Rokenrol v insolvenci

Kytary Gibson jsou pro rock totéž co korunovační klenoty. Odznak suverenity a moci. Zvuk Immigrant Song od Led Zeppelin by nikdy nebyl úplný bez Les Paula. Těžko si představit, že by Angus Young nahrál Thunderstruck na cokoliv jiného než na esgéčko. Jenže trůn se kymácí.

Gibson se loni zbavil továrny v Memphisu, výrobních a skladových prostor v Nashvillu a nabídl k prodeji i další nemovitosti. Přestal podporovat vývojáře hudebního software Cakewalk…

Společnost k tomu dohnaly dluhy. Gibson Brands dluží přes půl miliardy dolarů a splatnost některých částí dluhu je letos v červnu. Firma proto odřekla i účast na prestižním hudebním veletrhu NAMM 2018 v kalifornském Anaheimu. Koncernové novinky, a to jen některé, uvedla o týden dřív na veletrhu spotřební elektroniky v Las Vegas. A zkraje května požádala o ochranu před věřiteli. Chystá se rozprodat většinu divize spotřební elektroniky. Věřitelům nabídla podíly ve firmě.

Rock and roll is dead

Plán na reorganizaci podporuje 69 procent z nich, Gibson má slíbenou další krátkodobou půjčku 135 milionů dolarů a ohlašuje změnu obchodní strategie. Chce se zbavit některých akvizic z posledních let (mezi nimi například výrobce audiotechniky Philips) a soustředit se na někdejší jádro svého byznysu, tedy na výrobu hudebních nástrojů. Otázka ale je, jestli to ještě dneska bude co platné. Stále častěji je slyšet hlasy, že úpadek Gibsonu je jen příznakem úpadku rokenrolu i navázaného průmyslu obecně. Kytarová muzika ztrácí pozice, vytlačuje ji z nich hip hop a chybějí prý ikony, které by lidi inspirovaly dokazovat svůj status radši kytarou od Gibsonu než botami od Yeezyho. 

Marketingový manažer hudebního velkoobchodu Kytary.cz Filip Černý to ale vidí trochu jinak: „Když se podíváme na prodeje hudebních nástrojů, zájem o elektrické kytary stále roste. Navíc si zákazníci pořizují obecně dražší nástroje než před pěti lety. Úpadek low-endu a hlad po dražších nástrojích bych se nebál označit za trend. Gibson taky rozhodně nedělá jen rockové nástroje! Má třeba legendární akustické kytary nebo lubovky pro jazzmany. Korporace má navíc řadu dalších značek, které s rokenrolem moc nesouvisí.“

Nejde taky o první krizi, kterou Gibson kdy prodělal. „Třeba v 80. letech byly tržby Gibsonu tragické. Přisoudil bych to nástupu moderních rockových žánrů, zásadní roli při výběru hrál tvar kytary a tremolo, jaké Gibson v podstatě nedělá. Navíc bylo obecně dost laciných kytar. Tahle značka má ale tak silnou tradici a pozici na trhu, že řadu turbulencí ustojí snadněji než no name výrobci,“ říká Černý

Going down slow

Vedení Gibsonu si větev podřezalo samo. Podle analýzy Guardianu měl katastrofální důsledky hlavně plán obsáhnout v portfoliu všechno, co s muzikou souvisí, celý životní styl. Přizvat k vývoji svých vlastních bezdrátových sluchátek Usaina Bolta a skoupit firmy TEAC a Stanton, vyrábějící překonanou elektroniku vypadalo chytře jen na papíře.

S nechtěnými inovacemi narážela firma i přímo v kytarové branži. Odpor vůči revolučním a reklamou mohutně tlačeným samoladicím kytarám předčil veškerá očekávání. „Ano, rok 2016 byl propadák,“ potvrzuje Filip Černý. „Zákazníci téměř jednomyslně odmítli gibsoní Roboty. To byla zásadní marketingová chyba. Chtělo to pořádný průzkum u zákazníků, a ne takhle střílet od boku. Ta funkcionalita je sama o sobě super, ale nejde dohromady s příběhem značky, s její tradicí a tím, co po ní zákazníci chtějí. Jako kdyby Victorinox začal dávat do svých legendárních nožů bluetooth. Je to sice cool a moderní, ale asi to nikdo nechce…“

[Firma Victorinox nůž s technologií bluetooth ve skutečnosti zkusila vyrábět. Na trhu se udržel jen pár let. Asi to nikdo nechtěl. Nicméně nože s fleškou v jeho nabídce najdete stále. Pozn. red.]

Utrpěla ale i pověst vlajkové lodi firmy, klasického Les Paula. Do oběhu se dostaly snímky nástrojů jejich nejvyšších řad s viditelně poškozeným lakem a internetová fóra jsou plná zkazek o tom, co všechno výstupní kontrola Gibsonu dokáže pustit do oběhu. Filip Černý ale většinu z nich odkazuje mezi urban legends: „Lidi mají rádi konspirační teorie a baví je senzace. Já bych řekl, že poměr mezi skvělými nástroji a těmi průměrnými je dlouhodobě podobný. Žádné reálné snížení kvality jsem nezaznamenal. Lidé prostě rádi říkají jó, tenkrát se ty kytary dělaly líp, ale moc racionálního v tom není.“

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

---

Koupit Finmag

No sympathy

Jestli jsou pro prodej kytar opravdu důležité ikony, selhává Gibson i v marketingové práci s nimi. Loni například odešel ke konkurenční značce ESP-LTD firemní hráč Billy Kelliher, kytarista progresivní rockmetalové legendy Mastodon. Co do popularity je sice Mastodon třeba vedle „posledních Mohykánů živého koncertování“, britských Muse, pořád za trpaslíka, Kelliherova ztráta ale přesto firmu zabolela – hlavně proto, že své výhrady opakovaně ventiloval veřejně.

Ne že by firma neměla mezi ambasadory i opravdu zvučná jména. Patří mezi ně třeba Slash z Guns n’ Roses, machistické party, která dobyla svět kdysi v devadesátkách. Možná právě to může být symbolem jisté marketingové přezíravosti ke všemu, co se v kytarové hudebě odehrálo od té doby. Rozhodně se Gibson třeba nijak nevyrovnává s feminizaci hudby. Zjevně se dostatečně nepoučil od Taylor Guitars těžících z partnerství s Taylor Swift. Když Chelsea Wolfe řekne, že její Gibson ES-335 je „nejlepší kytara, jakou jsem kdy měla“, odbude se to jednou tiskovou zprávou. Samozřejmě je ale otázka, jestli by se nezávislá umělkyně nechala získat pro úsilí nadchnout pro muziku gotičky, co si o přestávkách vykládají taroty.

Když ale na druhou stranu připomeneme, jak odmítavě se příznivci Gibsonů stavějí nejen k technologickým novinkám – kromě zmíněných samoladicích Robotů to je třeba elektronikou prošpikovaný Gibson Firebird X – je možná opatrnější a konzervativnější přístup na místě. Gibsony zatím patří k luxusnějším a dražším značkám, jádro zákazníků tvoří chlápci, kteří si Gibson prostě (už) můžou dovolit, takže na místě by asi byla spíš opatrná evoluce než překotná revoluce. Ovšem ani tu evoluci zatím nevidět.

Rock ’n’ roll ain’t gonna die

Případný pád impéria Gibson by ale neznamenal jen pád jedné ikonické značky. Do koncernu se 40procentním podílem na světové produkci elektrických kytar spadá nejméně sto dalších značek, včetně Epiphone a Kramer, které mají v oblibě začínající a méně solventní hráči. Filip Černý ale pád Gibsonu vylučuje: „Podle informací, které mám, se Gibson pokusí prodat některé z dalších značek, které vlastní, a tím by se měl dostat z největších problémů. Taky je dost možné, že firmu spolkne nějaký moloch. Nedávno Yamaha koupila legendární Ampeg, nedivil bych se, kdyby se teď rozhlíželi v portfoliu Gibsonu. Pravděpodobný je prodej divizí, o tom se už dlouho otevřeně mluví. Nevyloučil bych ani vstup většího investora. Gibson jako značka rozhodně nezmizí.“

Mezititulky (v tomto pořadí): Lenny Kravitz (zejména Gibson Les Paul a Gibson Flying V, ale i další modely), BB King (Gibson Lucille – vlastní model založený na klasické Gibson ES 335), Bob Marley (Gibson Les Paul), AC/DC (Angus Young – zásadně Gibson SG)

Foto: hurricanehank / Shutterstock.com