Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Proč si to všechno nechají Pražáci líbit?

Michal Kašpárek
Michal Kašpárek
16. 3. 2018
 39 715

Kolapsy zpestřená stagnace Prahy je jedním z nejvíc fascinujících příběhů porevolučního Česka.

Proč si to všechno nechají Pražáci líbit?

Většinu času trávím ve městě, kde jediný zrušený přechod pro chodce vyvolal demonstraci a přispěl k politickému zemětřesení. Několikrát měsíčně odtud vyrážím do Prahy a nechápu: kdyby takovou kombinaci akutního kolapsu, dlouhodobé stagnace a politického šlendriánu zažívalo jakékoliv krajské město, půl roku před obecními volbami by se v něm už plnila protestní kandidátka. Pražané si místo toho jedou fotokoláže.

Jen od prosince to bylo: zřícení Trojské lávky, hrozba dalších havárií, víc než měsíční uzavírka Libeňského mostu, hromadná doprava v prázdninovém režimu a aktuálně paralýza Žižkova a čtvrtí, které spojuje s centrem. Na změny v dopravě upozorňují ručně čmárané cedule, což je malý detail, ale s velkou symbolikou.

Nejde jen o akutní problémy. Praha je jediné velké české město, které se nemění k lepšímu. Když po dvou, třech letech přijedete do Brna, Plzně nebo i Ostravy, pokaždé váš překvapí, jak zase prokoukly. Rekonstruují se veřejná místa, regulují reklamy, zlepšují veřejné služby. V Praze vás vítá stále ten samý fekál: open air šlehárna před hlavním nádražím a bezútěšný Václavák. Na opačnou stranu jít pořád nemůžete, leda na pankáče po obrubníku magistrály.

Ke kafi Kašpárkův výběr

Chytré čtení na víkend

Dobré čtení má oproti sebelepší buchtě jednu výhodu. Nevadí, že se do něj před vámi zakousl někdo jiný. Každý týden šéfredaktor Finmag.cz Michal Kašpárek ochutná metráky textů. A každý pátek vám e-mailem pošle přehled těch nejlepších. Pokud tedy budete chtít a přihlásíte se k odběru našeho pravidelného newsletteru. 

Čtení na víkend

Zatímco jiné světové metropole automobilovou dopravu klidní, skrz Prahu vede její veletok i po dostavění Blanky. (Kterou mimochodem nejezdí hromadná doprava jen proto, že by ji využívala hromada lidí.) Nic proti motoristům: když se ve městě staví málo a draze, prosedět každý pracovní týden deset hodin v autě je volba sice pekelná, ale ekonomická. A o to pochopitelnější, když má tak nízkou prioritu pohodlí cestujících sockou: ještě v roce 2015 se tu otevřela stanice bez eskalátorů, vynalezených ve stejné dekádě jako dieselový motor, kinematograf a rádio. Eskalátory neeskalátory, nové stanice jsou ohyzdné a dál budou.

Podepsáni všichni

Necháme stranou bourání mimořádných staveb, uzavření Hradu, zlodějíčky z reportáží Janka Rubeše, chátrání prázdných domů a strmý růst ceny bydlení v těch obydlených, kvůli kterému se z Prahy odstěhoval i bývalý primátor. Na to všechno má pražský magistrát a radnice městských částí jen nepřímý nebo žádný vliv. Ostatní by ale změnit mohl a měl. Jenže byly důležitější věci na práci. Posetí města cedulemi zakazujícími vjezd segwayů. Zavedení internetu do lanovky na Petřín. Magistrátní med.

Za posledních osm let se v radě hlavního města vystřídaly ANO (2014-), ODS (2010-2013), ČSSD (2010-11, 2014-), TOP 09 (2011-2014) a Trojkoalice KDU-ČSL, Zelených a Starostů (2014-), tedy prakticky kompletní stranický establishment. Na podzim vznikne nová koalice opět z něj, maximálně do ní přibudou v Praze oblíbení Piráti. Půl roku před volbami to nevypadá na žádné protestní hnutí ani obrodu stávající reprezentace. Pod primátorkou Adrianou Krnáčovou se sice v ANO hýbe židle, ale spíš než jediným strůjcem marastu je jeho nejviditelnějším symbolem.

Jak je to možné? Vysvětlení se nabízí několik. Nemáme na rozdíl od vás čas, vysvětloval mi kamarád z Letné, napůl vážně. Protesty za celostátní témata člověka vyčerpají natolik, že nezbývá energie bojovat za chodníky. Možná se většina obyvatel Prahy pohybuje mimo centrum, a naopak podstatná část zaměstnanců a studentů, kteří v něm tráví dny, zase nemá trvalý pobyt a páku na zastupitele. Možná zkrátka do Prahy přišla dřív budoucnost, kterou věští Jevgenij Morozov – tedy že se z měst stane jen infrastruktura, kterou je nutno přetrpět v taxíku na cestách mezi chytrou domácností a nejlépe hodnocenými restauracemi. Pak by ale Uber měl pomalu začít připravovat lůžkové vozy.

Na každý pád je stagnace Prahy jedním z nejvíc fascinujících příběhů porevolučního Česka. Nejbohatší město republiky uprostřed ekonomického růstu vypadá a funguje jako orientální slum – a jeho obyvatelé to pozorují s pobavenou letargií.

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (19)

Vstoupit do diskuze
Michal Kašpárek

Michal Kašpárek

Po studiu žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě prošel MF DNES a redakcemi Computer Pressu. Mezi lety 2009 a 2016 byl na volné noze, od roku 2017 do jara 2021 vedl Finmag.cz a editoval tištěný... Více

Související témata

prahaživotní styl
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo