Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Lepší svět je tady

Bjørn Lomborg
Bjørn Lomborg
23. 8. 2018
 8 864

Člověk si snadno začne myslet, že moderní svět se rozpadá. Neustále čelíme přívalu negativních informací: děsivých novinových titulků, alarmujících závěrů výzkumů a strašlivých statistik.

Lepší svět je tady

Na zeměkouli rozhodně existuje mnoho věcí, které by nás měly nesmírně znepokojovat. Když se ale upneme jen na hororové příběhy, unikne nám širší rámec.

Organizace spojených národů se zaměřuje na tři kategorie rozvoje: sociální, hospodářský a ekologický. Pokud se v každé z těchto kategorií ohlédneme za uplynulým čtvrtstoletím, pak máme mnohem víc důvodů k oslavám než k obavám. Bylo to období mimořádného pokroku.

Je líp

V sociální kategorii je nejdůležitějším ukazatelem, jak vysokého věku se každý z nás dožije. V roce 1990 činila střední délka života 65 let. Do roku 2016 se zvýšila na 72,5 roku. Za pouhých 26 let jsme tedy získali 7,5 roku života.

Pesimista by mohl namítnout, že to znamená 7,5 dalších let nemocí a utrpení. Ne, není to tak. V roce 1990 jsme se necítili dobře téměř 13 procent života. To procento se nijak nezvýšilo. A ačkoliv se hodně mluví o tom, že nerovnost je dnes mnohem horší než kdykoliv dřív, pak v tomto nejdůležitějším parametru se nerovnost naopak snižuje: propast mezi střední délkou života v chudých a bohatých zemích se dramaticky zmenšila.

Pokud jde o hospodářský rozvoj, pak jedním z nejvýznamnějších ukazatelů je procento lidí žijících v chudobě. V nejhlubší nouzi jich dnes žije daleko míň. V roce 1990 žilo v extrémní chudobě 37 procenta lidí, dneska je to méně než každý desátý člověk. Za pouhých 28 let vybředlo z chudoby přes 1,25 miliardy lidí – to je zázrak, jemuž se věnuje zoufale malá pozornost.

Lomborg v Česku

Náš rozhovor

„Pokud se nám podaří přesměrovat jedno procento českých veřejných peněz a tohle procento přinese desetinásobek v budoucnu, pomůžeme vám z dvanácti zbytečně utracených miliard udělat 120 miliard příjmů,“ tvrdí Bjørn Lomborg v rozhovoru pro Finmag:

Jak zabránit plýtvání z českého státního rozpočtu

Podíváme-li se na životní prostředí, pak jedním z největších zabijáků je znečištění „vnitřního ovzduší“, způsobené tím, že lidé používají na vaření a otop zvířecí trus a dřevo. V roce 1990 to byla příčina více než osmi procent veškerých úmrtí; dnes je to 4,7 procenta. To znamená, že na následky znečištění vnitřního ovzduší dnes každoročně zemře zhruba o 1,2 milionu lidí méně, přestože se počet obyvatel zeměkoule zvýšil.

Podobný trend existuje i u mnoha dalších statistik ekologického rozvoje. V letech 1990 až 2015 se procento lidí na světě, kteří vykonávají velkou potřebu venku, snížilo na polovinu, konkrétně na 15 procent. Přístup k takzvaným inovovaným vodním zdrojům získalo za stejné období 2,6 miliardy dalších osob a jejich podíl dosáhl celkem 91 procent. Přístup k inovovaným vodním zdrojům tak získala více než třetina veškeré světové populace.

A tím zkvalitňování života nekončí: svět je dnes gramotnější, objem dětské práce klesá, prožíváme jedno z nejpokojnějších období v dějinách a ve většině zemí světa vládnou demokratické režimy.

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.


Ale my nechceme vidět, že je (a bude) líp

Max Roser z Oxfordské univerzity založil obsáhlou webovou stránku, která podobné údaje zkoumá. Roser přichází s pozoruhodným návrhem: změny, které se odehrály během posledního čtvrtstoletí, bychom podle něj mohli vnímat v měřítku uplynulých 24 hodin. Viděno touto optikou se jen za uplynulý den prodloužila střední délka života o devět a půl hodiny, 137 000 lidí vybředlo z extrémní chudoby a 305 000 osob získalo přístup k bezpečné pitné vodě. Média mohla tyto příběhy vyprávět každý den od roku 1990.

Dobré zprávy však nejsou tak zaznamenáníhodné jako ty špatné. To není jen chyba médií. Vyprávět pozitivní příběh je náročnější. V mnoha případech totiž „zprávu“ nepředstavuje něco, co se stalo, nýbrž špatná věc, k níž přestalo docházet. A ta upoutává naši představivost jinak. Fascinující studie z roku 2014 zjistila, že i když účastníci tvrdili, že chtějí číst pozitivní zprávy, jejich chování prozrazovalo, že ve skutečnosti dávají přednost informacím s negativním obsahem (třebaže si tuto preferenci sami neuvědomovali).

Všichni bychom měli sami sebe ponoukat k tomu, abychom věnovali větší pozornost pozitivním faktům. Když jsou lidé dotázáni, jestli budou životní podmínky ve světě za 15 let lepší než dnes, pak se 35 procent respondentů domnívá, že ano, a 29 procent zastává názor, že se poměry zhorší – v podstatě si můžete hodit mincí. Avšak mezi lidmi, kteří chápou, že mnoho věcí na naší planetě se už oproti minulosti zlepšilo, věří v pokrok 62 procent respondentů. U lidí, kteří neznají fakta, klesá tento podíl na pouhých 17 procent. Přesvědčení, že všechno jde k horšímu, zpsůobuje, že vidíme pokřivený obraz toho, co můžeme dokázat, a tak se nakonec víc bojíme.

Vezměme si docela běžný scénář, v němž politici a média rozdmýchávají strach ze zločinnosti, přestože statistiky ukazují, že míra zločinnosti je celostátně nízká nebo klesá. Taková situace může vést až k tomu, že se pozornost a vzácné zdroje zbytečně mrhají na řešení nesprávného problému, v ulicích je víc policistů a dochází k omezování občanských svobod, místo abychom realizovali politiku, která není tak mediálně přitažlivá, ale zvyšuje náš blahobyt – například zkvalitňování předškolní péče nebo zdravotnictví.

Špatná interpretace fakt může snadno vyústit v pomýlená řešení založená na strachu, zatímco vyváženější a fakty podložené chápání, čeho lidstvo dosáhlo, nám umožňuje zaměřit úsilí na oblasti, kde můžeme dosáhnout největšího užitku (často to bývá tam, kde se nám už dnes daří dobře). Tím zajistíme, aby budoucnost mohla být ještě veselejší.

Pro Finmag z angličtiny přeložil Jiří Kobělka. Copyright: Project Syndicate, 2018.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
5
+

Sdílejte

Diskutujte (3)

Vstoupit do diskuze
Bjørn Lomborg

Bjørn Lomborg

Prezident think tanku Centra Kodaňského konsensu a hostující pracovník Hooverova institutu na Stanfordově univerzitě. Napsal mimo jiné knihy The Skeptical Environmentalist (Skeptický ekolog), Cool It (Zchlaďte... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo