Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Eurokomise chce štítkovat finanční produkty jako ledničky

Michal Kašpárek
Michal Kašpárek | 27. 3. 2018 | 23 komentářů | 4 192
dluhopisyekologiegreenwashinginvesticepodílové fondyudržitelnost

Nová opatření mají pomoci v boji proti změnám klimatu. Klienti si podle úředníků neuvědomují, že má volba investičního produktu podobný ekologický rozměr jako volba elektrických spotřebičů.

Eurokomise chce štítkovat finanční produkty jako ledničky

Už za dva roky by si mohli evropští střadatelé vybírat mezi investičními fondy se štítkem A+, v jejichž portfoliích jsou akcie a dluhopisy firem šetrných k životnímu prostředí, a fondy se štítkem D, které peníze klientů vkládají do uhelných elektráren nebo ropných rafinerií. Podobně označeny by měly být i dluhopisy: ty, které slouží k financování šetrných projektů, by si mohly říct o „ekonálepku“.

Takhle může v praxi vypadat nejviditelnější z několika opatřeních navrhovaných akčním plánem Financování udržitelného růstu. Zástupci Evropské komise ho minulý týden představili na stejnojmenné konferenci za účasti Emmanuela Macrona a Michaela Bloomberga. Finmag na ní měl zastoupení jako jediné české médium.

Konec natírání na zeleno

Smyslem plánu je přispět ke snižování emisí skleníkových plynů, ke kterému se státy zavázaly na klimatické konferenci v Paříži v roce 2015, a to bez dalšího navyšování veřejných výdajů nebo výslovných zákazů. Navrhovaná opatření mají zviditelnit ekologické dopady investic a tak investory pošťouchnout k tomu, aby brali životní prostředí do úvahy.

Zatím není jasné, které finanční produkty štítky ponesou a jak bude jejich systém v praxi vypadat. Až do jara 2019 bude expertní skupina Evropské komise nejdřív pracovat na jednotné klasifikaci udržitelnosti. Evropské banky a investiční společnosti nabízejí klientům „zelené produkty“ už několik let, ale podle poradce komise Saïda El Khadraouiho je problém v „padesáti odstínech zelené“; často podle něj jde jen o marketingové „natírání nazeleno“ a „ekofondům“ nic nebrání vkládat peníze do čínských uhelných elektráren.

Mezi dalšími návrhy je začlenění kritérií udržitelnosti do ratingů a do finančního poradenství (poradci by tak například mohli při tvorbě investičních plánů ptát klientů na jejich preference stran ochrany přírody) nebo tlak na větší transparentnost firem ohledně dopadů jejich podnikání na životní prostředí.

Opatření by měla letos získat konkrétní obrysy a od roku 2019 je chce Unie ve spolupráci s členskými státy a jejich centrálními bankami zavádět do praxe.

Plné znění akčního plánu je dostupné v češtině, shrnující fact sheet pouze anglicky.

Zaznělo v Bruselu

  • „Od roku 2007 vzrostly celosvětové ekonomické ztráty z extrémního počasí o 86 % na 117 miliard eur v roce 2016. Rovná polovina investičních rizik evropských bank je přímo nebo nepřímo spojená se změnami klimatu.“ – Diego Valiante, ekonom Evropské komise
  • „Trumpovy tweety mají minimální vliv na reálné dění. Po jeho zvolení prezidentem tempo zavírání uhelných elektráren ve Spojených státech ještě zrychlilo.“ – Michael Bloomberg, zvláštní vyslanec OSN pro města a změnu klimatu a bývalý starosta New Yorku
  • „Nedává smysl zavírat uhelné elektrárny ve vlastní zemi a nadále volně obchodovat se státy, které uhlí dál spalují.“ Emmanuel Macron, prezident Francie

Komentář: Snaha chvályhodná, ale vylézt z ní může cokoliv

I když se opatření navrhovaná akčním plánem stoprocentně dočkají nálepky dalších zbytečných euronesmyslů, jde podle mě v principu o dobrou a kompromisně nastavenou věc. Koncového zákazníka nová pravidla do ničeho nenutí, jen mu připomínají, že vliv na tak závažnou věc, jako jsou změny klimatu, nemají jen nákupy v potravinách nebo elektru, ale i volba investičního fondu nebo pojištění.

Těžko ovšem změny hodnotit dřív, než budeme znát definitivní podobu klasifikace udržitelnosti. Tu komise připravuje v úzké spolupráci s bankami a firmami. Politici a úředníci na semináři opakovaně ujišťovali, že nemají v plánu zavést cokoliv disruptivního a že si zástupci soukromého sektoru spolupráci pochvalují. Pokud si ale ideál udržitelnosti napíšou samy sobě na míru podniky jako Agrofert, zelený štítek může nakonec znamenat investice do ne zas tak zelených řepkových polí.

Zároveň je nutné pamatovat na to, že zatímco ekologickou stopu elektrického spotřebiče lze vyčíslit vzorcem o jedné nebo dvou proměnných, u investic je to složitější. Nezáleží na tom, jestli ředitel akciovky cestuje jen vlakem a za každou jízdu vysadí strom, pokud jsou znečišťovatelé schovaní v řetězci dodavatelů. Dokonalá transparentnost by znamenala paralyzující byrokracii, a tím pádem i dražší a méně výnosné finanční produkty, povšechné auditování by zas nedávalo smysl. Podaří se najít rovnováhu? Uvidíme napřesrok.

Cestovní náklady uhradila agentura GOPA

Jarní Finmag

Finmag srpen 2020Zdroj: Finmag

Až nám technologie rozvážou ruce. Popularizátorka umělé inteligence Sara Polak o revolučních dobách, ve kterých žijeme.

Dobrou! Téma čísla – spaní. Pavel Jégl zkoumá, jak spali předkové. Lifehacker Tomáš Baránek líčí, jak zkoumá, jak spí on sám. Fyzioložka Zdeňka Bendová o biorytmech a světle.

Učit se, učit se atd. Tematický blok o vzdělávání a kariéře. Česko rekvalifikuje, i když o tom úřady práce, nevědí, píše Jiří Hovorka. Nevyužili jsme historickou šanci zničit maturity, lituje Vojtěch Dobeš. Robert Vlach o údělu celoživotního vzdělávání u volnonožců.

FIN. Ve finanční části magazínu Dominik Stroukal a investeens. Petr Kučera sleduje bankovní novinky. Balík textů o realitách a realitních fondech.

Autor článku

Michal Kašpárek

Michal Kašpárek

Po studiu žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě prošel MF DNES a redakcemi Computer Pressu. Mezi lety 2009 a 2016 byl na volné noze, od roku 2017 do jara 2021 vedl Finmag.cz a editoval tištěný Finmag. Od jara 2021 edituje články datového týmu ČRo a píše komentáře pro Seznam Zprávy.