všude kde se usadil člověk, decimovány. Vyšší zemědělské výnosy a měnící se postoje způsobily, že bohaté země lesy rostoucí měrou ochraňují a pracují na znovuzalesnění.

Hospodářský růst navíc zajišťuje lepší přístup k podstatným věcem, jež většina lidí na planetě požaduje nebo chce: zdravotnictví, školství, bezpečnosti a mobilitě. Jak uvnitř jednotlivých zemí, tak napříč mezi nimi platí, že spokojenost se životem stoupá s vyššími příjmy. Studie uskutečněná v Evropě, která zkoumala, jestli hospodářská prosperita zlepšila kvalitu života, zjistila, že „kvalita života Evropanů je lepší v bohatších společnostech“.

Hybatelé kampaně za nerůst tvrdí, že jejich hlavní starostí je nerovnost, ale záměrně přehlížejí naprostou většinu planety. USA zažívají zřetelný vzestup nerovnosti: horní 1 procento si v roce 1913 vydělalo 18 procent příjmů; v roce 1976 údaj klesl na 10,4 procenta a v roce 2014 se vrátil na 20 procent. Ve většině světa se ale zkušenost výrazně liší, včetně kontinentální Evropy a Japonska, kde si horní jedno procento oproti době před sto lety vydělává zhruba polovinu. Celosvětově se nerovnost snižuje, protože se mnohem víc lidí v rozvojovém světě vymanilo z chudoby.

Příjmy ale nejsou jediným ukazatelem klesající nerovnosti. Polovina všech přírůstků k blahobytu v letech 1960 až 2000 pramení z toho, že žijeme déle a zdravěji. V uplynulém půlstoletí se mezera mezi očekávanou délkou dožití v nejbohatších a nejchudších zemích světa zúžila z 28 na 19 let. V důsledku toho je nerovnost co do délky života nižší než v posledních dvou staletích.

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.


Globální obchod a hospodářský růst proměňují životy v rozsahu, jaký byl kdysi nepředstavitelný. Před dvěma sty lety žilo v bídě zhruba 94 procent planety. V roce 2015 Světová banka zjistila, že v krajní chudobě vůbec poprvé žije méně než 10 procent světové populace. Od roku 1990 do dneška se počet lidí žijících v krajní chudobě snížil o víc než miliardu.

Soudobí malthusiánci se staví proti šíření těchto obrovských přínosů do dalších částí světa, protože mají za to, že globální oteplování bude tak zlé, že zastavení růstu ospravedlňuje. To protiřečí Mezivládnímu panelu Organizace spojených národů ke změně klimatu (IPCC), který uvádí, že „ve většině hospodářských odvětví bude dopad změny klimatu malý ve srovnání s vlivy jiných jevů“ – třeba změn počtu obyvatel, věku, příjmů a technologií.

Podle IPCC celkový dopad klimatických změn dosahuje v současnosti celkem zhruba nula procent HDP a v roce 2100 vyjde na 2–4 procenta HDP. To je sice problém, ale ani zdaleka to není důvod, abychom lidem brali příležitost zbavit se chudoby.

Řešení změny klimatu – tak jako v případě mnoha jiných problémů – přinese technika. Musíme vynaložit mnohem větší úsilí, které zajistí, že zelená energetika bude levnější a účinnější než fosilní paliva, abychom i bez vypouštění oxidu uhličitého dokázali dál zbavovat miliony lidí chudoby.

Akademici se zaslepenou analýzou a mylnými obavami v zásadě říkají, že abychom mírně snížili globální oteplování, měli bychom skoncovat s růstem, který dokáže pozvednout stamiliony lidí z chudoby, předejít milionům úmrtí v důsledku znečištění vzduchu a dát miliardám příležitost k lepšímu životu díky pokroku v oblasti zdravotnictví, bydlení, školství a příjmů.

Je cosi hluboce znepokojivého na vědcích, kteří říkají ostatním, aby se vzdali výhod, jimž se sami těší. Co svět opravdu potřebuje, je mnohem víc růstu a mnohem méně pokrytectví.

Z angličtiny pro Finmag přeložil David Daduč

Copyright: Project Syndicate, 2018

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
7
+

Sdílejte

Diskutujte (5)

Vstoupit do diskuze
Bjørn Lomborg

Bjørn Lomborg

Prezident think tanku Centra Kodaňského konsensu a hostující pracovník Hooverova institutu na Stanfordově univerzitě. Napsal mimo jiné knihy The Skeptical Environmentalist (Skeptický ekolog), Cool It (Zchlaďte... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo