Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Sex Wars II

Pavel Jégl
Pavel Jégl
17. 10. 2016

Rozhodnou volby amerického prezidenta kecy „ze šatny“, libido nebo vztek na establishment? A co ekonomika nebo daně?

Sex Wars II

Američané zažívají déjà vu. Zase žijí v šílenství devadesátých let, kdy kongresmani neměli nic lepšího na práci než propírat sexuální eskapády Billa Clintona a kdy obžalovaný prezident unikl odvolání za křivou přísahu a za to, že mařil vyšetřování. Newyorské Timesy tehdejší vyšetřování a pozdější impeachment nazvaly Sex Wars.

Po dvaceti letech Amerika sleduje Sex Wars II. Média rozebírají juvenilní řeči Donalda Trumpa na počátku seniorského věku (2005) a výpovědi žen, které tvrdí, že je obtěžoval. Realitní magnát vrací úder a Američanům připomíná jak pudový Bill, jehož srdce dnes bije jen díky čtyřnásobnému bypassu a angioplastice, proháněl stážistky, asistentky a členky volebních štábů.

Mezi tehdejší a dnešní situací je však několik podstatných rozdílů. Za Sex Wars I bylo do voleb daleko (a Bill už po dvou termínech beztak nemohl kandidovat), ekonomika utěšeně rostla, dluhy klesaly, svět byl v pohodě – prostě nuda, nuda, šeď, šeď.

Teď do voleb prezidenta zbývají pouhé tři týdny, ekonomika sotva poporůstá a mnozí ekonomové předvídají do roka a do dne recesi. Dluhy se vyšplhaly do nepředstavitelných výšin a ceny léků – ty letí do oblak. No a do toho si Amerika dovolí takové povyražení.

Mateřská a Trumpcare

Trump zoufale potřebuje ženy-voličky, bílí muži ze střední třídy mu většinu ve volbách nezajistí. Z průzkumů vyplývá, že Hillary Clintonovou by volilo 52 a víc procent žen, Trumpa necelých třicet procent. Analytici FiveThrityEight to přepočítali na volitele a vyšlo jim, že kdyby volily pouze ženy, získal by Trump jen 80 z 270 volitelů potřebných k vítězství (celkových počet volitelů: 538).

Donald se tohle číslo snaží změnit. A tak, ačkoli to v plánu původně neměl, slíbil ženám, že od jeho vlády budou dostávat šestitýdenní placenou mateřskou dovolenou evropského střihu. Měla by odpovídat podpoře v nezaměstnanosti, kterou však každý stát nastavuje jinak.

Vůbec si tím ale nepomohl, protože Hillary slíbila mateřskou už na jaře – a navíc dvanáctitýdenní. Co víc, dcera Ivanka mu poskytla medvědí službu, když ujišťovala, že hotely jejího otce placenou mateřskou jako benefit poskytují. Novináři, kteří to ověřovali, zjistili, že Trump patří k většině amerických zaměstnavatelů, kteří mateřskou nevyplácejí.

Donald tímhle nápadem potvrdil, že prezidentské volby vykolejily. Tradiční pozice republikánského kandidáta se posunuly k demokratům, rozdíly mizí. Dokládá to i Donaldovo ujištění, že bohatí mají příliš mnoho úlev na daních, a také jeho přístup ke zdravotnímu pojištění. Na Obamovu zákonu o dostupné lékařské péči (Affordable Care Act) nenechá nit suchou. Na rozdíl od většiny republikánů ale podporuje systém federální zdravotní péče. Že by se se Obamacare za vrchního velitele Donalda změnila na Trumpcare?

Duel práskačů

Je patrné, že Hillary má nakročeno do Bílého domu. Má víc životů než kočka, dokáže ustát každý skandál. Na její straně jsou ženy i etnické menšiny. Donald navíc Hillary vehementně nahrává tím, že upozorňuje na Billovy poklesky a ji tak staví do role oběti.

Jenže kdo ví, třeba nakonec převáží protestní hlasy a Američané ze vzteku na politické elity (vysvětlení, proč jsou rozzlobeni je zde) a navzdory Trumpovu třeštění nakonec zvolí realitního magnáta.

„Spousta Američanů nemůže vystát zkorumpovaný politický systém. A právě proto budou po milionech hlasovat pro Trumpa. Ne snad, že by s ním souhlasili, že by jim byla sympatická jeho bigotnost nebo ego, ale zkrátka protože můžou,“ zoufá na svém blogu Michael Moore, levicový režisér, spisovatel a volič Hillary Clintonové.

Jsou letošní volby jen úlet, který se čas od času vyskytne v každé demokracii? Vrátí se Amerika za čtyři roky do časů, kdy ve volbách nerozhodovaly prkotiny, privátní tlachání, nebo hacknuté dopisy? Takové volby byly třeba v roce 1980, kdy se utkali Jimmy Carter a Ronald Reagan. Každému, kdo se podívá na jejich debatu v Clevelandu, ve které kandidáti mluví o roli vlády, ekonomice a o daních, musí být jasný obsah (sociálně) liberální a konzervativní politiky a to, v čem se liší.

Duel Hillary a Donalda 26. září v St. Louis je z jiného soudku, připomíná hádku dvou práskačů, kteří se snaží publikum přesvědčit, že větší neřád je ten druhý.

Najdi rozdíly

Až donedávna hledala konzervativní Amerika podobnosti Trumpa s Reaganem. Z porovnání debat v Clevelandu a St. Louis je patrné, že to byla ztráta času. V první slušný, uvolněný, vtipný a konzervativní Reagan, ve druhé arogantní, vzteklý a ani konzervativní ani liberální Trump.

A hru „najdi rozdíly“ si můžete zkusit i v případě demokratů. Carter vám nejspíš připadne jako bezbarvý, zato přemýšlivý, konkrétní a přirozený, Hillary jako robotická, vágní, kolovrátková.

O vítězi letošních voleb amerického prezidenta se rozhodne až druhé listopadové úterý. Už teď je však jasné, kdo bude poražen: Amerika. Letošní prezidentské volby jsou blamáží Američanů, kteří tenhle spektákl dopustili a do finále voleb duo Hillary-Donald nominovali.


Úvodní obrázek: phloxii / Shutterstock.com

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (4)

Vstoupit do diskuze
Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a... Více

Související témata

donald trumphillary clintonováprezidentské volbyusa
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo