Produktivita Sama Altmana

Řekl bych o sobě, že jsem řekněme aspoň o fous produktivnější než průměr. A protože mě už několik lidí požádalo nějaké rady, jak být produktivnější, rozhodl jsem se to všechno sepsat.

O složeném růstu (compound growth) se mluví většinou v souvislosti s financemi, ale je to koncept který dobře funguje, i když se bavíme o kariéře. A jedním slovem – je to magie. Pomalu narůstající produktivita, krůček po krůčku po nějakých 50 let, ve výsledku opravdu stojí za to. Proto stojí za to přijít na to, jak svou produktivitu optimalizovat. Když toho dokážete o deset procent navíc a každý den k tomu přidáte procento proti ostatním, výsledný složený rozdíl bude obrovský.

Na čem pracujete

Nezáleží na tom, jak rychle se pohybujete, pokud jdete správným směrem. Nejdůležitější, ale přesto často opomíjenou složkou produktivity, je vybrat si tu správnou věc, na které začít pracovat. Popřemýšlejte nad tím! Nezávislé myšlení je těžká dovednost, ale cvikem se v ní můžete zdokonalovat.

Ti nejúžasnější lidé, které znám, mají silné světonázory, což je v širší populaci spíš ojedinělé. Pokud vždycky souhlasíte s tím, s kým jste zrovna domluvili, je to špatně. Samozřejmě, že se někdy budete mýlit, ale snažte se rozvinout aspoň tolik sebevědomí, abyste si stáli za svými názory. Budte pak statečnější ve chvílích, kdy máte v něčem zásadním pravdu, a ostatní to nevidí.

Vždycky se ujistím, že mám v diáři dost času vyhrazeného k přemýšlení nad tím, na čem dál pracovat. Nejlíp toho docílím četbou knih a trávením času se zajímavými lidmi a v přírodě.

Naučil jsem se, že nedokážu být produktivní při práci na věcech, na kterých mi nezáleží nebo které nemám moc v lásce. Snažím se proto vyhýbat takovým pozicím, kdy bych na takových věcech musel pracovat (deleguju práci, vyhýbám se a podobně). Věci, které nemáte rádi, jsou až bolestivě otravné a tlumí tak vaše nadšení i tah na bránu.

Mimochodem, jedna důležitá lekce z delegování: pamatujte, že i ostatní jsou nejproduktivnější, když dělají, co mají rádi. Snažte se tedy jednat tak, jak chcete po ostatních – zkuste zjistit, kdo má co rád a v čem je dobrý, a pak podle toho delegujte práci.

Pokud vám přijde, že už dlouho makáte na něčem, co vás štve, zkuste zvážit změnu zaměstnání. Krátkodobá vyhoření jsou běžná, ale pokud je nezažehná krátké volno, možná je načase jít o dům dál a začít se věnovat něčemu, co vás skutečně zajímá.

Měl jsem v životě to štěstí, že jsem vždycky našel práci, kterou mám tak moc rád, že bych ji dělal i zadarmo. To je pak hračka, být skutečně produktivní.

Je důležité, abyste včas přišli na to, že se dokážete rychle naučit, pro cokoli se rozhodnete, a že se v tom dokážete rychle zlepšovat. V prvních několika případech vám to bude připadat spíš jako zázrak, ale časem si začnete věřit, že to dokážete.

Odvádět skvělou práci zpravidla vyžaduje určitý typ kolegů. Zkuste se obklopovat chytrými, produktivními, šťastnými a pozitivními lidmi, kteří nebudou snižovat vaše ambice. Miluju, když můžu trávit čas mezi lidmi, kteří mě tlačí kupředu a inspirují mě k tomu, abych se sám zlepšoval. Opačnému typu lidí se snažte vyhýbat jak čert kříži – cena za to, když jim dovolíte převzít kontrolu nad vašimi mentálními cykly, je strašlivá.

Musíte udělat obojí – vybrat si správně problém a odpracovat si ho. Neexistuje moc zkratek. Když se budete chystat na něco důležitého, budete muset pracovat oběma způsoby – chytře i tvrdě. O největší trofeje bojujete v těžké konkurenci. Neplatí to ve všech oblastech (třeba ti největší matematikové asi nikdy nestrávili prací tolik hodin týdně), ale ve většině ano.

Čerstvý Finmag

Na stáncích od 23. května!

„Čert vem atomovej hřib i trenýrky, tohle je největší věc, do který jsme se pustili. Věřím v nové technologie, decentralizaci a společenské zřízení bez účasti státu,“ říká Roman Týc ze Ztohoven a nyní především z Paralelní Polis.

---

Tak se to stalo. Z kohoutku neteče voda, v zásuvce není proud. Den. Dva. Týden. Měsíc. Jak přežít? Připrav se, kdo můžeš. Preppeři už se chystají.

---

Tma na krku, a my ještě ve městě. To není dobré. V podzemí se skrývají poslední skupiny bojovníků Islámského státu a dvě prostovlasé cizinky tu budí pozornost. Markéta Kutilová píše ze syrského Kurdistánu.

---

Koupit Finmag

Co je a co není podstatné

Můj systém stojí na třech klíčových pilířích:

• Postarejte se o to nejdůležitější,
• neztrácejte čas s pitomostmi a
• dělejte si hodně seznamů“.

Seznamy vřele doporučuju. Sám si vytvářím seznamy toho, čeho chci dosáhnout každý rok, každý měsíc i každý den. Seznamy jsou vždycky velice soustředěné a usnadňují mi multitasking, protože toho nemusím tolik nosit v hlavě. Když se zrovna necítím na konkrétní úkol, vždycky v seznamu najdu něco, do čeho mám zrovna větší chuť.

Preferuju seznamy napsané na papíře. Snadněji na nich přidáváte a přesouváte úkoly. Můžu se na ně mrknout při poradě, aniž bych si připadal neslušně. Často svoje seznamy přepisuju, což mě nutí znovu promýšlet všechno, co mám na nich zapsané, a dává mi to zároveň příležitost přidávat a přesouvat položky.

Pokouším se řadit priority tak, abych vytvářel setvačnost. Čím víc toho zvládnu, tím líp se cítím – a tím víc toho pak zvládnu. Rád každý den začínám a končím něčím, co mě skutečně někam posouvá.

Jsem neúprosný v tom, abych měl svoje nejdůležitější projekty hotové – zjistil jsem, že když si opravdu přeju, aby se něco stalo, a tvrdě na tom pracuju, pak se to zpravidla stane. Snažím se nemilosrdně odmítat ostatní věci a odlifrovat to míň závažné nejrychlejší možnou cestou. V tomhle se občas zřejmě dostávám přes čáru – například jsem si téměř jistý, že v mailových odpovědích musím působit skoro jako totální hulvát.

Obecně se snažím vyhýbat mítinkům a konferencím, protože mě prostě stojí až příliš času – svůj čas nejlépe zúročím ve svojí kanceláři. Je ovšem naprosto zásadní udržet si ve svém kalendáři dostatek prostoru pro náhodná setkání – musíte se vystavovat novým lidem a myšlenkám. Je velmi cenné mít takto otevřenou síť; přestože asi tak 90 procent náhodných setkání, která absolvuju, se dá označit za ztrátu času, zbývajících 10 procent opravdu stojí za to.

Nejlepší je podle mě naplánovat si většinu mítinků buďto na 15 až 20 minut, anebo na dvě hodiny. Hodinové mítinky jsou z mé zkušenost většinou ztrátou času.

Mám to tak, že různé části dne věnuju různým typům činnosti. První hodiny ráno jsou pro mě určitě nejproduktivnější částí dne, takže si v nich nikoho nepustím do diáře. Mítinky se snažím plánovat až na odpoledne. Dám si pauzu, případně prohodím úkoly, kdykoli mám pocit, že moje pozornost upadá.

