Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Migrační bouře v bavorském tupláku

Luboš Palata
Luboš Palata | 9. 7. 2018 | 6 komentářů | 8 706

Čekají nás na německých hranicích zase fronty a pasová kontrola?

Migrační bouře v bavorském tupláku

Klip stanice Deutsche Welle trvá jen něco přes minutu, ale o německé migrační politice dokáže říct všechno podstatné. Jeho ústřední motto zní od otevřených dveří k zavřeným hranicím. A ukazuje, jak se největší německá země za necelé tři roky změnila. Ze státu, který přijal během několika měsíců na milion syrských, iráckých a afghánských běženců, v zemi, která je připravena uzavřít své hranice. Tedy pokud by příliv migrantů, který se teď pohybuje v řádu jednotek tisíců měsíčně, do Německa pokračoval.

Jarní Finmag

Finmag srpen 2020Zdroj: Finmag

Až nám technologie rozvážou ruce. Popularizátorka umělé inteligence Sara Polak o revolučních dobách, ve kterých žijeme.

Dobrou! Téma čísla – spaní. Pavel Jégl zkoumá, jak spali předkové. Lifehacker Tomáš Baránek líčí, jak zkoumá, jak spí on sám. Fyzioložka Zdeňka Bendová o biorytmech a světle.

Učit se, učit se atd. Tematický blok o vzdělávání a kariéře. Česko rekvalifikuje, i když o tom úřady práce, nevědí, píše Jiří Hovorka. Nevyužili jsme historickou šanci zničit maturity, lituje Vojtěch Dobeš. Robert Vlach o údělu celoživotního vzdělávání u volnonožců.

FIN. Ve finanční části magazínu Dominik Stroukal a investeens. Petr Kučera sleduje bankovní novinky. Balík textů o realitách a realitních fondech.

Bavorská, nikoli německá krize

Heslo zvládneme to se kancléřce Angele Merkelové podařilo naplnit. Přes milion běženců se v Německu skutečně víc či míň integruje, odmítnuté žadatele o azyl se daří vracet, kriminalita nestoupla, naopak je nejnižší za mnoho posledních let. A Spolkové republice se i s obřími výdaji miliard eur ročně, které si starost o tak velké množství lidí vyžádala, ekonomicky daří, jako se mu nedařilo od začátku devadesátých let.

Vládní krize z počátku léta, v níž hrála klíčovou roli bavorská Křesťansko-sociální unie (CSU), tedy měla zejména jednu příčinu: blížící se říjnové zemské volby, Vládnoucí straně hrozí, že by jí volební výsledek od druhé světové války nemusel stačit na udržení moci. Zkusila se tedy inspirovat lidovci ze sousedního Rakouska a pokusit se sebrat hlasy antiimigrační Alianci pro Německo (AfD). Ministr vnitra a šéf CSU Horst Seehofer navrhl uzavření spolkových hranic a okamžité vracení všech migrantů, kteří vstoupí do Německa z jiné země Evropské unie. Tedy to, co stanovuje platná unijní „dublinská dohoda“ o migraci.

Zatímco Seehofer je regionální politik, který se krátce před penzí vyšplhal na spolkovou úroveň, Angela Merkelová je nejen německá kancléřka, ale také evropská politička. Tedy politička, který cítí odpovědnost nejen za Spolkovou republiku, ale i celou Evropskou unii. Proto si dokázala spočítat, že uzavření německých hranic by spustilo dominový efekt, fakticky zlikvidovala Schengen a vytvořila obrovské napětí mezi zeměmi Unie, které by si přeposílaly zadržené uprchlíky.

Kompromis mezi kancléřkou a Seehoferem proto nechával hranici otevřenou, migranti měli být „loveni“ až za ní, umisťováni do tranzitních center a pak urychleně vraceni do zemí, přes které do Evropské unie, respektive do schengenského prostoru přišli. Přeloženo do reality – do Itálie, Řecka a Španělska. Situace hrozila tím, že minimálně na německo-rakouských, později ale i na německo-českých hranicích začnou kontroly.

Jarní Finmag

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

Až nám technologie rozvážou ruce. Popularizátorka umělé inteligence Sara Polak o revolučních dobách, ve kterých žijeme.

Dobrou! Téma čísla – spaní. Pavel Jégl zkoumá, jak spali předkové. Lifehacker Tomáš Baránek líčí, jak zkoumá, jak spí on sám. Fyzioložka Zdeňka Bendová o biorytmech a světle.

Učit se, učit se atd. Tematický blok o vzdělávání a kariéře. Česko rekvalifikuje, i když o tom úřady práce, nevědí, píše Jiří Hovorka. Nevyužili jsme historickou šanci zničit maturity, lituje Vojtěch Dobeš. Robert Vlach o údělu celoživotního vzdělávání u volnonožců.

FIN. Ve finanční části magazínu Dominik Stroukal a investeens. Petr Kučera sleduje bankovní novinky. Balík textů o realitách a realitních fondech.


Vystrčíme se za hranice?

Kompromis mezi Seehoferovou CSU a CDU kancléřky Merkelové pak ale ještě víc změknul po vyjednávání s třetí koaliční stranou, tedy sociální demokracií. Výsledek: nakonec žádná nová „tranzitní centra“ nevzniknou a hranice se minimálně prozatím uzavírat nebudou, ani ty s Rakouskem.

Daleko pravděpodobnější, než že se zavřou hranice mezi Vídní a Mnichovem, je teď uzavření hranice rakousko-italské. Jednak je to mnohem snazší a navíc migranti do Německa nepřicházejí z Rakouska, ale přes Rakousko, z Itálie. A zatímco Vídeň s Berlínem a Mnichovem sice tvrdě, ale konstruktivně vyjednává, italská vláda Ligy severu a populistického Hnutí pěti hvězd jen vykřikuje, že když si ostatní země Unie nevezmou z Itálie půl miliónů migrantů a nerozdělí si je, tak je Italové prostě pustí dál.

U politiků typu italského ministra vnitra Mattea Salviniho je těžké být prorokem, ale na kurz 4:6 bych si vsadil, že i tak nejméně do konce srpna Evropskou unii žádná migrační krize ani skutečné uzavírání hranic nečeká. Itálie má tak velké příjmy z turistiky, že i jen přivření hranic by ji ekonomicky hodně zabolelo, především ale proud migrantů z Libye výrazně zeslábl. Těch 40 tisíc lidí, kteří do Itálie od počátku roku přišli, není pro zemi italské velikosti nějaký katastrofální problém.

I řecko-turecká hranice je v relativním klidu a poplašné zprávy o Španělsku jsou jen letní bubliny – jde o jednotky tisíc příchozích za rok.

Z obrovské migrační krize tak nemusí pro příští měsíce být nic. Na druhé straně je ale jisté, že současný „dublinský systém“, ve kterém migrační problémy odnášejí výlučně hraniční země, zvláště ty na březích Středozemního moře, musí být reformován.

A ti, kteří budou na všechny návrhy reformy Schengenu říkat slovy českého premiéra Andreje Babiše jen „to zásadně odmítáme“, se můžou ocitnout opět za hranicemi. Hranicemi nějakého nového Schengenu, který uzavřou ty země, které se budou ochotné dohodnout.

Obávám se, že současná politická reprezentace v čele s duem Zeman-Babiš Čechy připravuje spíš na obnovení hranic, než aby přemýšlela, jak se tomu vyhnout.

Autor je redaktor MF Dnes. Úvodní foto na tyrolsko-bavorské hranici pořídil Juergen_Wallstabe / Shutterstock.com

 

Autor článku

Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského parlamentu. Novinařině se věnuje od roku 1990. Pracoval pro BBC, týdeník Respekt, Českou televizi, Lidovky a MF Dnes. Působil jako středoevropský zpravodaj Hospodářských novin, poté dva roky vykonával funkci zástupce šéfredaktora slovenského deníku Pravda. Jeho články vycházejí pravidelně i v polském deníku Gazeta Wyborcza, slovenském deníku Sme, týdeníku Týždeň, v německém měsíčníku German Times nebo americkém internetovém magazínu TOL. Nyní píše pro Deník.