Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Třetí vzadu, libertarián. Dostane Gary Johnson šanci?

Ondřej Fér
Ondřej Fér
22. 2. 2016

Libertariánský kandidát na amerického prezidenta Gary Johnson je ukázkou toho, že heslo o minimální vládě a maximální svobodě může nakonec zaujmout i ve velkém.

Třetí vzadu, libertarián. Dostane Gary Johnson šanci?

Bydlí ve stínu Taoských hor v Novém Mexiku, nedaleko místa, kde vizionářský spisovatel Aldous Huxley psal svůj mrazivý Brave New World. Třiašedesátiletý Johnson Nové Mexiko miluje – možná proto, že tento pohraniční stát vždycky býval doménou silných mužů, kteří se byli zvyklí protloukat vlastními silami. Johnson to dotáhl z podomního kšeftaře na úspěšného byznysmena, na guvernéra Nového Mexika – a to mimořádně úspěšného guvernéra – a nakonec na prezidentského kandidáta, který má docela dobře našlápnuto k tomu, aby dřív nebo později dokázal nepěkně zatopit tradičním kandidátům velkých stran.

Fiskální nářez

Abychom věděli, s kým máme tu čest, je nejdřív třeba říct, že všechno, co Gary Johnson má, má vlastní zásluhou. Protloukal se světem, aniž za ním stála vlivná rodina, stipendium nebo mu do karet hrálo členství v některém z mnoha a přemnoha amerických univerzitních bratrstev. Johnson je pro svět velké americké politiky, která čím dál tím víc připomíná svět mocných dynastií, vlastně především nevítaným parvenu, což ho spojuje třeba s Donaldem Trumpem.

S Trumpem ho spojuje i úspěch v byznysu. V roce 1976 Johnson založil společnost Big J Enterprises, která se stala jednou z největších konstrukčních a stavebních společností – a to nejen v novomexickém měřítku.

A teď k politice. Mezi lety 1995 a 2003 byl Johnson ještě v republikánském dresu guvernérem Nového Mexika, znovu nebyl zvolen jen proto, že s takovou variantou nepočítá zákon. Vedl si velmi dobře. Nastavil především politiku tvrdých rozpočtových škrtů, snižování nákladů na administrativní aparát a podporou podnikání. Ta v jeho podání neznamenala nějaké intervence, ale prosté, leč účinné snižování zátěže podnikatelů, počínaje papírováním a konče daněmi. Výsledkem byl stabilní desetiprocentní růst ekonomické výkonnosti Nového Mexika.

Obecně je považován za fiskálně nejúspěšnějšího amerického politika od dob prezidenta Andrewa Jacksona, kterému se v devatenáctém století jako prvnímu a poslednímu americkému prezidentovi povedlo zaplatit americký státní dluh.

Politik z jiného levelu

Gary Johnson se coby kandidát na amerického prezidenta poprvé na veřejnosti objevil už v roce 2004, tehdy coby republikán. Z kandidatury nakonec sešlo, protože Johnsonovy politické vize byly pro velkou stranu až příliš odvážné. Nešlo jen o jeho finanční politiku, ale také o přístup ke společenským tématům. Nejviditelnější byl jeho přístup k problematice marihuany. Johnson prosazuje volnost trhu i v tomto případě – a nutno poznamenat, že v jeho domovském Novém Mexiku se jeho přístup setkal s velkým úspěchem. Poklesla zločinnost spojená s drogami, rozrostl se naopak byznys využívající léčebné účinky konopí.

V roce 2008 Johnson svou autoritou podpořil neúspěšnou kandidaturu Rona Paula, v minulém běhu prezidentských kandidátek už hrál sám za sebe. Neuspěl, ale dal o sobě vědět na federální úrovni.

Získal 1,3 procenta hlasů, což byl široko daleko největší úspěch Libertariánské strany USA. „Pojďme se bavit o volbách v roce 2016,“ prohlásil už tenkrát Gary Johnson a opravdu se začal na volební kampaň intenzivně připravovat. Do veřejného povědomí se dostal zejména díky hlasité a ostré kritice způsobu, kterým všemocná agentura NSA získává data o Američanech (a nejen o nich). Mimochodem – Johnson technologie a jejich případné zneužívání považuje za jedno z velkých témat a snaží se oslovit podobně smýšlející Američany. Tomu odpovídá i skutečnost, že svou kandidaturu letos oznámil v diskuzi na Redditu.

Co ten chlap vlastně chce?

Zhruba tak se v jedné z kandidátských debat ptal Donald Trump. Pohled na program, se kterým se Gary Johnson letos uchází o přízeň amerických voličů, je nesporně zajímavý – přinejmenším ve srovnání s v zásadě krotkými ekonomickými vizemi kandidátů velkých stran.

  • „Ořezání” programů veřejné sociální a zdravotní péče, jako je Medicare, na minimální úroveň a převedení financí z nich do programů, ve kterých si lidé budou moct sami určovat, nač si chtějí spořit
  • Dekriminalizace drog a právo na potrat
  • Přehodnocení zákonů o národní bezpečnosti, jmenovitě Patriot Actu
  • Podpora stejnopohlavních svazků
  • Přehodnocení amerického angažmá v Afghánistánu, Libyi a na dalších zahraničních misích
  • Uzákonit možnost státních bankrotů
  • Uzákoněný audit Federálního bankovního systému

Suma sumárum jde o program, který by mohl vyhovět narůstajícímu počtu amerických voličů naladěných na razantnější změnu, než je ta nabízená kandidáty velkých stran. Nemá smysl předpokládat, že Gary Johnson nějak výrazně promluví do konečného souboje mezi demokraty a republikány. Počet hlasů, které dostane, ale ukáže, jestli těchto voličů přibývá, nebo ubývá. Třeba se ve Spojených státech schyluje k něčemu, co otcové zakladatelé nejspíš nepředpokládali. Únava ze stále méně odlišitelných velkých stran možná otevře prostor pro ty, kteří říkají, že je „třetí cesta”. Pro takové, jako je selfmademan z Nového Mexika. 


Autor je editor Týdne. Úvofné fotka: Christopher Halloran / Shutterstock.com

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (1)

Vstoupit do diskuze
Ondřej Fér

Ondřej Fér

Ondřej Fér, narozen v roce 1978, studoval a nedostudoval žurnalistiku na FSV UK. Z internetového Světa namodro přešel do tištěných médií, pracoval v časopisech Instinkt, Mladý svět a Redhot. Pro magazín... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo