https://www.finmag.cz/firemni-kultura/293172-konspiracni-teorie-tajemne-jedenacte-zari
Konspirační teorie: Tajemné jedenácté září
Na ten den si pamatujeme asi každý. 11. září 2001 narazila dvě dopravní letadla do věží Světového obchodního centra v New Yorku. Trosky ještě nevychladly, ale mnozí už měli svá tušení. Ta se brzy proměnila v jasno – a nejpopulárnější konspirační teorie dneška byla na světě.
Když se zanedlouho ústy svého bosse bin Ládina přihlásila k odpovědnosti organizace al Kájda, nijak to neutišilo první spekulace, že se to nemohlo stát. Určitě ne tak, jak se nám snaží namluvit.
Už šest hodin po pádu dvojčat se na internetu objevila první chatovací místnost, kde se řešilo, že „to vypadalo jako řízená demolice“.
Někteří z nás si asi pamatují, že nedlouho po útoku se v titulcích na CNN proběhla zpráva, že americké zpravodajské služby měly signály o plánovaném útoku na území USA a podcenily je. I to vedlo mnohé lidi ke spekulacím, že nešlo o pochybení, ale o úmysl. O úmysl určitých sil v samotných Spojených státech
Konspirace na Finmagu
Pomáhala únoscům saúdská královská rodina?
Určité podstatné nesrovnalosti se objevily ohledně role Saúdské Arábie. Ty ale většina konspiračních teoretiků neřeší. Zřejmě to není tolik zajímavé. Navíc Saúdové nejsou Židi. Finalista Pulitzerovy ceny Anthony Summers a jeho kolega Robbyn Swan v roce 2011 v knize Eleventh Hour tvrdí, že Saúdská královská rodina poskytla materiální a finanční podporu únosců. A zároveň viní Bushovu administrativu, že se snaží tyto skutečnosti zatajit a tím i zakrýt vlastní nekompetenci. Obzvláště vtipné je, že podle autorů jim v této snaze obzvláště pomohli – konspirační teoretici, kteří svými bláboly o řízené demolici, Mossadu a podobně výborně odvedli pozornost od Saúdů.
Hledá se motiv a precedens
Nejčastěji konspirační teoretici vinu za 11. září přisuzují americké vládě, americkým tajným službám, případně některým skupinám v nich. To samo o sobě ale nestačí. Musela k tomu mít temný důvod. Jaké motivy se nejčastěji uvádějí?
Tragická událost 11. září vedla ve Spojených státech amerických k mnoha omezením občanských svobod. Někdy šlo o upřímnou snahu bránit se napadení, jindy o zneužití atmosféry k prosazení věcí, které by za normálních okolností tak jednoduše neprošly. Katastrofa znamenala také vzestup intervencionismu v americké zahraniční politice. Vedle odvety za 11. září v Afghánistánu se projevil i v irácké invazi.
Někteří lidé proto dospěli k závěru, že někdo tak moc toužil po zámince k omezování občanských svobod a nových zahraničních invazích, až se rozhodl jít štěstíčku trochu naproti a zosnoval teroristický útok, při kterém byly zmařeny stovky životů a který šokoval celý svět. A pokud ho přímo nezosnoval, pak alespoň úmyslně nezabránil jeho realizaci, ačkoliv mohl.
A protože motiv samotný by nestačil, konspirační teoretici uvádí i precedens. Upozorňují tajný plán tzv. operace Northwoods z šedesátých let. Zpravodajské služby podle něj měly ve Spojených státech zaranžovat několik teroristických útoků, ze kterých pak měla být obviněna Kuba. Útoky by posloužily jako záminka pro americkou invazi na ostrov. Plán byl zavržen jako nepřijatelný.
Odfláknuté spiknutí
Otázkou ale je, jaký zájem by USA měly na invazi zrovna do Afghánistánu. Právě tato operace byla totiž jedinou vojenskou intervencí v přímém důsledku teroristických útoků. Jiný případ je Irák a Írán. V USA existovala celá řada osobností a skupin, která dlouhodobě prosazovala vojenský zásah proti těmto dvěma režimům.
Existovaly jisté pokusy navázat americký zásah v Iráku na 11. září, nikdy se ale nepodařilo prokázat spojení mezi iráckým režimem s útokem na Světové obchodní centrum. Je ovšem pravda, že se některým americkým médiím podařilo vytvořit atmosféru, na jejímž základě podstatná část americké veřejnosti věřila v zapojení Saddáma Husajna do příprav 11. září; tato obvinění se ukázala jako nepodložená a nesmyslná.
Pokud by šlo skutečně o spiknutí s cílem odstranit Saddáma, nedali by si spiklenci více záležet na tom, aby ho do teroristického útoku pořádně namočili? V případě Íránu pak nejen že žádné seriózní pokusy o spojení režimu s 11. zářím nejenže neproběhly, ale nikdy se ani nepodařilo prosadit zásah proti ajatolláhy ovládané republice.
Pokud by šlo skutečně o spiknutí s cílem prosadit invaze do Iráku a Íránu, pak bylo pěkně zpackané.
Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu
Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.
Zdroj: FinmagMEDICÍNA A BYZNYS
Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.
BYZNYS JE HRA
„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.
Další články autora
Související témata
Nejnovější podcasty
