Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Králové regálů se slovníky

Martina Fojtů
Martina Fojtů
12. 9. 2018
 5 139

Ve větších knihkupectvích jich mají metry. A i v těch menších najdete aspoň poličku vyhrazenou slovníkům malé brněnské firmy Lingea. A pak je tu to, co není na první pohled tak vidět: slovníky elektronické, překladač prohlížeče Seznam, korektor pravopisu a gramatiky pro Word… A také to, jak firma, která v Česku zaměstnává pouhých 30 lidí, úspěšně proniká do dalších zemí. Zatím je zářezů šest.

Králové regálů se slovníky

Z pozice výkonného ředitele firmě velí Petr Ondrášek. Před sedmnácti lety nastupoval během vysoké napůl jako vývojář francouzského slovníku a napůl jako posila na marketing. K vzestupu mu kromě jazykových znalostí – vyrůstal v Alžírsku a francouzštinu později studoval na vysoké škole, kromě ní ale ovládá další tři jazyky – pomohl podnikatelský tah na branku. S vlastním podnikáním pokoušel štěstí už na střední.

První léta

Hlavně v létě se s myšlenkami na dovolenou a moře Ondráškovi vybavuje spousta dětských vzpomínek. Třeba ta z období kolem tří let, kdy trávil většinu času koupáním v alžírském moři. Muž, jehož ročník narození je 1973, se tam dostal jako potomek českého veterináře, který v rámci bratrské výpomoci rozvojovým zemím pomáhal budovat lepší zítřky a zaplňoval místo po příslušnících inteligence, kteří s dekolonizací země jaksi vymizeli. „S rodiči jsme tam žili ve dvou obdobích mého dětství, dohromady šest a půl roku. Nejdřív na pobřeží u Maroka a pak skoro v poušti u tuniských hranic. Zůstala mi z toho láska k moři, subtropickému ovoci a frankofonnímu prostředí,“ vzpomíná na dětství Ondrášek. A francouzština také později dala jeho životu směr na mnoho let…

Na střední školu chodil Petr Ondrášek na elektroprůmyslovku. Ne proto, že by to nějak zvlášť chtěl. Spíš proto, že to byla nejbližší škola od domu a že si byl obor blízký jeho otci, který tuhle školu sám v mládí studovat nesměl. Průmyslovka navíc odpovídala tomu, že Ondrášek nebyl zrovna studijní typ. Zato podnikavý. Ještě při střední, v divokých 90. letech, si nejdřív přivydělával pouličním prodejem novin. Pak si s kamarádem udělali malou novinovou distribuci a v centru Brna obstarávali několik novinových stánků. Čísla, obchod, podnikání. To ho lákalo.

Petr Ondrášek

Výkonný ředitel společnosti Lingea, která vydává slovníky, turistické průvodce a produkuje překladatelský software. Absolvoval Pedagogickou a Ekonomicko-správní fakultu Masarykovy univerzity. Vystudoval francouzštinu a svoji diplomku na ekonomické fakultě věnoval tématu zakládání pobočky české firmy v zahraničí. Tehdy to ještě nebyla Lingea, chtěl v zahraničí prodávat remosky. Jako když najdeš…

Po maturitě se přihlásil na francouzštinu na Masarykovu univerzitu, mimo jiné i kvůli tomu, aby se vyhnul vojně. Na tamější Pedagogické fakultě vystudoval na bakaláře, magistra si šel dělat v jiném oboru na Ekonomicko-správní fakultu. „Měl jsem tehdy nějaké zkušenosti z podnikání s novinami a chtěl se o tom dozvědět víc. Věděl jsem, jak to funguje v reálu, ale najednou jsem cítil potřebu poznat i nějaké širší souvislosti, dostat se dál.“ Přesto se právě v té době nakonec nechal zaměstnat. A je prý rád. „Zkušenost s vlastním podnikáním byla skvělá, ale stačila. Vyhovuje mi, jak máme spolupráci nastavenou u nás ve firmě,“ říká. Jeden podnikatelský sen si ale pořád chová, na důchod. Rád by si jednou zařídil spíš jen tak pro radost malou francouzskou kavárnu.  

Nabídka práce přišla v roce 2001 od zakladatele společnosti Lingea Pavla Ševečka. Lingea vznikla v roce 1997 a původně se specializovala na technologie, elektronické slovníky a jazykový software. Obor po celou dobu své existence neopustila, ale kromě slov zakletých do jedniček a nul rozšířila působnost i na vytváření slovníků, které můžete vzít do ruky. A i tady se propracovala na špici.

Na východ!

Dnes má Lingea má roční obrat asi 35 milionů korun v Česku a dalších 30 milionů na zahraničních pobočkách, přičemž doma zaměstnává 30 lidí, za hranicemi asi 15. K tomu má desítky externistů, které angažuje podle toho, jakým jazykům se zrovna věnuje. Na počet zaměstnanců malá firma se už propracovala do velké části východní Evropy. Pobočky má na Slovensku, v Polsku, Rumunsku, Srbsku, Slovinsku a v Maďarsku.

Na země na východ od českých hranic se specializuje záměrně. „Dřív jsme měli pobočku i v Německu, přišlo nám to logické. Na tamější trh jsme úzce navázaní, navíc je to obrovská země. Jenže časem jsme zjistili, že je tam ohromný a tvrdý konkurenční boj a všemu vládnou dvě zavedené značky Langenscheidt a Pons,“ vysvětluje Ondrášek, jak si s kolegy spálili prsty při expanzi na Západ.

Se slovníky, konverzačními příručkami, technologickými pomůckami a dnes také s cestovatelskými průvodci se proto obrátili na druhou stranu. „V postsovětských zemích a na Balkánu se trh teprve postupně utvářel. Navíc se tam mluví jazyky, které nemají tolik uživatelů, takže velkým firmám se překládat do nich nevyplatí. Pro nás to ovšem je zajímavé,“ podotýká Ondrášek.

Nechybujte.cz

Web pro milovníky češtiny nebo pro ty, kdo si v ní zkrátka nejsou jistí, ale nemůžou si dovolit chybu. Lingea jeho prostřednictvím využívá svůj Slovník současné češtiny (dává tak volně k dispozici víc než 70 tisíc hesel) a Slovník českých synonym a antonym. Web je zatím zdarma, firma ho dotuje, vydělává jen na bannerové reklamě. Do budoucna ale zvažuje zpoplatnění Nechybujte.cz – Petr Ondrášek razí heslo, že kvalitní online obsah nejde dělat zadarmo. „Slovník jsme se před lety rozhodli dát uživatelům volně k dispozici i proto, že nám trochu vadilo, že například cizí jazyky jsou všichni zvyklí učit se po vzoru Západu z výkladových slovníků, ale v hodinách češtiny se s tím nikde nesetkáte, což je škoda,“ myslí si Ondrášek.

Není práce s jazykem jako práce s jazykem

Sám byl u zakládání vlastně všech zahraničních poboček nebo je přímo budoval. Ve firmě prožil vzestup od řadového zaměstnance až po výkonného ředitele, kterým se stal v roce 2015. Nejdřív jen pracoval na francouzském slovníku a pomáhal s marketingem, pak pomáhal vybírat francouzštináře na nově zřízené slovenské pobočce. Když se vznikala polská odnož Lingea, řešil už víc i obchodní problémy, takže zakládání rumunské pobočky už vedl. „Šlo to přirozeně, stejně jako vývoj firmy. S novými výzvami přicházely nové úkoly a už Pavel Ševeček nastavil filozofii, že lidé, kteří je mají plnit, mají být ideálně zevnitř,“ popisuje.

S každou další pobočkou vstupoval Ondrášek do trochu jiného prostředí. Třeba na Rumunsko prý nejde zapomenout. „Připravovali jsme se na to velice důkladně. Už rok předtím jsem jel se ženou na letní školu rumunštiny do Temešváru, abychom za tři týdny nasáli základ jazyka a byli schopní rámcově rozumět,“ vzpomíná ředitel firmy na dobu před deseti lety.

S kolegy si nejdřív dělali analýzy, jestli má cenu do země vstupovat. Vzešlo z nich, že ano, a tak začal kolotoč shánění kanceláří, vyřizování administrativy nebo třeba hledání právníka. „Nakonec nás dohnala kulturní odlišnost. Občas jsme skoro brečeli, do čeho jsme se to pustili,“ povídá Ondrášek, dnes už s úsměvem.

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.


Štěstí měli třeba v tom, že je s kolegy napadlo zeptat se, jestli v rumunštině něco neznamená název jejich firmy. Ve většině evropských jazyků Lingea asociuje cizí slova vzniklá z latinského základu lingua, tedy řeč nebo jazyk. V rumunštině ale – jak se ukázalo – slovo lingea přímo existuje. A má také co do činění s jazykem, nicméně ve druhém smyslu toho slova, znamená totiž – lízání. A tak se slovníky a publikace české společnosti prodávají v Rumunsku pod pozměněnou značkou Linghea.

Až myši k počítači vytlačí myši domácí

Vytvořit slovník, ať už fyzickou knihu nebo elektronickou aplikaci, v dalším jazyce, jakým je například rumunština, už teď pro firmu není zase tak náročné. Za roky si totiž nasbírala jednak podstatné know-how a jednak spoustu materiálu: firma už má rozsáhlé databáze slov a ví, která hesla by se ve slovníku měla objevit. Pro každý jazyk se také využívají už existující výkladové slovníky, které tvoří část hesláře. K němu pak už pracovníci dohledávají ekvivalenty, příklady užití, gramatické poznámky. Z elektronických slovníkových podkladů se pak dá jednoduše připravit několik různých slovníků pro danou jazykovou kombinaci zároveň. Je přitom jedno, jestli výstup má být elektronický, nebo tištěný. Tytéž podklady slouží i vývojářům jazykových nástrojů. Sám Ondrášek do tvorby slovníků dodnes zasahuje a občas dodá do hesláře nové slovo. „Na všechno máme jednu databázi, kterou sdílí pracovníci z různých jazykových oddělení. Když někdo něco přidá, hned to všem vyjede, aby si dané slovo přeložili do svého jazyka,“ říká.

Kvalita slovníku nespočívá jen v preciznosti překladu, ale i v množství uvedených ekvivalentů nebo příkladech použití. Slova by měla být řazena podle frekvence výskytu, která se ale v čase mění, proto není možné jen bezduše přejímat ze starších slovníkových děl. „Vždycky se snažíme dávat jako první význam, který bude uživatel nejpravděpodobněji potřebovat. Dovedu si představit, že časem to u slova myš bude ta počítačová, a ne zvíře,“ dává Ondrášek příklad.

Překladač tajného a důvěrného

Jsou firmy, které jsou jednak mezinárodní, jednak extrémně citlivé na úniky informací. Můžou to být například banky, ale typově je takových podniků mnohem víc. Svěřit interní dokumenty překladateli je pro ně vždycky trochu ošemetná věc. Nechat je byť i jen pro orientační překlad „projet“ online překladačem také není to pravé ořechové. Pro takové podniky teď Lingea vyvíjí offline překladač, který může fungovat jen ve vnitřní síti klienta, tedy bez nebezpečí úniku dat.

Přijde Francouz, Polák a Čech k polici se slovníky

Lingea dnes prodává přes 70 procent publikací v zahraničí. Popis jednotlivých trhů vydá na menší sociologickou studii. „Na počet kusů se nám nejvíc daří v Polsku. Je to obří trh. Sice s velkou konkurencí a nízkými cenami a maržemi, ale ta velikost je důležitá. Poláci hodně cestují za prací, takže tam máme úspěch,“ říká Ondrášek.

