Andrej Kiska, prezident na jedno použití

Dopadlo to mnohem líp, než to dopadnout mohlo, to si řekněme hned na začátku. Prezidentský kandidát Andrej Kiska před pěti lety nevzbuzoval zdaleka jen naděje, ale i obavy. Podnikatel, eurový multimilionář, který své peníze vydělal v drsném splátkovém byznysu, měl za sebou sice úctyhodný filantropický projekt Dobrý Anděl, ale pokud šlo o politiku, byl nepopsaným listem.

Měl jsem možnost zblízka sledovat jeho prezidentskou kampaň, s kterou poctivě ne jednou, ale možná dvakrát objel během víc než jednoho roku skutečně celé Slovensko. Uměl podmanivě vyprávět o své dobročinnosti a o otřesných osudech, se kterými se v čele nadace, pomáhající mimo jiné rodinám, které zasáhla rakovina, setkal. Když ale došlo na konkrétní politická témata, bylo to daleko horší. Měli jste sice pořád pocit, že před sebou máte slušného člověka, který má zájem o prezidentskou funkci, protože by prostě pro lidi a pro svoji zemi rád něco dobrého udělal – ale tím to taky končilo. I takový Jiří Drahoš ze závěru letošní prezidentské kampaně by ve srovnání s ním vypadal jako ostřílený profesionál. Kiskovi ale slušnost a podmanivý příběh filantropa – a také to, že proti druhému kandidátovi, kterým byl premiér Robert Fico, se spojily všechny opoziční hlasy – nakonec k vítězství stačily. Na rozdíl od profesora Drahoše.

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag

Dobrý král Andrej

Vyhrané volby samozřejmě nedělají člověka dobrým prezidentem. Kiska se ovšem dobrým prezidentem stal. Zůstal nepolitikem, ale obklopil se velkými politickými profesionály. Ficovi nevyhlásil žádnou válku a ve sporu s premiérem byl vždy tím umírněnějším, nevyhledával konflikty. Navázal na Václava Havla a tradici listopadu 1989, tradici, která exkomunistovi Ficovi nikdy nebyla úplně blízká. V silné orientaci na Evropskou unii se s Ficem shodl, orientaci na NATO se snažil táhnout. Agresora Putina pojmenovával jasně agresorem, snažil se připomínat alianční závazky Bratislavy a v uprchlické krizi se postaral o to, že situace na Slovensku byla mnohem méně hysterická než v Česku nebo Maďarsku.

Velice dobře zvládnul i koaliční krizi, kterou rozpoutala zatím neobjasněná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky a také „sexica“ Mária Trošková, kterou na místo osobní tajemnice možná premiérovi dohodila italská mafie, peroucí peníze na východním Slovensku.

Fico se musel – zcela správně – poroučet, ale i díky neútočnému stylu prezidenta vládní koalice přežila. Kiska si sice prosadil svého ministra vnitra, ale opět zcela v rámci ústavy, před tím, než Pellegriniho jmenoval premiérem. Mohl přitom udělat daleko víc – kdyby jako Miloš Zeman před pěti lety znásilnil ústavu a prosadil si nějakou prezidentskou vládu v demisi. To Kiska, kterému radí zkušení poradci v čele s Martinem Bútorou, neudělal. Neobrátil se ani na opozici, která – vedená šéfem Svobody a Solidarity Richardem Sulíkem, slovenským klonem Václava Klause mladšího – nebyla schopna v této chvíli nabídnout alternativu.

Politik by zůstal, nepolitik odchází

O to větší šok způsobil Kiska, když minulý týden oznámil, že v dalších prezidentských volbách nebude příští rok kandidovat. Byl to šok přesto, že v kuloárech se o jeho rozhodnutí věnovat se rodině vědělo. Loni se mu narodilo už páté dítě, syn Martin, a jeho manželka Martina Kisková se z podtatranského Popradu do Bratislavy nikdy nepřestěhovala. Snahu létat za rodinou na víkendy mu premiér Fico zavařil závistivým skandálem s údajným „zneužíváním“ vládní letky. Snaha Kisku kopromitovat Fica neopustila ani po odchodu z premiérské funkce, když se den před Kiskovým oznámením znovu nekandidovat, pokusil opět rozvířit „skandál“ kolem fakturace služeb z doby prezidentské kampaně, který daňová správa sama už uzavřela.

Permanentní, Kiskou nevyhledávaný souboj s brutálním politickým hráčem Robertem Ficem možná k jeho rozhodnutí nekandidovat přispěl. Pravděpodobnější ale je, že se Kiska prostě rozhodl sám, jako člověk, který své blízké upřednostní před prezidentským úřadem a politikou. A to přesto, že je dnes zdaleka nejdůvěryhodnější postavou Slovenska a mandát by s velkou pravděpodobností obhájil, dost možná i v prvním kole.

Žádný politik by asi něco takového neudělal, mnozí se drží funkce, i když na ni už ani zdravotně, ani mentálně nestačí. Kiska odchází středem a za potlesku, odchází stejně svobodný, jako do funkce přišel a jak ji celou dobu vykonával.

Jeho slova o tom, že odchod z prezidentské funkce není jeho koncem v politice, teď řeší celé Slovensko – a zřejmě ani sám Kiska úplně neví, co tím myslel a jak se v budoucnu rozhodne. Ale i kdyby si příštích deset let jen hrál s dětmi, cestoval, meditoval a prostě si užíval života, má na to plné právo. Pro Slovensko, ale i pro celou střední Evropu už udělal dost. I když se rozhodl být jen prezidentem na jedno použití. Protože teď už nejen Slováci vědí, jak by prezident země, k němuž může člověk vzhlížet s normálními lidskými sympatiemi, měl vypadat.

Autor je redaktor MF Dnes
Autor úvodní fotografie: Albert Russ / Shutterstock.com