Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Balkán může být Evropskou unií a Česko Balkánem Evropy

Luboš Palata
Luboš Palata
13. 2. 2018
 5 669

Zvažované rozšiřování Evropské unie o balkánské státy s sebou nese rizika. Větší riziko by ale bylo nechat je stát mimo Unii. Co s tím? Řešení je vícerychlostní Evropa.

Balkán může být Evropskou unií a Česko Balkánem Evropy

Evropská komise už ani nemá samostatného komisaře pro rozšíření. Vcelku realisticky předpokládá, že nic takového Evropskou unii v dohledné době nečeká. Zvlášť když od vstupu ucuknul Island, jediný nadějný kandidát, který na něj skutečně mohl v řádu let reálně pomýšlet.

Nikdo naopak nepředpokládal, že Unie bude místo komisaře pro rozšíření potřebovat velmi výkonný aparát pro vyjednávání o vystupování. Brexit byl šok nejen pro Brusel, ale i pro vládu Davida Camerona, která referendum o něm ze vcelku malicherných důvodů uspořádala.

Komisař pro evropskou politiku sousedství a jednání o rozšíření Johannes Hahn se ale přesto bude moct po pěti letech v úřadě nakonec nějaké pokroky vykázat. Komise před několika dny oznámila plán na rozšíření, byť nejdříve v roce 2025, tedy za sedm dlouhých let. V té době by se podle něj Unie mohla rozšířit na západní Balkán, tedy o pět zemí vzniklých z někdejší Jugoslávie a Albánii. „Dnes potvrzujeme, že západní Balkán – již obklopený Evropskou unií ze všech stran – má dveře do Unie otevřené a že svoji nabídku myslíme vážně,“ řekl Hahn, když plán představoval. 

Chudá a rozhádaná část Evropy

Česko vždycky patřilo mezi státy, které aspoň slovně rozšíření Unie na západní Balkán bezpodmínečně podporovaly. Vezměme tedy možnost rozšíření Unie o západní Balkán vážně a podívejme se, co by nás čekalo.

Evropská unie by se rozšířila o šest zemí. Bosnu a Hercegovinu, Kosovo, Albánii, Makedonii, Černou Horu a Srbsko. Ne moc velkých, ale opravdu chudých příbuzných, chudších než dnes nejchudší Bulharsko. 

Země bývalé Jugoslávie prošly válkami a etnickými konflikty, které zprostředkovaně zasáhly i sousední Albánii. Mají mezi sebou stále mnoho nevyřízených účtů, proti kterým jsou dnešní hraniční spory mezi Slovinskem a Chorvatskem, prvních dvou zemí, které jsme do Unie už vzali, dětskou hrou.

Ani jedna ze šestice zemí nemá skutečně funkční ekonomiku. Nejblíž k ní má asi porážkou ve válce zdevastované Srbsko. Všechny země žijí do velké míry z peněz svých gastarbeiterů a utečenců rozesetých po celé Evropské unii, od Rakouska, přes Německo, až po Itálii. O úrovni tamních demokracií, o nezávislosti soudů nebo právním státě lze s úspěchem ve všech případech pochybovat. Na rozdíl od značené míry korupce.

Nejen příklady korupčních demokracií Bulharska a Rumunska, ale také stále méně demokratického Polska či Maďarska, jsou pro Unii varovné. Zvláště, když se ukazuje, že pokud původně demokratické režimy jako ve Varšavě nebo Budapešti „zařadí zpětný chod“, nemá Evropská unie vůči tomu žádný skutečně účinný obranný nástroj.

Na druhé straně ale Unie stojí v případě západobalkánských zemí před výzvou. Jsou tu nezpochybnitelné zájmy Ruska a v posledních letech také Číny, které si na „měkký balkánský podbřišek“ Evropy nejen brousí zuby, ale leckde si už kolíkují „svůj“ prostor.

Dát západnímu Balkánu reálnou perspektivu vstupu a investovat do něj mnohem víc peněz než dosavadní řádově miliardy eur do přizpůsobovacího vstupního procesu je minimum, co Evropská unie musí udělat, pokud nechce o tuto integrální a strategickou část Evropy přijít. Že se to může lehce stát, o tom svědčí stav v Číňany a Rusy nejvíc nahlodaném Srbsku, kde dnes počet odpůrců členství v Evropské unii přesahuje počet jeho příznivců. Jasnou většinu mají příznivci vstupu jen ve třech zemích ze zmíněné šestice – v Kosovu, Albánii a Makedonii.

Vzdálená oběžná dráha

Co s tím, když se tedy na jednu stranu nedá moc otálet, a na stranu druhou by vstup šestice problematických zemí mohl snížit už tak nevysokou akceschopnost Unie? Řešení je vícerychlostní Evropa – nejvíc integrované jádro kolem Francie, Německa, Beneluxu, Itálie a Španělska, obklopené státy, které se podílí na plné integraci jen částečně jako Dánsko, Slovensko, Švédsko nebo snad i Česko. Až za nimi na oběžné dráze následují problematické země, jako je dnešní Polsko nebo Maďarsko.

Na tuto vzdálenější oběžnou dráhu členství by se mohl připojit západní Balkán, už sice v Unii, ale ještě ne v eurozóně, Schengenu, nezapojený ve společné evropské obraně a dalších integračních aktivitách.  Bylo by to už členství, byla by to už výrazná pomoc při dobíhání vyspělé části Unie, ale ještě ne se všemi právy a povinnostmi elitní části klubu, členství s jasnými dodatečnými podmínkami. A samozřejmě s danou možností, že v případě jejich splnění může i taková Makedonie mít časem „elitnější“ členství než třeba Česko a Polsko. Což záleží na tom, jak která země bude chtít a umět s Unií spolupracovat a jaká v ní bude úroveň demokracie. Tedy jinak řečeno: je na každé zemi, jestli se vydá například z Balkánu do Evropy nebo z Evropy na Balkán.

Autor je redaktor MF Dnes

 

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (7)

Vstoupit do diskuze
Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského... Více

Související témata

albániebosna a hercegovinačerná horačeskoevropská uniekosovomakedoniesrbsko
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo