Angela, pejsek a kočička

Němci v neděli už počtvrté vyslali do kancléřství Angelu Merkelovou a její starou gardu. Z volebního výsledku je zjevné, že bez křesťanských demokratů a křesťanských sociálů (CDU/CSU) koalici nikdo dohromady nedá.

Pravda, konzervativní unie ztratila. Každému ale muselo být jasné, že uprchlická krize se na jejím výsledku podepíše a že bude mít pro vládní strany (CDU/CSU a sociální demokracii – SPD) další nepříjemné důsledky – zejména vzestup protiimigrační a nahnědlé Alternativy pro Německo (AfD), která postoupila do parlamentu.

Čtvrtý termín v čele vlády za sebou je nicméně v evropských poměrech unikát – Merkelová jím se zařadí, aspoň co do statistik, po bok Konrada Adenauera a Helmuta Kohla.

Jak si vysvětlit, že Němci Merkelovou drží v kancléřství? Můžeme to shrnout do tří bodů:

1. Ekonomika, troubové

Tezi it's the economy, stupid – jde o ekonomiku, hlupáci – vyslovil James Carville, stratég volební kampaně Billa Clintona v roce 1992. Platí také pro Německo.

Německá ekonomika roste, nejrychleji za posledních pět let. Hrubý domácí produkt stoupá a prognózy na letošek i příští rok jsou optimistické. Nezaměstnanost je na nejnižší hodnotě od sjednocení – na šesti procentech, průměrný plat se zvyšuje.

Vláda hospodaří s přebytkem, vývoz utěšeně roste. A když se daří německé ekonomice, daří se (alespoň většině) Němců, kteří tolik netouží po změně.

Kancléřka v kampani vytrvale opakovala slogan Němcům se nikdy nedařilo tak dobře jako nyní. A měla pravdu.

Když fotbalový mančaft vyhrává, Němci nemění trenéra. A když vyhrává ekonomika, nemění zase kancléřku. A to ani v případě, že s jejich postupem někdy nesouhlasí.

2. Vyzyvatel bez praku

Gero Neugebauer, politolog ze Svobodné univerzity Berlín, přirovnal letošní kampaň k souboji Davida (Martin Schulz) s Goliášem (Angelou Merkelovou). „Jenže David si zapomněl prak v Bruselu,“ řekl webu Quartz.

Hlavní vyzyvatel Schulz neseděl s Merkelovou ve vládě. SPD ho povolala do vedení z Bruselu – z Evropského parlamentu. Předpokládala, že razantní politik je schopný zatlačit Merkelovou do defenzívy. To se nepotvrdilo.

Schulz neměl nosné levicové téma, kterým by Merkelovou převálcoval. Merkelová mu je vzala. Zaváděla šrotovné, genderové kvóty, přikývla na minimální mzdu i předčasný odchod do důchodu. A pro jistotu křesťanské demokraty posunula ještě dál doleva, do jejich volebního programu prosadila plnou zaměstnanost.

Merkelové se podařilo SPD vygumovat a ve Spolkovém sněmu proti ní žádná výrazná opozice nestála. Také v tomto případě se ale potvrdilo, že tam, kde voliči nevidí rozdíly mezi levicí a pravicí, volí extrémisty. Také proto mohla z AfD vyrůst parlamentní strana.

Komentátor Spieglu Jakob Augstein k tomu píše: „Angela Merkelová je matkou tohoto monstra.“

Vyšel nový Finmag!

CO V NĚM TAKY NAJDETE

VŘSD. Velký říjnový socialistický debakl

Alternativní historie z pera ekonoma Pavla Kohouta. V roce 1918, po rudém převratu, jsou uprostřed Ruska zmítaného občanskou válkou nejdisciplinovanější vojenskou silou československé legie. Jaký bude svět, až potřou bolševika a car Mikuláš se vrátí na trůn?

---

Živnostenská hádanka

Téma, které budí emoce. My je necháváme spát a s chladnou hlavou analyzujeme: je živnostník fackovací panák odborářů a jiných politiků, nebo reálný problém české ekonomiky? Čísla a fakta.

Potřebuju Finmag

3. Klobásy a zákony

Kancléř Otto von Bismarck o Němcích říkal, že dobře spí, protože nevědí, jak se dělají klobásy a zákony.

Německé volební kampaně naznačují, že Němci, aspoň většina z nich chce dál klidně spát. Jsou disciplinovaní, volí ve větší míře, než je v Evropské obvyklé, což potvrdili i tentokrát – k volebním urnám dorazily tři čtvrtiny voličů. A cílem kancléřky bylo, aby Němci spali co nejvíc. Připustila pouze jediný televizní duel s hlavním vyzyvatelem.

Schulz obviňoval kancléřku, že potírá demokracii, která bez střetu názorů skomírá. Její kampaň tím ale ke konfrontaci nevyprovokoval. A pokud je kampaň nudná a bez emocí, přirozeně to nahrává obhájci.

Teď ale v německé politice nuda nebude. O rozruch se bude starat přinejmenším Alternativa pro Německo. Alexander Gauland, jedna z vedoucích osobností strany v reakci na volební výsledek pravil, že se parlamentní AfD ihned „pustí do honu” na Merkelovou.

… perník a ocet, kakao a zelí, jednu hlavu z husy a hrozinky…

Karty jsou každopádně rozdány. Koalice CDU/CSU a SPD by ve Spolkovém sněmu získala pohodlnou většinu, byť by nebyla tak výrazná, jako v uplynulých čtyřech letech. (Obě strany ztratily, CDU zaznamenala nejhorší výsledek od roku 1949 a SPD historicky nejhorší.)

Sociální demokraté ale koalici odmítli. Nechtějí, aby si z nich Merkelová zase udělala servisní organizaci pro dosažení většiny v parlamentu. Takže Jamajka?

Tak je nazývána případná černo-žluto-zelená koalice CDU, liberální FDP a Zelených. Její většina by byla těsnější a kompromisy v ní obtížnější. Potenciální partneři konzervativců se k sobě budou mít jak pes a kočka.

První by mohli CDU/CSU sedět. Jsou proti regulacím, prosazují nízké daně a růst ekonomiky nechávají na soukromém sektoru. Nelíbí se jim návrhy na další integraci eurozóny ani myšlenka společných dluhopisů. Druzí ale chtějí trh svazovat regulacemi (požadují třeba pevné datum pro konec výroby aut se spalovacími motory), prosazují státní investice a jsou vstřícní k přerozdělování a k předluženým zemím evropského jihu.

Program takové koalice by se mohl nápadně podobat dortu, který v pohádce Josefa Čapka vařil pejsek s kočičkou.

Fotografie stabilní kancléřky: Shutterstock.com