Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Alchymista

Ondřej Tůma
Ondřej Tůma | 23. 5. 2018 | 62 komentářů | 10 078

Právě vychází nový Finmag. Jeho ústředním rozhovorem je povídání s Romanem Týcem, který ve své holešovické laboratoři vyrábí alternativu ke státu a jeho úřadům. Račte ochutnat.

Alchymista

Vyměnit panáčky na semaforech? Odpálit v Krkonoších atomovku? Oženit se pod falešnou identitou? Pověsit na Pražský hrad červené trenky místo prezidentské vlajky? Pro jednoho z nejkontroverznějších českých umělců současnosti a skupinu Ztohoven žádný problém.

Roman Týc

Roman Týc

Vlastním jménem David Hons. Narodil se v roce 1974. Vystudoval grafiku na střední škole uměleckého designu. Věnuje se tvorbě ve veřejném prostoru. Začínal s graffiti, pokračoval videoprojekcemi, před patnácti lety spoluzaložil uměleckou skupinu Ztohoven. V té se podílel například na projektech Otazník nad Hradem (2003), Mediální realita (2007), Občan K. (2010), Prezidentovo špinavé prádlo (2015). Do povědomí veřejnosti se dostal v roce 2007, kdy na padesáti pražských semaforech vyměnil siluety panáčků. Ve Vídni ho za projekt ocenili na festivalu Sidewalk Cinema, v Česku mu soud udělil pokutu 60 tisíc korun. Odmítl ji zaplatit a byl odsouzen k měsíčnímu vězení. Podílel se na vzniku centra alternativní kultury Trafačka. V roce 2014 spoluzaložil Paralelní Polis.

V posledních čtyřech letech Roman Týc intenzivně buduje projekt Paralelní Polis. „Čert vem atomovej hřib i trenýrky, tohle je největší věc, do který jsme se pustili. Věřím v nové technologie, decentralizaci a společenské zřízení bez účasti státu. Blockchain a kryptoměny jsou novodobý kámen mudrců a my jsme alchymisti,“ vysvětluje třiačtyřicetiletý kryptoanarchista, když se procházíme po černé budově v pražských Holešovicích. Při prohlídce přecházíme na tykání: „Snad s těma vousama nevypadám tak staře,“ směje se.

Jak často jsi teď v Paralelní Polis?

Po návratu z Londýna, kde jsem nedávno strávil čtyři měsíce, skoro furt. Mám na starost kavárnu. To je pro mě nejdůležitější část baráku. Lidi si tady můžou na vlastní kůži vyzkoušet nákup za kryptoměny. Prolomí bariéru, ztratí ostych, začnou o smyslu krypta víc přemýšlet.

Loni v lednu k vám přišel na kontrolu finančák, protože bojkotujete elektronickou evidenci tržeb. Od té doby ticho po pěšině. Čekal bych, že si na vás Babiš posvítí…

Napsali jsme jim obsáhlé vyjádření s odůvodněním, proč je podle nás EET nemorální a proč na tenhle nástroj šmírování nikdy nepřistoupíme. Potom už nepřišli ani nenapsali. Jsme pro ně těžko uchopitelný. Naši kavárnu fakticky nikdo neprovozuje, já tam jenom dohlížím, aby neuhla od původního konceptu. Všechno v Polis funguje na dobrovolné bázi. Peníze pokud možno nepoužíváme. V podstatě to ani není klasická kavárna, ale naše recepce. Paralelní Polis je administrativní budova – jakou si člověk postaví recepci, takovou ji má.

Paralelní Polis

Projekt spojující umění, společenské vědy a moderní technologie. Nezisková organizace sídlící v pražských Holešovicích byla založena v roce 2014. Společenství vychází z myšlenek filozofa Václava Bendy s hlavním cílem vytvořit prostor zcela nezávislý na státu. Zakladatelé o Paralelní Polis mluví jako o místě pro vzdělávání v oblasti digitální svobody. Hlavními pilíři konceptu jsou nové technologie, decentralizace a kryptoanarchie.

Když státní instituce někdo zpochybňuje, jdou a kleknou na něj. To je jejich nejmocnější nástroj. Za kryptoměnami ale nestojí žádná konkrétní instituce, kterou by mohly regulovat a vynucovat od ní informace. K údajům o pohybu kryptoměn se nikdy nedostanou.

Pořád vám ale můžou napařit vysokou pokutu, nebo dokonce zavřít krám.

Budeme se bránit. Můžeme odvrátit žalobu nebo ji zablokovat. Zrušíme jeden spolek, založíme druhý. Už jsme vybudovali zákopy na dlouho dopředu.

FINMAG NA PRÁZDNINY!

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

Na internetu naletíš hned, říká Mikýř. Jakub Jetmar se ptá, jak je Martinu Mikyskovi v dresu strážce webové morálky, který drtí internetové pokrytce i prodejce hrnců

Start me up! Pavel Jégl zkoumá, jak chystáme půdu startupům • Michal Hron s Andrejem Kiskou ml. na lovu jednorožce • Martin Vlnas se ptá šéfa CzechInvestu, co má pro startupery • Jak se stal z Izraelců startup nation?

Drogy vyhrály. Před 50 lety Richard Nixon vyhlásil válku drogám. Prohrály USA, prohrály země, které do vojny zatáhly. Ale zas to stálo hodně peněz

FIN. Bitcoin drž, utrácej špatné peníze. Dominik Stroukal představuje kryptomilionáře z chatrče • Josef Tětek ví, že bitcoin není bio. Ale zelená, neb se to vyplatí • Rádce Petra Kučery, šéfa Peníze.cz


Šéf finanční správy Martin Janeček říkal, že v takovém případě půjdou po majiteli objektu.

Můžou to zkusit, ale nevím, co s ním chtějí udělat. Žádný zákon neporušuje. Budova patří majiteli kulturního prostoru La Fabrika Richardu Balousovi. Velkému havlistovi a bojovníkovi za původní demokratické hodnoty. Objekt nám normálně komerčně pronajímá. 

Jak jste se dali dohromady?

Ten dům byl dlouhou dobu k pronájmu, tak jsme za Richardem přišli s nápadem rozjet tam po vzoru amerických nestátních neziskovek projekt zaměřený mimo jiné na bitcoiny. Nejdřív říkal, že jsme se zbláznili. Pak ale dodal, že až seženeme tři členy boardu, máme se za ním vrátit. Je to férák, takže když jsem mu je později dotáhnul, nemohl couvnout.

Nelituje, že do toho šel?

Určitě ne. Máme skvělý vztah, lidsky si ohromně rozumíme. Jasně, jsou na něj tlaky, aby nám vypověděl smlouvu. Asi sereme hodně lidí, ale nám to musí být jedno. Děláme správnou věc, která má budoucnost. To si Richard uvědomuje. Máme v něm jistotu a obrovsky si toho vážíme. Možná to pro něj teď není ekonomicky nejvýhodnější, Holešovice se za poslední čtyři roky neuvěřitelně rozjely.

Jak ses vlastně dostal ke kryptoanarchii?

Do skupiny Ztohoven před lety vstoupili dva hackeři ze Slovenska, Pavol Lupták a Juraj Bednár. Měl jsem strašnou radost, že budeme mít další nástroj, jak se nabourávat, probourávat a taky nasírat lidi. Jenže oni přinesli spoustu myšlenek a vizí. Původně jsem to neviděl, pak jsem to nechtěl chápat. Bavíme se o době, kdy stál bitcoin dolar. Smáli se a říkali, ať nakupujeme, že to bude revoluce.

Galerie

Všechny fotky: Michael Tomeš

Nakoupil jsi?

Ne. Kroutil jsem nad tím hlavou a myslel, že za to člověk pořídí leda cheaty do počítačových her. Prostě jsem to nepochopil. Pořádně jsem nakupoval, teprve když stál bitcoin 300 dolarů.

Kurz bitcoinu za poslední tři roky

Zdroj: peníze.cz

Zdroj: kurzy kryptoměn na Peníze.cz

Pak to nabralo na intenzitě a jejich předpovědi se začaly naplňovat. Tehdy jsme si s dalšíma klukama ze Ztohoven uvědomili, že to nejsou klasický geekové, ale že vážně vidí dál. Politika, která za tím byla skrytá, myšlenka absolutní nezávislosti na státu – věci dřív naprosto nepředstavitelný. Viděli jsme, že to do sebe najednou zapadá. Mraky lidí šermujou anarchií, ale málokdo má v ruce nástroje, co by mohly člověka skutečně emancipovat. A stát je kolos, který zatím neumí reagovat.

Zrovna ohledně role státu jste nedávno měli v Paralelní Polis velký názorový rozkol. Na Facebooku ses ostře pustil do anarchokapitalistického křídla…

Tahle anabáze jenom dokazuje, že nás ještě čeká hodně práce. Byla to ukázka naší nekoncepčnosti. Týpek, co si říká Urza, měl v Paralelní Polis cyklus přednášek o anarchokapitalismu. Myslel jsem, že to bude fajn oživení.

Náš anarchokapitalismus

Polemika na Finmagu

Urza na svou knihu Anarchokapitalismus vybral statisíce. Okrajový proud politického myšlení se mu podařilo v Česku zpopularizovat jako nikomu dřív. Dvojité porci kritiky podrobil knížku ve svých recenzích Michal Kašpárek:

Urzův anarchokapitalismus je lhostejný k člověku i k faktům

Anarchokapitalismus pohledem libertariána: s vaničkou i dítě

Urza ovšem dlouho neotálel s odpovědí:

Anarchokapitalismus: Urza reaguje na Kašpárkovy recenze

Nebylo?

Celej anarchokapitalismus je smutná ideologická bublina založená na vymezování vůči dalším skupinám a snaze o zničení státu. V baráku tomu bohužel podlehlo dost lidí. Přitom to odporuje základní myšlence Paralelní Polis, která vychází z koncepce filozofa Václava Bendy z roku 1978. On chtěl alternativu. Nechtěl se státem bojovat, ale vést s ním dialog.

Urzovy myšlenky jsou navíc často totálně neetický a nehumánní. Nejde o nich ani seriózně diskutovat. Byla chyba, že jsme mu dali tolik prostoru. Postupem času se v Polis začalo objevovat stále víc hamižnejch lidí bez špetky sociální inteligence, co chtěli jen vydělat na kryptoměnách. Bylo potřeba praštit do stolu a říct dost.

Fotky Romana Týce: Michael Tomeš


Proč Roman Týc myslí, že bez státu to nepůjde a k čemu tedy je Paralelní Polis. Podaří se projekt rozšířit do dalších zemí? Jak to bylo s trenýrkami nad Pražským hradem a jaké to je být neustále v hledáčku policie, která člověku na každém druhém kroku dává najevo svou přítomnost a moc?

Zbytek rozhovoru si můžete přečíst v čerstvém Finmagu, který právě dneska zamířil na stánky. Můžete tam zamířit taky – anebo si Finmag objednejte přes web. Digitálně nebo v papíru. Jedno číslo nebo předplatné. A pozor: k digitálnímu předplatnému získáváte přístup ke kompletnímu archivu Finmagu


Autor článku

Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase a Lidových novinách. Vedl cestovatelský server Tripzone.cz. Od roku 2010 pracuje pro největší český finanční portál Peníze.cz, zároveň působí jako šéfredaktor časopisu Finmag. Když zrovna neťuká do klávesnice, čte si detektivky, sedí na Letné (na pivu a na fotbale) nebo cestuje po Evropě.