Snad jenom erotický diskuzní web Norník.net a propagační materiály Strany práv občanů nabízejí takovou porci slizu, rozpaků a čirého smutku jako návody na svádění žen. Schválně: projděte si 20 negů, které ji prý dostanou, pusťte si pár videí s Davidem, googlujte „pickup art“. Objevíte bizarní svět, ve kterém ženy přestávají být lidskými bytostmi a stávají se organickými stroji, které se dají hacknout a přeformátovat. Klíč k úspěchu bývá obvykle týž: s pomocí naučených „technik svádění“ oddálit provalení toho, že jste úplný knedla, co nejdál, pokud možno až za… však víte.
Autor několika knih o pití a sexu Tucker Max a psycholog Geoffrey Miller na to jdou z opačného konce. V novince Mate: Become the Man Women Want (Parťák: Staň se mužem, jakého ženy hledají) radí, jak nejdřív přestat být knedlou. S přihlédnutím ke skutečnosti, že Maxova nejznámější kniha nese titul Snad mají v pekle pivo, to dělají překvapivě osvíceně. Zapomeň na triky a hacky, těžko budeš někoho zajímat, pokud si napřed nepořešíš svůj shit, vzkazují a mají pravdu. Jejich kniha je o svádění a vlastně i o mužnosti teprve až v druhém nebo ještě vzdálenějším plánu: spokojené milenecké a partnerské vztahy jsou v ní jen vedlejším produktem aktivního a užitečného života.
Při příležitosti dnešního Mezinárodního dne mužů si tu teď pár postřehů z Mate vypíchneme.
Tucker Max, Geoffrey Miller: Mate: Become the Man Women Want – vyšlo v nakladatelství Little, Brown and Company v září 2015, 384 stran, 10 dolarů (verze pro Kindle).
Napiš svoje IQ na papír a spal ho
- Buďte upřímní. K sobě i k partnerkám. Rozhodněte se dopředu, co od seznamování chcete: jestli zábavu na jednu noc, kamarádství s výhodami, nebo trvalý vztah, a hledejte jen ty ženy, které chtějí to samé. Existují.
- Pozor na falešné dilema „hodní kluci“ versus „hajzlové“. Podle Maxe a Millera je přitažlivá pouze kombinace lepších stránek obojího, tedy figura „jemného ochránce“: „Ženy chtějí silné, asertivní muže, kteří se nevyhýbají ani násilí, pokud je to opravdu nezbytné. Zásadní ale je, aby muž partnerku chránil, nikoliv sám ohrožoval. Ženy nestojí o prchavé, duševně vratké psychopaty. Stojí o statečné, vůdčí muže, kteří je budou hájit, kteří se nepodělají z jiných lidí, a kteří neucuknou strachy před nebezpečím ani před násilím.“ – I když se Hollywood snaží přesvědčit o tom, že to nejromantičtější, co může muž říct ženě, je „miluju tě“ a „omlouvám se“, Max a Miller mají jiný tip: „Neboj, zlato, postarám se o to.“
- „Už je unavená tím, jak ji všichni objektivizují. Řešte s ní i něco jiného, než jak vypadá.“ Co byste neměli říkat a dělat, můžete prostudovat třeba na stránce Přiznání servírek a číšníků.
- Bary a kluby jsou hrozné místo pro seznamování, přestože je populární kultura maluje naopak. Je v nich příliš silná konkurence a zároveň mnoho dobrých důvodů k opatrnosti a zdrženlivosti. Tucker doporučuje navštěvovat umělecké a sportovní kluby a kroužky, dobrovolničit, angažovat se v politice, vzdělávat se.
- „Napište na list papíru všechna svoje skóre. Maturitní známky. Percentil testu studijních předpokladů. Svoje IQ. Pak ten papír rozcupujte a útržky spalte. Doslova. Nad popelem přísahejte, že nikdy v životě žádné z těch tří čísel neprozradíte jediné ženě.“
- Obecně podceňované atraktivní rysy: otevřenost novým názorům a zážitkům, silná vůle, sebeironie, schopnost pečovat o staré a nemocné.
- Nepomlouvejte svoje bývalé. A nejlíp vůbec nikoho.
Co je to Den ekonomické svobody, to asi víte. To je den, kdy máme pomyslně vyděláno na všechno, co máme poplatit státu, ergo pak už jakoby vyděláváme na sebe. Michal Kašpárek zkusil zkonstruovat pár dalších ekonomických svátků. Mimo jiné navrhuje pánům, ke kterému datu by mohli slavit, že mají vyděláno to, na co ženy budou pracovat až do Silvestra.
Oslavte Den ekonomické výhodnosti frantíka!
Jak prodat feminismus? V antifeministickém balení
Než se začnete biflovat Maxovy a Millerovy rady nazpaměť, je důležité připomenout několik jejich slabin:
Za prvé, Mate popisuje preference toho druhu žen, které už jsou dostatečně emancipované na to, aby nehledaly hovado, ale ještě nejsou zcela osvobozené od očekávání, které na ně společnost klade. Max například několikrát klade čtenáři na srdce, jak velký strach mají ženy ze znásilnění a z pomluv, přesněji ze slut-shamingu. Je to rada cenná, ale ne univerzálně platná. Když jsem o knize mluvil s kamarádkami, slyšel jsem i „tak ať se o mě říká, že jsem děvka, kašlu na lidi, je to přece moje věc“.
Za druhé, knihu sráží dolů pseudoevoluční pseudopsychologie. Například je prý důležité jíst s ostatními lidmi, protože „sdílení jídla posiluje sociální vztahy u všech druhů primátů“. Hoďte po nich někdo výkal, ať se zamyslí: u šimpanzů to tak funguje.
Za třetí, časté výpady vůči feminismu působí nemístně. Ne proto, že jsou nekorektní, ale proto, že jsou absurdní. Kniha, která říká, že ve vztazích je dovolené všechno, jen si to musíte na rovinu říct, která se posmívá mačismu a kritizuje rape culture nebo která doporučuje ke studiu spis Vagina. Nová perspektiva Naomi Wolfové, je feministická.
Nicméně: pokud byste někdo vynalezl stroj času, tak teď už víte, co mi dát k šestnáctým narozeninám.