Řekl bych, že většina lidí si dostatečně neváží svého času – překvapuje mě, kolik známých, kteří vydělávají sto dolarů za hodinu, neváhá trávit několik hodin činností, kterou ve skutečnosti dělat nechtějí, aby ušetřili 20 babek.

Nesmíte spadnout do pasti „porno-produktivity“ – honit produktivitu pro produktivitu je k ničemu. Spousta lidí tráví až příliš času přemýšlením o tom, jak perfektně nastavit svůj systém, a nezbývá jim pak moc času, aby se zamysleli, jestli vůbec pracují na správných věcech. Nesejde na tom, jaký systém použijete nebo jestli maximálně vytěžíte každičkou vteřinu – když se věnujete špatnému problému, je to všechno k prdu.

Správný cíl je rozvrhnout si správně svůj rok, nikoli den.

Fyzické faktory

Je dost možné, že co je optimální pro mě, nemusí být zrovna optimální pro vás. Budete muset experimentovat, abyste našli to, co funguje nejlépe pro váš organismus. Ale určitě to stojí za to – pomůže to všem aspektům vašeho života, budete se cítit o dost lépe a budete celkově šťastnější.

I mně to užíralo kus času týden co týden po několik let, než jsem zjistil, co na mě funguje nejlíp. Ale cítím, že když odvedu dobrou práci ve všech výše popsaných bodech, budu aspoň jedenapůlkrát produktivnější, než kdybych se na to vykašlal.

Nejdůležitějším fyzickým faktorem produktivity je pro mě asi spánek. Pomáhá i monitor spánku, který vám pomůže najít nejlepší způsob, jak se vyspat. Pro mě osobně nejlíp funguje kategorie „nastav-zapomeň“ a líbí se mi třeba Emfit QS+Active.

 Vyhovuje mi chladná, temná, tichá místnost a skvělá matrace (léta jsem se bránil tomu, abych utrácel za matraci, což se ukázalo jako blbost – rozdíl v kvalitě spánku je opravdu enormní. Miluju tuhle. Je dobré nenacpávat se několik hodin před spaním. Nepít alkohol pomáhá hodně, ačkoli tuhle podmínku často nedodržím.

Používám Chili Pad, abych své tělo uchoval chladné v případě, že se mi nedaří udržovat v místnosti dostatečně chladno. Je to super, ale natropí to trochu hluku (nastavíl jsem si to tak, aby chladicí jednotka byla v jiné místnosti. Když jsem na cestách, používám clonu na oči a špunty do uší.

Tohle bude možná znít kontroverzně, ale kdykoli nemůžu zabrat, dám si mírnou dávku prášků na spaní (asi třetinu běžné dávky), případně velmi nízké množství marihuany. Celkově jsem špatný spáč, a o to horší, když cestuju. Vyžaduje to kompromisy, ale ty si konec konců nakonec vyžádá i mizerný spánek. Nicméně jestli se vám spí dobře, tohle pusťte z hlavy.

Ráno si většinou na 10 až 15 minut pustím plnospektrální LEDku, třeba když odpovídám na maily. Je to skvělé – i kdybyste nic z mých tipů nevyužili, tohle určitě zkuste. Je to pro mě úplně neskutečně nakkopnutí. Mám rád tenhle typ, snadno se s ním cestuje.

Cvičení bych označil za druhý nejdůležitější fyzický faktor. Vyzkoušel jsem řadu nejrůznějších programů, každému jsem se věnoval několik měsíců, a nejlépe mi z toho vyšlo hodinové vzpírání třikrát týdně a příležitostný intenzivní intervalový trénink. Kromě zvyšování produktivity je to právě tenhle tréninkový plán, díky kterému se cítím celkově skvěle.

Třetí oblast je výživa. Jen zřídkakdy snídám, takže většinu dní držím patnáctihodinový půst (s výjimkou espresa, když vstávám). Je mi jasné, že tohle jde proti obvyklým doporučením, a taky do nebude zrovna optimální pro většinu lidí, ale u mě to určitě funguje.

Nejhůř mi dělá cukr, a proto se ho snažím vyvarovat, jak jen můžu. Vyhýbám se taky takovým jídlům, která zhoršují trávení a podněcují záněty (například hodně kořeněná jídla). Když přijde na sladkosti, nemám dostatečně silnou vůli, takže se většinu času leda tak snažím, abych udržel nezdravé jídlo z vlastního dosahu.

Dám si jedno silné espreso, jakmile vstanu, a druhé po obědě. To dělá nějakých 200 miligramů kofeinu denně. Ozkoušel jsem ještě některé další modely, ale tohle se mi osvědčilo nejlíp. S výjimkou kofeinu si odpírám veškeré stimulanty, ale v případě, že jsem extrémně unavený a potřebuju něco zoufale dokončit, konzumuju prostě víc kofeinu.

Jsem vegetarián, už od dětství. Užívám doplňky stravy – vitamin B 12, omega-3 kyseliny, železo a vitamín D. Pracuju s tímhle seznamem něco přes rok, vzniká na základě čtvrtletních krevních testů; funguje to pro mě dobře a nechávám se znovu testovat každý rok a půl. Není problém najít lékaře, který vám vypracuje zevrubný krevní test (a existují k tomu dnes i služby jako WelnessFX). Přestal jsem díky tomu pít proteinové koktejly, které nenávidím a které bych nikdy nebyl pil nebýt vegetarián.

Další tipy

Následuje pár věcí, které ocením na pracovišti: přirozené světlo, ticho, jistotu, že nebudu vyrušován, když nechci, dlouhé časové bloky a komfort a pohodu (mám v kanceláři nádherný stůl s několika monitory s rozlišením 4k, ale většinu času strávím na gauči s laptopem).

Vyvinul jsem uživatelský software na otravné věci, které musím často dělat. A je vážně super. Snažil jsem se taky naučit rychle psát a taky několik klávesových zkratek, což zlepšilo plynulost mojí práce.

Jako většina lidí často procházím obdobími jednoho či dvou týdnů, kdy zkrátka nenacházím motivaci k čemukoli (mám podezření, že to má co do činění s výživou). To je samo o sobě na prd a ještě se to stává v nejnevhodnějších časech. Ještě jsem nezjistil jak na to vyzrát, snad jen počkat, až se mlha zvedne, a doufat, že se nakonec vždycky zvedne. A obecně se pokouším vyhýbat lidem a situacím, které mě dostávají do blbé nálady, což je vůbec dobrá rada, ať už se zrovna snažíte zapracovat na produktivitě, nebo ne.

Všeobecně vzato bych řekl, že je dobré to tak trochu přehnat s nasazením. Zjišťuju, že většinou zvládnu, do čeho se pustím, a když si toho na sebe navalím o něco víc, jsem ve výsledku efektivnější ve všem, co dělám. Je to taky dobrý způsob, jak se naučit vyhýbat rozptylujícím věcem (skvělá dovednost, kterou se vyplatí budovat!). Ale pozor, přehnat to s nasazením příliš, může mít katastrofální důsledky.

Nesmíte začít zanedbávat svou rodinu a přátele ve jménu produktivity – to je hodně pitomý obchod (a s velkou pravděpodobností i celková ztráta v rámci síti produktivity, protože vás to učiní méně šťastnými). Nezanedbávejte ani věci, které děláte rádi a které vám dovedou vyčistit hlavu.

Závěrem ještě jedno opakování: produktivita ve špatné činnosti nestojí za nic. Přemýšlejte víc, na čem vlastně pracujete.

Z blogu Sama Altmana pro Finmag přeložil Kamil Hrabal