Poplatky za dopravní zatížení ve Stockholmu snižují výskyt astmatu

Podle Emilie Simeonové, ekonomky působící na baltimorské Univerzitě Johnse Hopkinse, většinu lidí ve švédském Stockholmu v roce 2006 nijak netrápilo znečištění ovzduší. Ve městě už tehdy byla relativně nízká hladina oxidu dusičitého a jemných prachových částic, výfukových škodlivin, které poškozují plíce a zhoršují astma. Když ale stockholmští radní zavedli poplatek za průjezd centrem města v čase velké dopravní zátěže, výhody se projevily nejen v podobě průjezdných ulic a rychlého dojíždění za prací. Mnoho dětí, které by jinak trpěly astmatickými záchvaty, mohlo volně dýchat.

„Zkoumáme oblast s mnohem nižší hladinou [znečištění], než stanovují normy [americké Agentury pro ochranu životního prostředí] a tuto hladinu mírně snižujeme,“ řekla Simeonová, která výzkum představila v lednu na zasedání Americké ekonomické asociace v Chicagu. „Přesto se na zdravotním stavu dětí projevily takto obrovské změny.“

Přesvědčivé dlouhodobé výsledky

Stockholm je jedním z několika měst na světě, která v posledních pár letech zavedla takzvané zpoplatnění nadměrného dopravního zatížení. Program využívá automatickou technologii, která při vjezdu do zpoplatněné zóny Stockholmu načte poznávací značku a poté řidiči vystaví účet ve výši přibližně 70 korun, přičemž v méně vytížených částech dne jsou poplatky nižší. Stockholm poprvé vyzkoušel zpoplatnění nadměrného dopravního zatížení v roce 2006 během sedmiměsíčního testovacího provozu, načež ho v roce 2007 zavedl jako trvalé opatření.

Vědci při posuzování dopadu nové politiky porovnali data o životním prostředí a zdravotnická data platná pro Stockholm s daty ze 102 švédských měst, která dopravní zatížení nezpoplatňují. Dané údaje zahrnovaly hladinu PM10 – částic o šířce menší než deset mikrometrů, které mohou uvíznout v plicích – a oxidu dusičitého, toxického plynu, jehož reakce s jinými plyny vedou k tvorbě ozónu. Ozón sice vysoko v atmosféře chrání planetu, ale nízko u povrchu Země působí jako škodlivina zhoršující symptomy astmatu. Kromě úrovně znečištění se vědci zaměřili také na počet záchvatů astmatu, které si vyžádaly hospitalizaci dítěte ve věku do šesti let.

Stockholm je nejrušnějším a nejznečištěnějším švédským městem, ale podobné trendy dopravního zatížení, znečištění a výskytu astmatu se před rokem 2006 projevovaly i v ostatních městech. Vědci se domnívali, že kdyby Stockholm nezpoplatnil dopravní zatížení, nadále by v něm míra znečištění a výskytu astmatu rostla stejně jako v ostatních švédských městech. Na základě této domněnky tým stanovil, jak by se Stockholm vyvíjel bez zavedení poplatků, a následně porovnal odhady se skutečnou situací.

Z analýzy vyplývá, že kdyby Stockholm pokračoval bez jakýchkoli změn, jeho ovzduší by v letech 2006 až 2010 bylo o pět až deset procent znečištěnější a výskyt astmatických záchvatů u dětí by se zvýšil o 45 procent. Simeonová podotýká, že je nutné zachovat trpělivost, než se zcela projeví všechny pozitivní dopady na zdraví. Podle odhadů použitých ve výzkumném modelu byly dané výhody – 12procentní zlepšení – během sedmiměsíčního testovacího provozu poměrně malé a zvýšily se na 45 procent až po posouzení vlivu v průběhu několika let.

„Nějakou dobu trvá, než se změny zdravotního stavu projeví,“ řekla Simeonová. „Pokud se zaměříte pouze na krátkodobé účinky nižší hladiny znečištění, pravděpodobně přehlédnete veškeré širší souvislosti.“

Pro různá místa různá politika

Čtyřicet pět procent je překvapivě vysoký pozitivní dopad na zdraví. Tuto hodnotu bychom ale měli interpretovat opatrně, varuje Nicholas Sanders, ekonom z Cornellovy univerzity v New Yorku, který se zúčastnil prezentace Emilie Simeonové, ale na studii se nepodílel. Míru výskytu astmatu ve Stockholmu mohly ovlivnit i jiné faktory a vědci nemohli kontrolovat všechny z nich. Sanders ale dodal, že studie i přesto spolehlivě dokazuje, že zpoplatnění nadměrného dopravního zatížení prospívá zdravotnímu stavu dětí.

Zjištěné poznatky jsou překvapivé zčásti také proto, že ve Stockholmu bylo poměrně čisté ovzduší už v době, kdy město poplatky pro řidiče zavádělo. Podle Simeonové byla hladina PM10 zhruba o třetinu nižší než povolený limit v USA, přičemž hladina oxidu dusičitého byla oproti americkému limitu poloviční. Z toho vyplývá, že pro děti je škodlivá i nízká míra znečištění.

Současné normy pro kvalitu ovzduší podle americké Agentury pro ochranu životního prostředí vycházejí převážně ze studií zaměřených na dospělé lidi, nedávný výzkum ale potvrdil, že děti jsou vůči znečištěnému ovzduší citlivější, jak uvedl Adam Spanier, vedoucí katedry obecné pediatrie na Lékařské fakultě Marylandské univerzity v Baltimoru. Spanier je členem poradního orgánu pro ochranu zdraví dětí v americké Agentuře pro ochranu životního prostředí. Ta se snaží zpracovávat čím dál víc dat o zdraví dětí, ale „agentuře občas trvá, než dožene současný výzkum,“ říká Spanier.

Spanier se prezentace výzkumu Simeonové nezúčastnil, ale přečetl si zkrácenou neveřejnou verzi její připravované práce.

„Výzkum prokazuje, že toto opatření má velký pozitivní dopad na zdraví a že by se dalo zavést i na jiných místech,“ řekl.

Zpoplatnění nadměrného dopravního zatížení možná nebude fungovat na různých místech po světě stejně. Ve Švédsku jsou například oproti USA populárnější dieselové automobily, řekl Alberto Salvo, ekonom působící na Národní singapurské univerzitě, který se prezentace zúčastnil, ale na studii se nepodílel. Při spalování nafty vzniká v porovnání s benzinem větší množství oxidu dusičitého a jemných částic, a proto se ve Švédsku mohou výrazněji projevit výhody malých dopravních omezení.

Zpoplatnění nadměrného dopravního zatížení navíc nemusí představovat nejlepší řešení pro americká města závislá na automobilovém provozu, podotýká Simeonová. Před zavedením poplatků by taková města musela zajistit, aby se jejich obyvatelé mohli přesouvat jinými prostředky, například autobusy a metrem.

Přestože každé město bude potřebovat vlastní strategii pro omezení znečištění, nová studie zdůrazňuje hodnotu čistého ovzduší po celém světě, řekl Sanders.

„Zdá se, že odhalili kumulativní účinky znečištění,“ řekl. „Domnívám se, že bychom zjištěné informace mohli časem použít k přípravě politických opatření kdekoli na světě.“

Z anglického originálu zveřejněného na Inside Science s laskavým svolením redakce pro Finmag přeložil Filip Drlík