Firma prý dlouho našlapovala kolem vstupu do Maďarska, měla obavy ze silné pozice místního gigantu Akadémiai Kiadó (Akademické nakladatelství). Nakonec se odhodlala. Nejvíc tam trochu překvapivě frčí hlavně vydávání turistických průvodců. „Původně pro nás ani nebyly téma, začali jsme je produkovat až v době po ekonomické krizi, když jsme hledali nové příležitosti k růstu. Povedlo se nám trefit do příznivé doby. Lidé hodně cestují a to prodejům přeje,“ těší Ondráška, pro kterého je zajímavý třeba i slovinský trh. „Ačkoliv je to malá země, kde jsou knihy drahé, místní se opravdu snaží vzdělávat a jsou zvyklí za knihy vydávat velké částky.“

A jak ze srovnávání vychází Češi? Asi bychom na sebe měli být hrdí. Čistě jen podle přehledu Lingey patříme mezi země, jejíž obyvatelé se snaží koukat do světa, vzdělávat se a cestovat. „Ta chuť učit se jazyky, kterou vidíme my, může být ale daná tím, že to české školy nedělají moc dobře, a tak se lidé snažit osvojovat si je jinými cestami.“

Naopak malý zájem používat cizí řeči patří mezi důvody, proč firma nikdy nevstoupila do Ondráškovy milované Francie. „Jsou to velcí nacionalisté, hrdí na svůj jazyk, a mají pocit, že mají všechno včetně bývalých kolonií, kde se vždycky bez problémů domluví,“ krčí rameny s tím, že některé věci se zkrátka nedají lámat přes koleno.  

Kdo nakrmí překladatele

Lingea před lety vznikla jako softwarová firma, jejímž prvním produktem byl korektor překlepů ve Wordu. Zakladatel společnosti Pavel Ševeček později vytvořil i další nástroje, díky kterým mohl financovat vývoj slovníků. A pak se to otočilo. Dnes knihy dotují vývoj technologických novinek.

Firma se teď soustředí na vylepšování překladatelského softwaru, jehož nejnovější verzi používá ve svém prohlížeči také český gigant Seznam. Priorita je jasná: dostat co nejdál programy na podporu automatického překladu.

Lingea dominuje ve svém oboru tuzemskému trhu a působí v dalších šesti evropských zemích. Kromě papírových slovníků a zavedeného slovníkového software dnes vyvíjí pokročilé překladače na principu neuronových sítí a offline překladače, které se hodí ve firmách, jež si musí hlídat citlivá data.

V automatizaci překladu a vylepšování jeho kvality se teď předhání kdekdo, včetně firem největších. Lingea sází na to, že obru Googlu se zatím nevyplatí věnovat moc energie středo- a východoevropským zemím, kde už mají Brňané svoje know-how. To ale samo o sobě nemusí stačit, je potřeba naučit se nové věci. Respektive naučit nové věci stroje. „Staré frázové překladače stojí na principu velkých dat, využívají korpusy a pracují s pravděpodobností, že když byl nějaký segment věty nejčastěji přeložen nějakým způsobem, dost možná to bude to, co hledáte. To s sebou ale nese určitou chybovost, tím spíš, že už je za pomoci těchto překladačů na internetu přeložená spousta webových stránek,“ vysvětluje, jak se staré chyby můžou zacyklit. Novější nástroje využívající neuronové sítě čerpají také z dostupných dat na internetu a různých dalších zdrojů. Mají ale především tu vlastnost, že se umí učit z vlastních chyb, takže výsledek je přesnější.

Budou pak mít překladatelé co jíst? Ondrášek si myslí, že je čeká něco jako průmyslová revoluce. Velkou dřinu s každým slovem nahradí stroje a odborníci na jazyk se změní v kontrolory jejich práce. Užitek by to prý mělo přinést všem. Větší dostupnost překladatelských technologií ponoukne k tomu, aby se převádělo z jednoho jazyka do jiného častěji. Což zvedne důležitost překladatelství a nutnost ovládat jazyky.

Foto: Jitka Janů

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
6
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Martina Fojtů

Martina Fojtů

Martina Fojtů vystudovala žurnalistiku, germanistiku a marketing. Začínala jako sportovní novinářka, léta psala o zákulisí vědy a výzkumu a dnes učí klienty marketingové agentury komunikovat lidsky.

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo