- Musíme zatopit údolí řek, nabízí recept na boj se suchem hydrolog Jánský. Bojuje se ale těžko, když stát daní krajinné prvky pětkrát (!) vyšší sazbou než ornou půdu.
- „Když proti Babišovi vystoupí Tomáš Klus, sice přesvědčí nějaké lidi, kteří s ním sympatizují, ale zároveň možná posílí narativ populismu, totiž že existuje kulturní elita, která nerespektuje, co chce ‚běžný lid‘.“ Daniel Prokop ještě jednou o populismu.
- Má dnešní levice truchlit za pražským jarem? Socialisté potřebují nové iluze, ne melancholii. Čerstvá perspektiva Pavla Koláře.
- Pěkný rozhovor s Pavlem Kosatíkem: „Každý ve svém okruhu musí dávat najevo, na čem mu záleží, z čeho neuhne. A i když to jsou pětimilimetrové věci, tak to má význam. Někdo to uvidí a řekne si, aha, tak ten se na to nevykašlal, to není skeptik nebo mudrc, nebo pouze názorový člověk, ten má vztah k realitě a za něco mi ručí. Jinak to nejde.“
- Na Finmagu Pavel Jégl píše o pozemkové reformě v Jihoafrické republice a Petr Němec o H-Systemu.
Anglicky
- George Monbiot přemýšlí nad tím, proč jsme tlustší než před 40 lety. Vinit jednotlivce – nebo instituce?
- Plastová brčka nejsou problém, rybářské sítě ano. Fajn odkazy na další zdroje.
- Kapitalismus jako performativní umění. Martin Shkreli dělal byznys jako komiksový záporák, mimo jiné vytáhl cenu významného antiparazitika na padesátinásobek. Letos šel do báně – ne za to, že zkracoval životy chudých, ale za to, že oškubal investory. Dobré postřehy ke kontraproduktivitě některých regulací ve farmakologii.
- Svět se mění a my s ním ne: Maroko dokončuje první africkou vysokorychlostní železnici. 570 kilometrů mezi Tangerem a Casablancou urazí rychlovlaky za něco přes dvě hodiny. Maximálka: 320 km/h, dvojnásobek nejvyšší rychlosti na českých koridorech.
