Turecko: žurnalistika ve vězení

Pětapadesát vteřin. Oğuz Güven, šéfredaktor online verze tureckého deníku Cumhuriyet, oznámil na Twitteru nečekanou smrt generálního prokurátora, který po loňském nezdařeném puči začal jako první vyšetřovat takzvanou Fethullahçı terör örgütü – Fetulláhistickou teroristickou organizaci (FETÖ). Kamion vykosil prokurátora, který vydal první zatykače proti FETÖ. Pětapadesát vteřin trvalo, než Güvenovi došlo, že asi nezvolil nejlepší formu. Tweet smazal a nahradil ho korektnějším. Při vážné dopravní nehodě přišel o život prokurátor…

Ta necelá minuta, co byl tweet viditelný, ale stačila k obvinění z podpory teroristické organizace a zatčení.

Güven není v redakci Cumhuriyetu ani zdaleka první, kdo podobnému obvinění čelí. Ve vězení je už dvanáct zaměstnanců listu, od komentátorů po administrativní síly. Všichni byli obviněni z podpory či propagování teroristických organizací.

Cumhuriyet je nejstarší sekulární deník v zemi a jeden z posledních výrazných hlasů opozičního tisku v Turecku. Vztah tureckých vrchních představitelů vůči němu se vyostřil v roce 2015 po reportáži, kterou vydal tehdejší šéfredaktor Can Dündar. Přinesla informace o tom, že turecká tajný služba dodává zbraně islamistickým skupinám v Sýrii.

Erdoğan řekl, že za to zaplatím

„V květnu roku 2015 se ke mně dostala nahrávka toho incidentu. Bylo naprosto jasně viditelné, že náklaďák turecké zpravodajské služby (MIT), který zastavil na hranicích se Sýrií, byl naložený zbraněmi. Proto jsme zdokumentovali, že zpravodajská služba ilegálně dovážela zbraně do občanské války v Sýrii,“ napsal Dündar v komentáři pro The Guardian. Erdoğan podle něj nemohl odhalení vyvrátit, proto se rozhodl ho zcenzurovat a vyhrožovat tomu, kdo za to mohl, tedy Dündarovi. „V živém vysílání na státní televizi řekl – ta osoba, která tohle napsala, za to těžce zaplatí, nenechám ho jít bez potrestání,“ dodal ve svém textu Dündar.

Dündar strávil tři měsíce ve vazbě, ze které byl propuštěn na základě rozhodnutí ústavního soudu. Později byl odsouzen k trestu odnětí svobody na pět let a deset měsíců za „vyzrazení tajných státních informací“, v červnu loňského roku se ale odstěhoval do Německa. V Turecku na něj je vydaný zatykač. V emigraci Dündar odstartoval novou zpravodajskou iniciativu nazvanou Özgürüz, což v překladu znamená „Jsme svobodní“. Chce jejím prostřednictvím přinášet nestranné zpravodajství o tématech, která jsou v Turecku cenzurována.

Největší vězení pro novináře

Svoboda tisku a vyjadřování vůbec je v Turecku ožehavé téma. Podle amerického Výboru na ochranu novinářů (Committee to Protect Journalists) vězní Turecko vůbec nejvíce novinářů na světě.  A čísla narůstají i v poslední době. Kromě zátahu na novináře deníku Cumhuriyet byli v průběhu května zadrženi i novináři dalšího opozičního deníku Sözcü. Mezi nimi Mediha Olgunová, editorka webu Sözcü, a reportér Gökmen Ulu, na další dva novináře byl vydán zatykač. Jsou obviněni ze spolupráce s FETÖ. Sözcü je hlasem sekulárních Turků a propagátorem myšlenek zakladatele tureckého státu Mustafy Kemala Atatürka. Řadí se k nejvýraznějším kritikům současného prezidenta Erdoğana a jeho strany AKP.

Čte ho například šestadvacetiletá studentka politologie Esme. O svobodě tisku v zemi si iluze nedělá. „Nevěřím, že jsou média v Turecku svobodná, máme tady velmi silnou cenzuru,“ svěřuje se Esme. Souhlasí s ní i akademik Onur, který se specializuje na mediální studia. „Svoboda tisku v Turecku? Nic takového tady není,“ myslí si Onur. Ani opoziční média nejsou dostatečně odvážná, aby napsala pravdu a kritizovala vládu. „Turecký tisk čtu už jen ze zvyku, ale téměř ničemu nevěřím. A když někdo napíše něco jen trochu kritického, buď je z média vyhozen, nebo v horším případě zatčen,“ pokračuje Onur.  

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

---

Koupit Finmag

Média jsou svobodná. Jen mě nesmí urazit

Jiný názor na svobodu tisku v Turecku má Selim, který pracuje jako odborný asistent ve vládní organizaci, zabývající se lidskými právy. „Vlastně můžete napsat úplně cokoliv. Samozřejmě, že existují média, která podporují vládu, a ta, která stojí proti ní. A opoziční média bohužel riskují, že za kritiku vlády budou potrestána. Jenže stále můžou napsat, co chtějí. Například náš prezident Recep Tayyip Erdoğan říká – naše média jsou tak svobodná, že mě můžou nazývat diktátorem.

Jenže za urážky prezidenta Erdoğana bylo stíháno už velké množství osob, a to nejen novinářů. V minulosti byla za urážku hlavy státu zadržena například bývala miss Turecka Merve Büyüksaraçová nebo šestnáctiletý student, který ve svém veřejném projevu kritizoval vládnoucí stranu.   

Zatčení žurnalistiky

Vůbec největší zátah na média, novináře, ale i „obyčejné“ občany následoval po loňském neúspěšném pokusu o státní převrat. V zemi stále trvá výjimečný stav, během kterého byly za výkon své práce zadrženy nebo uvězněny desítky novinářů, mnoho dalších zemi opustilo, aby se vyhnuli politicky motivovanému stíhání a vězení. Turecká vláda zavřela víc než stovku médií kvůli jejich údajným vazbám na pučisty, minimálně stovky novinářů přišly o práci. Podle Světového indexu svobody tisku pro rok 2017, který sestavují Reportéři bez hranic, je Turecko momentálně na 155. místě ze 180 hodnocených zemí.

Mediální analytik Onur říká, že situace svobody tisku v Turecku má do ideálu daleko. „Pokud řekneš nebo napíšeš něco špatného o vládnoucí straně, najdou si tě hned, jak to bude možné. V Turecku nemůžeš říct napřímo, co si myslíš,“ vysvětluje Onur.

Kromě mezinárodních organizací jako jsou Výbor na ochranu novinářů nebo Reportéři bez hranic, kritizuje počínání vládnoucí strany i opoziční Republikánská lidová strana (CHP). Jeden z jejích zákonodárců, Enis Berberoglu prohlásil, že obvinění novinářů (deníku Sözcü) jsou „ohavná“. Podle dalšího člena strany, Barise Yarkadase, byla „zatčena žurnalistika“. Jak dodává mediální analytik Onur, otázka je, jestli ji Turecko někdy propustí.

Úvodní foto Shutterstock.com