Trumpovy první oběti

Netrvalo to dlouho. Osm dní poté, co Trump převzal úřad, přinesla veškerá média zprávu o jeho prvních obětech. Trumpův exekutivní příkaz, který pozastavil přesidlování syrských uprchlíků, dočasně znemožnil vstup novým uprchlíkům bez ohledu na zemi původu a zakázal veškerou imigraci z Íránu, Iráku, Libye, Somálska, Súdánu, Sýrie a Jemenu, způsobil okamžitou újmu lidem, kteří už byli na cestě do USA. Mnoha dalším lidem příkaz zabránil do USA odcestovat.

Při obhajobě své politiky Trump řekl, že „nikdy nezapomene na lekci z 11. září“. Ve skutečnosti to ale vypadá, že naopak zapomněl kompletně. Únosci z 11. září byli z Egypta, Libanonu, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů, do jednoho tedy ze zemí, na které se nová pravidla nevztahují. Naproti tomu Alex Nowrasteh z libertariánského Cato Institutu, analytik, který se zabývá imigrační politikou, ve své studii dochází k závěru, že od roku 1975 do konce roku 2015 nepřišel v USA o život jediný člověk při teroristickém útoku spáchaném cizincem z některé ze sedmi zemí, které Trumpův exekutivní příkaz výslovně jmenuje.

Obzvlášť ukřivdění se cítí Íránci, z nichž mnozí mají v USA legální trvalý pobyt. Podle Trity Parsiho, předsedy Národní íránskoamerické rady, pochází víc bojovníků Islámského státu (ISIS) ze samotných USA než z Íránu – ostatně není divu, ISIS je sunnitská organizace a ší’ity, tedy minimálně devadesát procent obyvatel Íránu, považuje za odpadlíky, které je podle práva možné zabíjet.

Zákaz dopadající na přistěhovalce ze sedmi zemí je skvělý materiál pro dramatické televizní zprávy. Lidé, kterých se dotkl, o něm můžou s médii mluvit. To ale neplatí o snížení celkového počtu uprchlíků, které USA v roce 2017 přijmou, ze 110 tisíc na 50 tisíc osob, ani pro čtyřměsíční pozastavení celého programu přesidlování uprchlíků. Prezident Barack Obama řekl, že v době celosvětové uprchlické krize by Spojené státy měly, v duchu slov Emmy Lazarusové zapsaných na podstavci sochy Svobody, přijmout spravedlivý díl při poskytování nového domova pro „tísnící se masy dychtící volně dýchat“. Trump se k této vizi obrátil zády.

Exekutivní příkaz poslouží jako vstupní prověrka míry, do jaké dokážou Trumpovo prezidentské působení krotit americké soudy. Platnost některých jeho částí už soudci dočasně pozastavili – například zadržené po příjezdu do USA nelze podle příkazu deportovat; bude ale trvat určitou dobu než soudy zodpoví všechny otázky, které nové zákazy vzbuzují.

Přední místo mezi těmito otázkami bude zaujímat diskriminace na základě náboženství. Příkaz uvádí, že jakmile bude program opět pokračovat, ministr zahraničí „v rozsahu přípustném v souladu se zákonem“ upřednostní žádosti uprchlíků, kteří patří k perzekvované náboženské menšině. Přestože příkaz nezmiňuje žádné konkrétní náboženství, Trump v televizním rozhovoru řekl, že chce dát přednost křesťanům. Vzhledem k tomu, že Ústava Spojených států zakazuje preferovat jakékoli náboženství, je třeba vyčkat, jestli toto ustanovení příkazu obstojí při soudním přezkumu.

Stejně znepokojivá je hrozbu, kterou znamená pro svobodu projevu ustanovení, že USA „nemůžou a neměly by přijímat ty, kdo nepodporují Ústavu“. Když Trump mluvil o svém exekutivním příkazu, řekl: „Chceme do své země přijímat jen ty, kdo budou naši zemi podporovat a hluboce milovat náš lid.“ 

Já sám jsem držitelem zelené karty – jsem tedy oprávněn k trvalému pobytu bez amerického občanství. Psal jsem ale o nedostatcích, které má Ústava Spojených států. A ačkoli mnoho Američanů obdivuji, nedokázal bych jít tak daleko, abych řekl, že „hluboce miluji“ Američany jako celek. Znamená to, že by mi mohli bránit ve vstupu do USA? Jak by to šlo dohromady s vírou ve svobodu smýšlení?

Podle Nowrasteha Trumpův exekutivní příkaz bezpečnost USA prakticky nijak neposílí. Trump opakovaně prohlásil, že na prvním místě pro něj budou vždycky zájmy Američanů. Dá ale zájmům Američanů nekonečně větší váhu oproti zájmům všech ostatních? Když vezmeme utrpení, která jeho exekutivní příkaz vyvolává, začíná to vypadat, jako by opravdu mohl být až tak bez mravních zásad – anebo šílený, což v tomhle případě vyjde nastejno.

Z angličtiny pro Finmag přeložil David Daduč

Copyright: Project Syndicate, 2017
www.project-syndicate.org