Očima expertů: Jeden čas! Ale který?

Střídání letního a zimního času zvoní v Evropské unii umíráček. Ušetřit ručičky našich hodinek bychom podle všeho mohli už příští rok. Evropská komise má v plánu zavést směrnici, která dosavadní posouvání času tam a zpět zakáže. „Lidé to chtějí, tak to uděláme,“ řekl v rozhovoru pro německou televizní stanici ZDF šéf Evropské komise Jean Claude Juncker. Vychází z ankety, ve které hlasovalo 4,6 milionu obyvatel napříč celou Unií. Osmdesát tři procent z nich se vyslovilo pro konec střídání času.

Bez argumentů

Poprvé se v Evropě k zavedení letního času – ten druhý ve skutečnosti není „zimní“, ale „standardní“ – přistoupilo během první světové války z důvodu úspory energie. Delší den se ve fabrikách zkrátka hodil. Stejný scénář následoval i během druhé světové války. Třetí comeback zaznamenalo přetáčení hodinek na konci sedmdesátých let kvůli energetické krizi. Zatímco po ničivých válkách státy od střídání času rychle ustoupily, třetí etapa už trvá takřka čtyřicet let. A nic s tím nezmohli ani kritici, kteří upozorňovali na to, že k žádné úspoře energie už dávno nedochází. Naopak zdraví a psychická pohoda lidí kvůli změnám biorytmu trpí stále víc.

Za rok se tedy zřejmě konečně dočkáme. Každý stát si bude moci navíc vybrat, ke kterému času se přikloní. Zatím vše nasvědčuje tomu, že většina států setrvá u umělého letního času, který začne platit v neděli 31. března.

Jak se na zrušení střídání času dívají čeští ekonomové, politici, zástupci podnikatelů, zaměstnanců a energetických společností? Mělo podle nich pravidelné posouvání času v zájmu energetické úspory v 21. století ještě nějaké opodstatnění? A pokud si budou moci naši zákonodárci zvolit, který z „časů“ v Česku zůstane, jaký by to měl být a proč?

Radka Sokolová

místopředsedkyně Českomoravské konfederace odborových svazů

Střídání času z ekonomických důvodů je překonané. Volání po jeho zrušení vnímáme jako opodstatněné. Z poznatků odborů a expertů na pracovní lékařství, se kterými spolupracujeme, vyplývá‎, že zejména bezprostředně období, kdy se čas mění, má negativní dopady na zaměstnance z hlediska časnějšího nástupu do práce a u někoho může mít i vliv na pracovní výkon. Lidský přirozený biorytmus je nucen se neustále přizpůsobovat a to je zatěžující.

Pavel Svoboda

europoslanec, KDU-ČSL

Jsem jedním z iniciátorů zrušení střídání zimního a letního času a už na začátku mého mandátu se mi podařilo dát dohromady pracovní skupinu cirka 80 europoslanců napříč všemi osmi frakcemi Evropského parlamentu, kde jsme se právě zrušením střídání času zabývali, takže s návrhem souhlasím.

Ve 21. století střídání času v zájmu energetických úspor nepřineslo nic pozitivního, protože to, co se ušetří na světle, to se utratí na topení.

Já si myslím, že bychom se měli řídit přáním občanů. Představuji si to tak, že si jednotlivé státy udělají výzkum, aby zjistily, jestli si jejich občané přejí zachovat letní, nebo zimní čas. Některé státy už podobné výzkumy mají. Mám informaci, že čtyři z pěti Čechů si přejí zachovat letní čas po celý rok.

Tomáš Prouza

prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu

Střídání času je jednoznačný přežitek, pouhé udržování zvyku, i když už pro něj důvod dávno vypršel. Dostupná data energetických firem ukazují, že k žádným úsporám v podstatě nedochází, a mám pocit, že spíše vyplýtváme víc energie na debaty o střídání času, než kolik jí ušetříme tím, že čas měníme. Jsem jednoznačně pro zrušení střídání a jako každá správná sova vím, že zachovat letní čas je jediným správným řešením.

Zuzana Havránková

ekonomka

Že střídání času šetří energii, je v 21. století už jen mýtus. S kolegy jsme nedávno publikovali studii, ve které shrnujeme 44 dostupných vědeckých článků na toto téma. Průměrné úspory energie jsou skoro přesně nulové. Naopak se ukazuje, že v některých zemích umělé posouvání času spotřebu jasně zvyšuje. Nehledě na to, že jarní změna času způsobuje řadě lidí nejen nepohodlí, ale i zdravotní problémy, které vedou jak k nižší pracovní produktivitě, tak k častějším infarktům a dopravním nehodám. Je prokázáno, že střídání času tímto způsobem každý rok zabije desítky lidí. Ano, letní čas má víc obětí než třeba klíšťová encefalitida nebo odklady dokončení dálnice D35.

Je tedy nejvyšší čas s umělým střídáním času v Evropě přestat, stejně jako to v posledních desetiletích udělaly desítky zemí po celém světě. Samozřejmě se všichni neshodneme, jestli po celý rok ponechat současný čas zimní, nebo letní. Někdo bude chtít, aby bylo večer déle světlo, jiný zase, aby se dřív rozednívalo.

Náš „zimní“ (tedy pravý středoevropský) čas je nastaven ideálně pro člověka, který chodí spát v osm večer a budí se ve čtyři ráno. Půlnoc našeho pravého času je střed období tmy, a člověk se spánkem centrovaným na půlnoc tedy nejlépe využije denní světlo. Ale ruku na srdce, kdo z nás chodí pravidelně spát v osm hodin? Pokud jde typický Čech do postele v deset a budí se v šest pravého času, byl by pro něj dokonce ideální dvojitý letní čas, se kterým už také některé země experimentovaly. Samozřejmě by to znamenalo, že v zimě bude dopoledne tma, ale v průměru za celý rok by bylo využití denního světla nejlepší. Každopádně současný systém umělého střídání je nejhorší možný a měli bychom se ho co nejrychleji zbavit.

Jan Sýkora

ředitel prodeje a marketingu MND

Ano, souhlasím se zrušením. Myslím si, že v dnešní době už pominuly důvody pro střídání letního a zimního času. Co se týče úspory energie, můžu se opřít spíš jen o veřejně dostupné zdroje – z nich plyne, že podle odborníků je odhadovaná energetická úspora diskutabilní. Odhaduje se, že je buď minimální, nebo žádná.

A pokud bych si mohl vybrat, který čas zrušit, tak určitě letní, který byl zaveden uměle během 1. světové války.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Czech Fund

V roce 2014 jsem k letnímu času napsal následující (a rád konstatuji, že se má prognóza naplnila dřív, než jsem čekal):

Střídání zimního a letního času je ukázkovým příkladem toho, jak snaha člověka o „vylepšení“ přirozeného řádu vede k nezamýšleným důsledkům, které za smysluplnost takové snahy staví otazník. Na druhou stranu, kdyby bylo největším problémem, jemuž svět v současnosti čelí, žili bychom v ráji.

A jaké že jsou ony nezamýšlené důsledky? Jeden příklad za všechny. Je prokázáno (studie), že lidé v pondělí po víkendu, který byl kvůli změně času o hodinu kratší, neproduktivně brouzdají internetem častěji než během jiných pondělků. Snadněji podléhají svodům zábavných či jinak odlehčených stránek – a nepracují, jak by bylo kýžené. Což má samozřejmě na souhrnné úrovni – třeba za celou ekonomiku – nemalé finanční náklady. Po víkendu, během kterého se jim v průměru dostalo méně spánku, než nač jsou zvyklí, se totiž snáze mentálně vyčerpávají, a hůře se tak koncentrují na práci. A proto jen tak neproduktivně „překlikávají“. Vskutku, nejde o problém, z něhož by se lidstvo hroutilo. Na druhou stranu, „rozhození“ lidského organismu vlivem změny času je nepopíratelné. A má své náklady. Myslím tedy, že se lidé stejně jednou nakonec rozhodnou pro návrat k přirozenému řádu – letní a zimní čas se stanou minulostí.

K tomu vlastně už není co dodat. Vlastě jenom jedno. Je úsměvné, jak se zejména šéf Evropské komise Juncker snaží konec střídaní letního a zimního času vydávat nikoli za věc z ekonomického hlediska už vlastně prakticky zákonitou, nýbrž za vyslyšení přání evropského lidu. Junckerovi PR poradci zjevné potřebovali vylepšit šéfův obraz u veřejnosti a její část jim to zřejmě i zbaští. Ale taková už politika bývá.