Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Chcete chodit do práce rádi? Pomoct k tomu může i titul

Tereza Mynářová
Tereza Mynářová
27. 6. 2017
 9 144

Vzdělání nemá vliv jen na výdělek. Vysokoškoláci – ať zaměstnanci, nebo podnikatelé – se také v práci cítí lépe, mají častěji pocit, že je jejich job naplňuje. Aspoň podle expertů z Akademie věd ČR a průzkumu Evropské unie.

Chcete chodit do práce rádi? Pomoct k tomu může i titul

Vystudovat vysokou školu se vyplácí nejen kvůli společenskému uznání a vyšší mzdě. Zaměstnanci s titulem jsou také ve své práci spokojenější, upozorňují odborníci ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR. „Lidé s odpovídajícím diplomem mají o 38 procent větší šanci na vyšší spokojenost se zaměstnáním než osoby se základním vzděláním nebo s vyučením či s nižší střední školou,“ uvádějí ve své letošní publikaci Práce, hodnoty, blahobyt.

„Podle našich výpočtů vykazují vysokoškoláci za jinak stejných okolností v průměru o 0,622 bodu vyšší spokojenost s prací než lidé se základním vzděláním,“ říká Martina Mysíková z Akademie věd s tím, že zmíněná spokojenost se pohybuje na škále od nuly do deseti bodů. Lépe než „základoškoláci“ jsou na tom podle ní i osoby se střední školou, a to o 0,435 bodu. Na celkovém vztahu k zaměstnání se vzdělání podle ní podílí 8,5 procenta.

A jak naplňuje vaše práce vás? (Deset je nejvíc)

Podobná data vyplývají i z šetření Quality of Life, které proběhlo v rámci unijního průzkumu EU-SILC 2013. Zatímco vysokoškoláci hodnotí svou spokojenost 7,3 bodu z 10, respondenti se základní školou dali v průměru 6,8 bodu, tedy o sedm procent méně. Absolventy středních škol s maturitou naplňovala jejich práce ve srovnání s vysokoškoláky o tři procenta méně. „U zaměstnanců se nejvyšším vzděláním lze čekat, že získají nejkvalifikovanější a nejlépe placené pozice,“ věří autoři.

Podrobnější čísla ukazuje tabulka, která srovnává šest zemí střední Evropy. Největší rozdíl mezi vysokoškoláky a lidmi se základním vzděláním panuje v Maďarsku (téměř 1,5 bodu), nejmenší v Rakousku a Německu (0,5, resp. 0,6 bodu). Zároveň je v těchto dvou zemích spokojenost vysokoškoláků nejblíže národnímu průměru – v Rakousku hlásí jen o 1,3 procenta vyšší spokojenost a v Německu o 3,2 procenta. Zato v Maďarsku přesahuje spokojenost vysokoškoláků s prací tamní průměr o 8,9 procenta. V Česku se tato hodnota nachází 7,6 procenta nad průměrem.

Spokojenost s prací na škále 0 až 10

Země

Vzdělání

Základní

Středoškolské

Vysokoškolské

Průměr

Česko

6,84

7,51

7,89

7,33

Rakousko

7,56

7,99

8,06

7,96

Německo

6,52

6,83

7,11

6,89

Maďarsko

6,24

6,95

7,72

7,09

Polsko

6,88

7,12

7,73

7,3

Slovensko

6,47

7,05

7,77

7,22

Zdroj: EU-SILC 213

Lépe jsou na tom muži a podnikatelé

Ze zmíněného šetření též vyplývá, že pokud jde v Česku o spokojenost s prací, právě u vysokoškoláků existují nejmenší rozdíly mezi muži a ženami nebo zaměstnanci a osobami samostatně výdělečně činnými. S výjimkou středoškolsky vzdělaných mužů a žen však ve všech kategoriích platí, že muže naplňuje jejich práce víc než ženy a podnikatele víc než klasické zaměstnance.

Spokojenost s prací v Česku podle pohlaví a ekonomické závislosti (na škále 0 až 10)

Základní vzdělání

muži

7,09

ženy

6,55

zaměstnanci

6,79

OSVČ

7,1

Středoškolské vzdělání

muži

7,48

ženy

7,53

zaměstnanci

7,5

OSVČ

7,55

Vysokoškolské vzdělání

muži

7,9

ženy

7,88

zaměstnanci

7,88

OSVČ

7,91

Zdroj: EU-SILC 2013

Že jsou muži obecně ve své práci raději, platí ve střední Evropě ještě pro Polsko a Slovensko. V Rakousku a Maďarsku hlásí naopak ve všech případech vyšší spokojenost ženy. Pokud jde o způsob výdělku, mezi vysokoškoláky jsou, s výjimkou Maďarska, ve všech šesti zemích spokojenější podnikatelé než zaměstnanci. Z respondentů se základní školou uvedli větší spokojenost zaměstnanci z Polska a Rakouska, ve zbylých čtyřech zemích se mají subjektivně opět lépe podnikatelé.

Zajímavé je i srovnání spokojenosti podle věku. Největší rozdíl mezi vysokoškoláky a základoškoláky panuje u nejmladších zaměstnanců a podnikatelů, kterým je 20 až 24 let (o 2,25 bodu). V této věkové skupině ale najdeme relativně málo vysokoškoláků – podle Eurostatu byli v roce 2016 zastoupeni jen desíti procenty, zatímco v následující věkové skupině (25 až 29 let) už šlo o 33 procent. S rostoucím věkem se počáteční rozdíl ve spokojenosti snižuje zhruba na polovinu. To může být dané například přibývající odpovědností a pracovní náročností nebo pomalým růstem výdělků vysokoškoláků, což může mít vliv i na jejich nadšení z práce.

Spokojenost s prací v Česku podle věku (na škále 0 až 10)

Věk

Vzdělání

Základní

Středoškolské

Vysokoškolské

20–24

6,15

7,43

8,40

25–29

6,96

7,50

7,83

30–34

7,05

7,70

8,02

35–39

6,88

7,70

7,93

40–44

6,85

7,56

7,86

45–49

6,63

7,28

7,81

50–54

6,77

7,48

7,83

55–59

6,86

7,43

7,51

60–64

7,16

7,05

8,11

65–69

7,12

7,63

8,39

Zdroj: EU–SILC 2013

Přínos, nebo obětovaný čas a peníze?

Vztahu mezi vzděláním a spokojeností v práci se věnují i další experti. V průzkumu PewResearchCentre mezi dvěma tisíci Američany ve věku 25 až 32 let uvedlo 53 procent vysokoškoláků, že jsou ve své současné práci velmi spokojeni. Ve skupině mileniálů s nižším vzděláním tak odpovědělo jen 37 procent.

K podobnému závěru došli i srbští profesoři, kteří mapovali názory zaměstnanců tamních hotelů. Ti navíc zdůrazňují, že v oblasti služeb je spokojenost zaměstnanců zcela klíčová. „Mají totiž zásadní vliv na to, jak zákazníci, v našem případě turisté, daný servis vnímají, na to, jak je poskytovaná služba kvalitní, a tím pádem i na zisk zaměstnavatele,“ uvádějí. Dbát na vzdělání je proto podle nich stejně důležité jako nákup moderního vybavení nebo investice do nových technologií.

Ne všichni ale věří, že mezi vzděláním a spokojeností existuje přímá úměra – podle některých vědců je tomu přesně naopak. Například Andrew J. Clark a Andrew J. Oswald z London School of Economics vysvětlují negativní vztah mezi oběma proměnnými tím, že lidé s vyšším vzděláním mají vyšší aspirace a očekávání, takže potřebují – zjednodušeně řečeno – ke spokojenosti víc. Podle Mysíkové z Akademie věd je zároveň vzdělání v takovém případě chápáno jako vynaložené úsilí, něco, co bylo nutné obětovat. Pokud je pro uchazeče komplikovanější najít práci – což se častěji týká právě osob s nižším vzděláním – jsou následně za tuhle příležitost víc vděční, předpokládá také profesorka córdobské univerzity Sandra María Sánchezová.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (3)

Vstoupit do diskuze
Tereza Mynářová

Tereza Mynářová

Vystudovala hospodářskou politiku a učitelství ekonomických předmětů na Vysoké škole ekonomické v Praze a žurnalistiku na Karlově univerzitě, v rámci Erasmu strávila rok na Mykolo Romerio University v... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo