Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Historické volby. Zvolí Turci Erdoğana na věčné časy?

Irena Menšíková
Irena Menšíková
19. 6. 2018

Reportážní postřehy z předvolebního Turecka. V neděli se Turci vydají k urnám. Volit budou nový parlament a zároveň i prezidenta. Ačkoli se nevylučuje ani překvapivé vítězství opozičního kandidáta, největší šance na zvolení a posílení svých pozic má současný prezident Recep Erdoğan.

Historické volby. Zvolí Turci Erdoğana na věčné časy?

Náměstí Kızılay v centru Ankary je v nedělním odpoledni rušnější než obvykle. Přes Atatürkův bulvár se valí davy místních, za nákupy nebo jinou víkendovou zábavou. Do hluku ulice se mezi troubení taxíků a pořvávání pouličních obchodníků mísí další výrazný zvuk. Line se z dodávky, zaparkované naproti nákupnímu centru, a vyřvává jednu z národních písniček. Auto je oblepené plakáty a vyšperkované třemi písmeny – CHP. Jde o kampaň Republikánské lidové strany (Cumhuriyet Halk Partisi) před nedělními dvojnásobnými volbami – parlamentními a prezidentskými.

Turci volí hlavu státu poprvé od loňského referenda o změně politického systému z parlamentního na prezidentský, který dává hlavě státu výrazně silnější pravomoci. Volby se měly konat až napřesrok, ale prezident Recep Tayyip Erdoğan se je rozhodnul přesunout. Země podle něj potřebuje v nestabilní situaci silného prezidenta, aby mohla čelit ekonomickým výzvám a konfliktu v Sýrii.

Opozice „výmluvám“ o nestabilitě a potřebě silného vůdce moc nevěří. Tvrdí, že rychlý přesun voleb měl zabránit Erdoğanovým protikandidátům vést jakoukoli smysluplnou kampaň. Jeho oponenti se ale rychle zmobilizovali a vyrazili do boje. Největší slávu (a pravděpodobně i největší šanci Erdoğana porazit) si užívá kandidát nominovaný právě stranou Republikánskou lidovou stranou – Muharrem İnce.

Charismatický fyzikář

Na náměstí v provinčním městě Muğla se sešel obrovský dav. Všichni jako jeden muž mávají tureckými vlajkami do rytmu tradiční hudby, která v textu opěvuje prezidentského kandidáta Muharrema İnce. Moderátor dál rozhýbává i tak už dost nabuzený dav. Po chvíli vbíhá na pódium sám İnce, a zatímco dav ho mohutně vítá, bere do ruky mikrofon. Publikum ho ale nepustí ke slovu a skanduje prezident İnce, prezident İnce.

İnce je od roku 2002 poslancem tureckého parlamentu za Republikánskou lidovou stranu. Dřív pracoval jako učitel fyziky a po vstupu do politiky se také několikrát ucházel o křeslo předsedy strany. Naposledy letos v únoru, ale neúspěšně. Místo toho míří do čela země. Nebo se o to alespoň snaží.

Muharrem İnce ve svých projevech vyjadřuje nesouhlas s ústavními změnami, které si Turci odhlasovali v loňském referendu. Kritizuje Erdoğana a důraz dává na pokračování tradice zakladatele Turecké republiky, Mustafy Kemala Atatürka. Zároveň vyslovil podporu Kurdům a během kampaně v převážně kurdském městě Diyarbakır prohlásil, že umožní vzdělávání i v kurdském jazyce.

Ačkoliv Muharrema İnce nominovala na prezidentské křeslo Republikánská lidová strana, kandidát se snaží vystupovat jako nestraník. Po oznámení kandidatury ohlásil, že bude hájit zájmy všech – pravicových, levicových, alevitů, sunnitů, Turků i Kurdů. Na důkaz své nestrannosti si před zaplněnou halou v Ankaře připíchl na klopu saka tureckou vlajku místo stranického loga.

Turecká železná lady

Donedávna to vypadalo, že na souboj jedna na jednoho vyzve současného prezidenta žena, pokud by tedy Erdoğan nevyhrál už v prvním kole. Meral Akşenerová z nově založené Strany dobro byla vůbec první, kdo (po Erdoğanovi) oznámil, že bude o prezidentské křeslo usilovat. Zkušená politička působila dlouhá léta v nacionalistické Straně národní akce (MHP – Milliyetçi Hareket Partisi), ale po neshodách s jejím lídrem odešla a loni založila vlastní stranu.

Před nadcházejícími volbami doufá, že dokáže zaujmout bývalé voliče Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP – Adalet ve Kalkınma Partisi), konzervativní voliče, kteří nejsou spokojeni se směřováním země, a v neposlední řadě i příznivce opozice, kterým vadí, že jejich představitelé nedokázali Erdoğana porazit v žádných volbách od roku 2002.

První průzkumy dávaly bývalé ministryni vnitra, přezdívané příznivci železná lady, šanci se svým programem a silnou rétorikou velkou šanci Erdoğana porazit. Po svém vstupu do kampaně ji ale v popularitě předběhl právě Muharrem İnce.

Kampaň z vězení

Ze všech kandidátů na tureckého prezidenta má jeden dost zásadní nevýhodu – je ve vězení. Selahattin Demirtaş, bývalý lídr prokurdské Lidově demokratické strany (HDP – Halkların Demokratik Partisi), byl zatčen v roce 2016 a od té doby je vězněn kvůli údajnému napojení na Stranu kurdských pracujících (PKK – Partiya Karkerên Kurdistanê), kterou Turecko považuje za teroristickou organizaci. Hrozí mu rozsudek až na 142 let. Demirtaş obvinění popírá a z vězení vede prezidentskou kampaň. Jeho žádost o propuštění na svobodu kvůli kampani ale soud odmítl. K volební řeči tak využil povolený telefonický hovor se svou ženou.

O úřad prezidenta se dále uchází předseda levicové Vlastenecké strany (Vatan Partisi) Dogu Perincek a šéf proislámské Strany štěstí (Saadet Partisi) Temel Karamollaoğllu.

Bude se podvádět?

V neděli 24. června proběhnou kromě prezidentských i parlamentní volby. Erdoğanova Strana spravedlnosti a rozvoje se v nich spojí s nacionalistickou Stranou národní akce a menší pravicovou islamistickou Stranou velké jednoty (BBP – Büyük Birlik Partisi). Turecké politické strany potřebují pro vstup do parlamentu alespoň 10 procent hlasů, což je pro mnoho z nich nereálné, a proto vytvářejí koalice.

Spojila se i dřív roztříštěná opozice a vytvořila Národní alianci. Uzavřely ji Lidová republikánská strana, středopravicová Strana dobra, jedna pravicová strana a islamistické hnutí. Tato aliance chce prosazovat mimo jiné svobodu médií a nezávislost justice.

Před nedělními volbami se ze strany opozice a zahraničních pozorovatelů objevují i obavy před podváděním. Při loňském referendu, ve kterém zvítězil hlas ano pro změnu na prezidentský systém, stanovila Nejvyšší volební komise, že za platné budou považovány i úředně neoznačené hlasy. Opozici to právem rozlítilo. Takto neoznačených hlasů totiž bylo 1,5 milionu, přičemž celkový výsledek byl velmi těsný – ano získalo pouze 51 procent.

Bez Gülena by to nešlo

Nedělní volby navíc proběhnou za výjimečného stavu, který trvá od nepodařeného pokusu o převrat v roce 2016. Od té doby následovaly také obrovské vlny perzekucí. Zatčeno bylo 160 tisíc lidí a 152 tisíc dalších přišlo kvůli podezření z terorismu (a přívrženství ke klerikovi Fethullahu Gülenovi, který podle Erdoğana za pučem stál) o práci.

Podezření z napojení na Gülena se nevyhnul ani prezidentský kandidát İnce. Erdoğan ho nařknul ze spojenectví s teroristy, vůči čemuž se İnce ostře ohradil. Podal na současného prezidenta stížnost k soudu za to, že Erdoğan prohlásil, že İnce dostává instrukce z Pensylvánie, kde žije v exilu Gülen. a požaduje odškodné sto tisíc tureckých lir (téměř půl milionu korun).

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.


S Erdoğanem na věčné časy?

Podle posledních průzkumů by Erdoğan mohl zvítězit už v prvním kole prezidentských voleb a jeho Strana spravedlnosti a rozvoje by mohla získat většinu v parlamentu. Agentura Bloomberg, která průzkum zadávala, nicméně podotýká, že nemůže vyloučit ani překvapivé vítězství opozice.

Na paty Erdoğanovi šlape Muharrem İnce s 30procentní šancí. Následuje vězněný kandidát Selahattin Demirtaş s 10,5 procenta a překvapivě až za ním původní favoritka Meral Akşenerová s osmi procenty. Pokud žádný prezidentský kandidát nezíská v prvním kole 50 procent, bude následovat druhé kolo, které proběhne o dva týdny a bude se v něm rozhodovat mezi dvěma kandidáty s nejvyšším počtem hlasů.

Když v prezidentských volbách zvítězí současný prezident Erdoğan, může Turecku vládnout až do roku 2028. Jak by to mohlo vypadat, si oba voličské tábory představují rozdílně. „Pro své příznivce je Erdoğan reformista a revoluční lídr, který změnil situaci v Turecku k lepšímu. Pro oponenty je autokratickým vůdcem, který se snaží podkopat sekulární základy státu,“ řekla Bloombergu turecká zpravodajka Aslı Kandemirová.

Jisté je, že Turecko má před sebou historické volby. A stejně jako při loňském referendu se volí hlavně pro Erdoğana, anebo proti Erdoğanovi. Potvrzují to i slova kandidátky Meral Akşenerové. „V prvním kole by každý měl volit svého kandidáta. V kole druhém ale, pro záchranu naší demokracie, pro naši zemi, by opozice měla nechat stranou své spory a podpořit opozičního kandidáta, ať je jím kdokoliv,” uvedla politička pro Guardian.

Jestli Erdoğan zvítězí už v prvním kole, se dozvíme za pár dní. Jestli to bude znamenat revoluční změnu, jak věří jeho příznivci, anebo cestu k diktatuře, čehož se obávají oponenti, ukážou následující týdny a měsíce.

Autor úvodní fotografie: thomas koch / Shutterstock.com

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Irena Menšíková

Irena Menšíková

Novinářka a copywriterka na volné noze, mimo jiné psala pro Forbes nebo Deník N. Věnuje se Turecku, zejména vnitrostátním tématům a svobodě médií. Žije v Ankaře.

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo