Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Dlužil jsem? Byl u komunistů? Jménem zákona zapomeňte!

Lukáš Hoder
Lukáš Hoder
23. 9. 2014
 9 768

Má Ladislav Špaček právo na to, aby se zapomnělo na jeho členství v KSČ? Možná ano. Podobně jako jistý španělský dlužník, kterému „právo být zapomenut“ přiřkl květnový rozsudek Soudního dvora Evropské unie. Tímto rozsudkem získala v Evropě ochrana soukromí významně navrch nad svobodou slova.

Dlužil jsem? Byl u komunistů? Jménem zákona zapomeňte!

Někdejší mluvčí prezidenta Havla, pedagog a popularizátor etikety Ladislav Špaček se domáhá smazání části „svého hesla“ na české Wikipedii. Bez úspěchu. Krátká věta, že byl v letech 1988 a 1989 členem KSČ na Wikipedii zatím zůstává.

Miloš Čermák v komentáři na iHNed píše, že se Špaček chytil do klasické pasti Barbry Streisandové: svou snahou o výmaz informace o někdejším členství v KSČ z české Wikipedie na tento fakt pouze upozornil. Čermák bohorovně dodává, že Špaček nepochopil zákonitosti 21. století a „že heslo na Wikipedii není něco, co by mohl nebo měl nárok ovlivnit, byť je o něm“. Celý článek zakončil větou, že „v digitální éře ten jediný způsob, jak s nepříjemnou pravdou bojovat“, je nechat ji „bez zájmu umřít“.

V Evropě to ale už tři měsíce neplatí.

Španělská spojka

Soudní dvůr Evropské unie nedávno v kontroverzním rozsudku Google Spain vs. González rozhodl, že na evropském internetu platí robustní právo na soukromí. Už dvacet let totiž existuje evropská směrnice, která reguluje tzv. „zpracovávání osobních údajů“. Tuto směrnici soud vztáhl i na případ pana Gonzáleze, který si stěžoval, že se při zadání jeho jména do Googlu objeví i jeden nechtěný odkaz. González v 90. letech neplatil příspěvky na sociální zabezpečení a Google stále odkazoval na web španělských novin, které to ve své databázi uvádějí.

Jedná se o porušení práva na soukromí? Podle soudu ano – musí se totiž vyvažovat právo na soukromí a právo na přístup k informacím, a zároveň je třeba vzít v úvahu faktor času. Každý tak může požadovat odstranění odkazu na „nepřiměřené“ nebo „nepodstatné“ informace, které „jsou uchovávány po dobu delší, než je nezbytně nutné“.

Jak by soud naložil s googlovským odkazem na informaci o členství v KSČ? Podle rozsudku by zřejmě vyvažoval „povahu“ dotčené informace a její „citlivost“ oproti „zájmu veřejnosti mít k této informaci přístup“. Zájem veřejnosti se přitom „může lišit zejména v závislosti na úloze, kterou má subjekt údajů ve veřejném životě“. Máme tedy na členství v KSČ zapomenout v roce 2020, dřív, nebo později? Jak hodnotit dnešní úlohu Ladislava Špačka ve veřejném životě? Těžko říct, rozsudek ve věci pana Gonzáleze s odpověďmi na tyto otázky příliš nepomůže.

Máme právo být zapomenuti?

Právníci balkanizují internet

Rozsudek ve věci pana Gonzáleze se samozřejmě zabýval i otázkou, jestli raději nepostihnout přímo web, kde ona nepříjemná informace leží (tedy španělské noviny), a ne pouhý automatický vyhledávač (Google), který na ni jen odkazuje. Ale co když bude v jiném případě informace na webu mimo Evropskou unii? A co když je web chráněn novinářskou svobodou slova? Soudci si řekli, že praktičtější je regulovat vyhledávače (search engines), vždyť stejně všichni googlujeme a do španělských novin se jen tak někdo nepodívá… Výsledkem tak nakonec není „právo být zapomenut“, ale spíš – jak to vtipně pojmenoval Vojtěch Bartoš – jakési právo na rozmazané vzpomínky.

Legálně-technické otázky se hned po zveřejnění rozsudku samozřejmě začaly vrstvit jedna na druhou. Týká se judikát pouze vyhledávání osobních jmen? A co Wikipedia? Ta má také vlastní „search engine“, nebo jde o něco jiného? A dále, může evropský soud regulovat jen výsledky zobrazované na evropských verzích Googlu (např. google.cz) nebo i na americkém google.com? Můžou se o svá práva hlásit jen Evropané?

Když odhlédneme od otázky soukromí vs. svoboda slova, jedním z důsledků rozsudku může být další balkanizace světového internetu. Ostatně v Číně se při zadání slov „náměstí Nebeského klidu“ (což je místo masakru čínských demostrantů v roce 1989) také nezobrazí relevantní odkazy, které uvidíte například v USA. Evropa tedy půjde také svojí cestou a některé podstatné odkazy bude mazat? Na evropský rozsudek už stihl reagovat jeden kanadský soud, který rozhodl, že Google musí vymazat odkaz na jisté padělané zboží, a to nejen na Google.ca, ale ve všech svých verzích na celém světě. V Rusku, Číně a Jižní Koreji se v reakci na evropský rozsudek vedou podobné debaty. Je „internet bez hranic“ v ohrožení, jak se obává Wall Street Journal?

Svoboda slova na ústupu

Důležitější ale je, kam se španělským rozsudkem posunula rovnováha mezi svobodou slova a ochranou soukromí v Evropě a kdo v konkrétních případech bude rozhodovat. Google se totiž chopil šance a díky rozsudku se stal arbitrem, který nyní rozhoduje na základě on-line žádostí, které webové odkazy ze svého vyhledávání vymaže a které nikoliv. Zkuste si ostatně do Googlu zadat své jméno a na konci obrazovky najdete upozornění, že „některé výsledky mohly být odstraněny na základě zákona EU o ochraně údajů.“ Mezitím „mazací“ formulář Googlu vyplnilo asi 90 tisíc žadatelů a asi padesát procent z nich uspělo, přičemž spory o konkrétní výmazy už samozřejmě začaly.

V současnosti se Google, Microsoft a Yahoo radí s Evropskou unií, jak celý proces mazání zefektivnit, a Evropská komise připravuje návrh nové směrnice, která prý jde v ochraně soukromí na evropském internetu ještě dál. Možná se nakonec Ladislav Špaček dočká možnosti vymazat nejen odkaz, ale i samotnou informaci o svém členství v KSČ; a to ještě dřív, než si kdekdo mohl myslet.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (5)

Vstoupit do diskuze
Lukáš Hoder

Lukáš Hoder

Působí v advokacii, kde se věnuje arbitráži a litigaci. Spoluzaložil Centrum pro lidská práva a demokratizaci, kde se zabývá vztahem základních práv a byznysu a mezinárodním právem. Je autorem knihy Transatlantické... Více

Související témata

cenzuraevropská uniegoogleinternetladislav špačekmiloš čermákochrana soukromíosobní údajesoudní dvůr eusvoboda slovavyhledávačewikipedia
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo