Nech žijú politické strany – zo svojho! Takové slogany se objevily na billboardech a musím uznat, že na první poslech je to skvělý marketingový nápad. Když se ale jen trochu zamyslíme nad obsahem, musíme zákonitě dospět k závěru, že zrušit financování politických stran je hloupý a nebezpečný nápad.
Členské příspěvky, dary, oligarchové
Prakticky každý rok máme nějaké volby a byť i jen skromná volební kampaň něco stojí, i samotný provoz politické strany si žádá peníze. A to ani nemluvím o nějakých regionálních kancelářích a podobně. Například naše strana Sloboda a solidarita dostává od státu ročně zhruba 550 tisíc eur, z nichž hradíme všechny potřebné náklady.
Pokud by financování ze strany státu bylo zrušeno, zbyly by jen dvě jiné možnosti: financování členy a dary nebo financování mecenáši, oligarchy nebo nějakými temnými silami v pozadí. Případně by šlo o kombinaci těchto zdrojů.
Kolik platí partajím Česko
Rozhodujete se, komu dát hlas? Vedle programu, splnitelných i nesplnitelných slibů, ideálů, hry se starým zklamáním a novou nadějí, půjde taky o peníze. Vaše peníze. Víte, kolik nastrkáme do kapes, měšců a pokladnic stranických struktur? Kterou stranu erár krmí nejštědřeji? A víte, jakou cenu má jeden hlas – třeba ten váš?
Mrkněte na Peníze.cz
Členové nestačí
I největší strany co do počtu členů mají příjmy z členských příspěvků ve výši pár procent celkových příjmů, například strana Smer vybrala v roce 2012 na členských příspěvcích 154 tisíc eur a od státu dostala několik milionů.
Jistě, členové můžou zaplatit vyšší příspěvky, například v roce 2012 zaplatila Renáta Zmajkovičová Smeru přes tři tisíce eur, možná jako výraz vděčnosti za post místopředsedkyně parlamentu. Ale to je nepříliš častá výjimka.
Dary, nebo investice?
Problém s dary je, že v drtivé většině případů nejde o dar, ale o investici. A garantuji, že investor bude chtít svoje peníze několikanásobně zpátky. Bez ohledu na to, jestli šlo o dar oficiální nebo neoficiální.
Stačí se podívat na stranu Sieť: Skutečné náklady na volební kampaň byly o statisíce eur vyšší než ty přiznané. A to je také důvod, proč měl Radoslav Procházka [šéf Sietě a neúspěšný prezidentský kandidát, pozn. red.] zájem nakupovat služby načerno, bez účtenky. Protože měl a má množství černých peněz.
Už teď se děsím představy, jak se tyto „dary“ budou splácet.
Bez stran? Chaos
Kritici teď můžou namítnout, že tohle všechno už se děje – ačkoli dnes financujeme strany ze státního rozpočtu. Ano, je to pravda, financování státem není garancí počestnosti. Jenže pokud ho zrušíme, zaručeně zrušíme i ty strany, které fungují čestně a nemají za sebou žádné oligarchy, mecenáš a bůhvíkoho.
Samozřejmě, můžeme politické strany zrušit a nechat do parlamentu kandidovat jen nezávislé kandidáty, ale byl by to čirý chaos.
Netvrdím, že dnešní způsob financování politických stran je dokonalý, ale jeho zrušení by vedlo zaručeně k větší korupci.
S autorovým souhlasem přeloženo z jeho webu sulik.sk
