Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Nová polská vláda nasazuje médiím náhubek

Rosalia Romaniec
Rosalia Romaniec
6. 1. 2016

Profesní organizace Reportéři bez hranic bije na poplach. To, co se děje ve Varšavě, je podle ní „mimořádně znepokojivé“. Plánovaná reforma médií nové polské vlády sice ještě nebyla oficiálně představena, již dnes je ale předmětem vášnivých diskuzí. Reportéři bez hranic se obávají, že jejím skutečným cílem je nasadit „sedmé velmoci“ náhubek.

Nová polská vláda nasazuje médiím náhubek

Reforma se bude týkat zejména polské veřejnoprávní televize, rozhlasu a tiskové agentury PAP. V současnosti jde o státní podniky, které by se však v budoucnu již neměly soustředit na tvorbu zisku, nýbrž na „národní poslání“. Zřizovatel je přejmenuje z „veřejnoprávních“ na „národní“ média a místo podniků ponesou statut „národní kulturní instituce“.

Co je „národní poslání“?

Podle Krzysztofa Czabańskiho, náměstka na ministerstvu kultury, který má chystaný zákon na starost, je jádrem „národního poslání“ programový důraz na polskou historii. Czabański dodává, že termín „národní zájem“ odkazuje na obsah, který se dotýká vlasteneckého cítění veřejnosti. V podobném duchu se připravuje i reforma vzdělávacího systému, který by měl do budoucna klást stejný důraz na dějepis jako na polský jazyk či matematiku.

Podle odpůrců je však vysoce nepravděpodobné, že reformovaná státní televize bude vysílat také kritické pohledy na polskou historii. Naopak větší prostor prý bude dopřávat konspiračním teoriím po vzoru té, která souvisí s tragickou nehodou polského vládního letounu u Smolensku. Řada členů vládní strany totiž věří, že příčinou neštěstí, při němž zahynul tehdejší prezident Lech Kaczynski a 95 dalších činitelů, byla úmyslná sabotáž.

Politický vliv

Reforma médií rovněž ustaví nové orgány, například „Národní mediální radu“. Členové této rady, jmenovaní parlamentem a prezidentem, budou rozhodovat o programových a personálních záležitostech. „Média tak budou podřízena parlamentní většině a prezidentovi, neboli orgánům, které se těší silnému mandátu veřejnosti,“ vysvětlil náměstek Czabański.

Není to poprvé, kdy polští představitelé zneužívají vlivu svých médií. Roku 2007 se vlády ujala Občanská platforma a klíčové mediální pozice obsadila svými lidmi. A nepotismus byl spíše pravidlem než výjimkou i dříve. Současná vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) tuto praktiku tehdy ostře kritizovala. To však ještě neznamená, že se s ní chystá skoncovat. „Politici jsou zodpovědní za média nejen v Polsku, ale i v mnoha dalších zemích, a s lepším řešením podle všeho dosud nikdo nepřišel,“ uzavírá Czabański.

Novináři pod tlakem

Zdá se, že vládním kritikům z řad novinářů nastávají těžké časy. Kdo se odmítne podřídit, stane se terčem zastrašování či je rovnou propuštěn, jak ukázal případ známé televizní osobnosti Karoliny Lewické. Ta pokládala polskému ministru kultury Piotru Glińskému otázky, které se mu nelíbily. Nakonec ministr prohlásil, že dále odmítá odpovídat, protože televizní stanice „jen vysílá propagandu, ale s tím bude brzy konec“.

Dalším příkladem je debatní pořad s moderátorem Tomaszem Lisem, jedním z nejznámějších polských novinářů, který byl zrušen. Proti Lisovi se v současnosti vede očerňovací kampaň. Czabański prohlásil, že jeho pořad „je neobjektivní, předpojatý, manipulativní a řízený“ a že moderátor je „loutkou propagandy“. Dokonce i šéf polské rozvědky Mariusz Kaminski si neodpustil poznámku na Lisovu adresu: „Je symbolem všeho, co je v této zemi špatné, a přitom je placen z veřejných zdrojů“.

Lepší pracovní podmínky

„Když politici nadávají novinářům do propagandistů a hrozí jim vyhazovem, je to de facto první krok k cenzuře,“ řekla mluvčí polské Rady pro rozhlas a televizi Katarzyna Twardowska. Dodala, že tím politici také dávají najevo, že agresivní chování vůči novinářům je v pořádku.

Z nedávných událostí vyplývá, že skutečně nejde o planý poplach. Během jedné provládní demonstrace držel kdosi vycpanou lišku s nápisem „Tomasz žije“. Jde o narážku na Lisovo příjmení, jelikož liška se v polštině řekne „lis“. Kdosi další držel „klec na lišku“. Na dalším shromáždění došlo k útoku na reportéra polské televize. Demonstranti mu vytrhli mikrofon z ruky a před kamerou mu vyhrožovali. Stanice TVN, největší soukromá v Polsku, na podobné akce posílá své reportéry výhradně v doprovodu ochranky – situace, kterou již znají například Němci z demonstrací hnutí Pegida.

Naděje na lepší práci

Někteří tomuto tlaku již podléhají. Mezi novináři se otevřeně mluví o tom, že na práci některých z nich se již cenzura začíná podepisovat. Zejména ti mladší se bojí o svou kariéru po oné „změně k lepšímu“, kterou vláda slibuje.

Řada reportérů a moderátorů polské televize působí na volné noze a často si neplatí ani zdravotní, ani sociální pojištění. Standardnímu zaměstnaneckému poměru se těší jen málokdo. Když PiS mluví o „změně k lepšímu“, myslí tím mimo jiné i právě tyto poměry.

Lepší financování

Přesto vše právě současná vláda může paradoxně zajistit veřejnoprávním médiím lepší finanční podmínky. Ta jsou teoreticky placena z koncesionářských poplatků, které však Poláci platí jen krajně neradi. Devět z deseti domácností poplatek ve výši asi pět eur neodvádí. Částečně za to může i bývalý polský premiér Donald Tusk, který roku 2008 vyvolal bouřlivou reakci veřejnosti, když prohlásil, že koncesionářský model „je zastaralou formou financování médií, téměř obdobou výpalného“. Tusk chtěl tento model zrušit, leč neuspěl. Podle Czabańskiho mezitím odešel do Bruselu, ale problémy s financováním veřejnoprávních médií po něm zůstaly.

Z dosavadních informací se zdá, že vláda zřejmě občanům odpustí všechny koncesionářské dluhy a zavede nový, nižší poplatek, který budou domácnosti hradit společně s daněmi či zálohami na elektřinu. Ročně by tak stát mohl získat až 400 milionů eur.

Opatření proti zahraničním vydavatelům

Záměr snížit počet zahraničních majitelů polských novin je zatím poněkud vágnější. Opatření cílí zejména na německé vydavatele, kteří jsou v Polsku velmi aktivní. Jeden z členů polské vlády dokonce mluví o „repolonizaci“ domácích médií.

Podrobnosti plánované reformy mají být představeny na začátku ledna.


dw.com pro Finmag přeložil Aleš Drobek

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (2)

Vstoupit do diskuze
Rosalia Romaniec

Rosalia Romaniec

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo