Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Náhodně vybíraní zastupitelé a stroj, který kazí čokoládu

Brianna RennixováNathan J. Robinson
Brianna Rennixová, Nathan J. Robinson
23. 8. 2017

Statistiky návštěvnosti říkají, že nápad tahat zastupitele z klobouku místo jejich volení naše čtenáře zaujal. Přinášíme tedy dokončení článku o výhodách „bezvolebního systému“.

Náhodně vybíraní zastupitelé a stroj, který kazí čokoládu

První část hledejte tady:

Volby jsou na nic. Pojďme zastupitele losovat

Krátké a přehledné shrnutí první části v tabulce:

Náhodně vybraný Kongres

Pro a proti

PRO

PROTI

Aristoteles si myslel, že je to dobrý nápad

Aristoteles docela fandil i otrokářství

Nižší pravděpodobnost, že se Ted Cruz stane senátorem

Vyšší pravděpodobnost, že senátorem bude Charles Manson

Nižší pravděpodobnost, že Kongres budou tvořit převážně bohatí běloši

Ztělesňuje naprosto demokratické principy

Demokracie bývá někdy strašidelná

Dává americké Straně zelených jedinou šanci, že někdy ve volbách nepropadne

Jill Steinová si myslí, že wi-fi signál způsobuje autismus

Zajišťuje zcela reprezentativní průřez americkou společností

Zajišťuje zcela reprezentativní průřez americkou společností

Politický boj by samozřejmě byl o něco lepší, kdyby se prosadila reforma financování předvolebních kampaní, losování má ale tytéž výhody a ještě ledacos navíc. Pro začátek: ústavní dodatek zavádějící náhodný výběr by byl mnohem jednodušší a snáz pochopitelný než jakákoli děsivě složitá reforma současného volebního systému. Zastupitele vybere los z veškerého dospělého obyvatelstva. Fanfáry! Žádné další plýtvání v předvolební kampani: 1 771 368 063 dolarů utracených za kampaň před loňskými kongresovými volbami jsme mohli věnovat na vědecký výzkum, dětské nemocnice, na systém veřejné dopravy využívající vzducholodi a jiné užitečné věci. Když zastupitelé nebudou přemýšlet o příští kampani za znovuzvolení, nebude také možné je cukrem ani bičem přesvědčovat k prosazování něčí agendy. Samozřejmě s výjimkou klasických případů „něco za něco“ a metody typu „tady máš balík prachů“, které se poměrně snadno dají postihovat jako korupce. Zájmové skupiny budou samozřejmě i nadále lobovat, aby zákonodárce přesvědčily, ale nebudou mít vliv ani na jejich nominování ani na délku jejich pobytu v úřadu.

Bude losovaný Kongres dělat dobré zákony? Kdoví. Bude dělat zákony hůř než Kongres, který máme teď? Je vlastně možné dělat to hůř? Náhodně vybraná skupina obyčejných lidí bude téměř jistě méně strašlivá než suita lidí, jejichž nejvýraznější společnou vlastností je chorobná představa o tom, že se hodí k rozhodování o osudu národů. Jistě, můžete se vám povést náhodně vybrat určitý počet příšerných lidí, budou ale opravdu víc příšerní než lidé, které přitahuje volební systém, kteří do něj naskočí a vezou se? Ono tady nejde až tak o to, jak dobrý nápad je losování zastupitelů, ale jestli je to lepší nápad.

Tak či tak je pravděpodobné, že zákony nakonec budou psát lidé z okolí zákonodárců. Tak to ostatně funguje i v současném systému, valnou část navrhovaných zákonů připravují úředníci Kongresu a politické think-tanky. Poslední slovo, rozhodující ano nebo ne, by ale pořád měli vaši vylosovaní zákonodárci. A jistě, můžou hlasovat pro pitomosti, ale když nic jiného, nebudou svoje hlasování podřizovat tomu, jestli by náhodou neohrozilo jejich politickou kariéru.

Stroj na třídění čokolád

Zkusme to nasvítit ještě z jiného úhlu. Představte si, že máte početnou suitu vděčných a pozorných nápadníků a že na Valentýna dostáváte pravidelně spoustu, velkou spoustu bonboniér. Víte, že v některých z nich budou pravděpodobně chutnější pokroutky – lanýže, karamelové bonbony a tak podobně. Jiné nevyhnutelně mají odporné náplně, například kokosový krém a limetkovou pěnu, což žádná příčetná bytost nemůže co živa pozřít. Kde bude jaká čokoláda, na pohled nepoznáte, takže si koupíte stroj, který vám je protřídí. Ten stroj je neuvěřitelně složitý a spotřebuje spoustu drahého paliva, ale funguje tak, že do něj vložíte krabice a vypadnou jen ty dobré bonbony.

A teď si představte, že váš stroj na třídění čokolád pracuje bez přestávky celé hodiny, jenže jak ke svému rozhořčení zjistíte, padají z něj většinou jiné bonbony, a to pěkně divné. Na každou chutnou pralinku připadá nejméně pět čokolád plněných nějakou růžovou neidentifikovatelnou břečkou. A docela dost bonbonů je tak nechutných, že se vám z nich až navaluje a dřevění vám z nich jazyk. Jen stěží si dokážete představit, že by je takhle někdo schválně vyrobil. Pojmete podezření, že bonbony ve skutečnosti kazí váš stroj. Dokonce i dobré pralinky začnou mít nepříjemnou pachuť. Co pak uděláte? Zavoláte výrobci a vyžádáte si složité úpravy stroje? Necháte si postavit úplně nový stroj? Nebo řeknete, bodám na to, nechám to náhodě a budu jíst bonbony stejně jako normální lidi a budu doufat, že některé z nich budou víceméně jedlé?

A v takové situaci v podstatě je naše země, pokud jde o výběr zastupitelů. Volby mají představovat důmyslný třidící mechanismus k vyfiltrování těch nejlepších a nejluxusnějších pralinek/členů Kongresu. Namísto toho vyplivují toxickou břečku. Je tedy lepší třidící stroj poslat do šrotu a začít vybírat náhodně. Nikdo nenaznačuje, že by náhodně vybraní občané mohli být nějak zvlášť schopní zákonodárci. (Nikdo nakonec ani nepodotýká, že náhodně vybíraní porotci jsou zvlášť schopní při posuzování důkazů, ale stejně je necháváme důkazy posuzovat.) Jediná otázka zní: mohli by být horší? Předpokládáme, že ne.


Text s laskavým svolením autorů přeložil Filip Drlík. Originál najdete na CurrentAffairs.org
Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (11)

Vstoupit do diskuze
Brianna Rennixová

Brianna Rennixová

Nathan J. Robinson

Nathan J. Robinson

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo