Ve firemní kuchyňce, školní šatně nebo čítárně městské knihovny spatříte přepravku zpola naplněnou umělohmotnými víčky. Na cedulce si přečtete, že výtěžek z jejich recyklace pomůže nemocnému dítěti ke zdravotním pomůckám. Pár hlty dopijete limonádu, víčko přihodíte na hromadu a odcházíte s pocitem, že jste pomohli dobré věci.
Pak vám to ale začne vrtat hlavou. Kilo plastu se vykupuje za sedm až jedenáct korun. Víčko váží tak dva gramy, takže je sotva halířovou položkou. Někdo je bude muset svézt autem, pronajmout si sklad… Nebylo by lepší příště lahev od limonády vypláchnout, udělat si do ní šťávu a ušetřených pětadvacet korun, tedy výnos ze tří kilogramů víček, poslat potřebné rodině přímo na účet?
Jistě že bylo. Vítejte ve vzrušujícím, ale taky kontroverzním světě efektivního dobrodiní.
Stovka dělá rozdíl
Když v roce 1971 připravila bangladéšská válka za nezávislost statisíce už tak zoufale chudých obyvatel Východního Pákistánu o všechno, pětatřicetiletý australský filozof Peter Singer zasedl k psacímu stroji a napsal článek Hladomor, nadbytek a morálka. „Trpět nedostatkem stravy, bydlení a lékařské péče je hrozné,“ odpichuje se od zdánlivé banality k myšlence, která změnila životy milionů lidí: „Pokud je v silách člověka zabránit něčemu hroznému, aniž to pro něj samotného mělo srovnatelně bolavé důsledky, pak je jeho morálním závazkem to udělat.“
Mohli bychom to nazvat prvním principem efektivního altruismu: povinností zajištěných lidí je pomáhat potřebným. Zatímco středostavovský Evropan nijak neutrpí tím, že si odepře večeři v restauraci a uvaří si doma, pro válečného uprchlíka představuje ušetřená částka několik dní důstojné existence namísto boje o holé přežití.
Zároveň už je dobře patrný druhý princip efektivního altruismu: podstatný je rozdíl, který ve světě uděláte, bez ohledu na to, kde ve světě ho uděláte. „Z morálního hlediska nezáleží na tom, jestli pomůžu dítěti z vedlejšího bytu, nebo malému Bengálci, jehož jméno se nikdy nedozvím,“ přesvědčuje Singer.
Celý článek si přečtěte v aktuálním vydání tištěného Finmagu.
V novém Finmagu najdete mnohem víc:
Proberte se!
Rozhovor s Magdou Vášáryovou. Skončí Česko po prezidentských volbách jako nárazníková země Ruska? A proč má Babiš v politice takový úspěch? Magda Vášáryová a pohled ze Slovenska.
Korunní princ al-Káidy
Na severu Sýrie se pod praporem al-Káidy sjednotilo na třicet tisíc bojovníků. Další tisíce jí přísahají věrnost po celém světě. Do boje je povede jedenáctý syn Usámy bin Ládina.
Marsonautka
Michaela Musilová má za sebou dvě mezinárodní simulované mise na Mars. Tu druhou dokonce osmadvacetiletá astrobioložka vedla. Katastrof jim nachystali víc než dost.
Kašpárek versus Uhlová
„Zvykli jsme si na to, že přes stát dotujeme firmy, které špatně platí,“ říká reportérka Saša Uhlová. V rozhovoru s Michalem Kašpárkem popisuje, jak si na vlastní kůži vyzkoušela nejhůř placená povolání v Česku.
Foto Radek Miča
