Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Matfyz vs. DAMU: chcete slávu za života, nebo po smrti?

Michal Kašpárek
Michal Kašpárek
18. 9. 2014
 5 854

Co se dá a co se nedá vypočítat z milionů naskenovaných knih.

Matfyz vs. DAMU: chcete slávu za života, nebo po smrti?

Uncharted: Big Data as a Lens on Human Culture je kniha o datové vědě a automatickém zpracování textu pro lidi, kteří poslouchají Tomáše Kluse. Pokud na vás Too Big to Know nebo The Signal and the Noise byly příliš technicistní a zdlouhavé, Erez Aiden a Jean-Baptiste Michel vás raz dva napojí. A to konkrétně na nástroj Google Ngram Viewer, který Aiden sám pomáhal vytvořit a který umožňuje zkoumat, jak často se v různých obdobích objevují různá slova a sousloví ve starých knihách zdigitalizovaných Googlem.

Podobně jako Klusovy písničky je kniha plná „wow momentů“ pro něžné bytosti hledající hloubku, kterým nedělají dobře skutečné wow momenty, jako je například chlápek stojící ve dveřích hospody se samurajským mečem a otázkou „Tak a co teď budeš dělat?“ na rtech. Dozvíte se z ní třeba, že

  • lidé v knihách už sto padesát let častěji něco chtějí, než potřebují:
  • o socialismu se psalo dřív než o kapitalismu:
  • o zlatu se píše méně od konfiskace zlatých mincí v roce 1933:
  • čas se skutečně zrychluje, nástup nových vynálezů je stále prudší a stejně tak stále strměji klesá křivka zapomnění: zatímco o roce 1872 se ještě po 24 letech psalo z poloviny tak často jako ve špičce, rok 1973 došel k tomuto „poločasu zapomnění“ už po dekádě.

Erez Aiden a jean-Baptiste Michel: Uncharted: Big Data as a Lens on Human Culture. Vydalo v roce 2013 nakladatelství Riverhead Books. 14,51 dolaru (verze pro Kindle)

Jak se dostat do knih ještě za života

Aidenovi a Michelovi jde k dobru skutečnost, že si s knihou dali víc práce než pár víkendů strávených snímáním obrazovek. Za prvé docela srozumitelně vysvětlují, co to ta velká data – v případě Ngramu navíc dlouhá data – jsou a jaké jsou jejich limity. Za druhé se pak pustili i do několika rafinovaných analýz.

Zkoumají třeba, jakou kariéru si máte zvolit, pokud se chcete vyhnout nemilé možnosti, že byste se proslavili po své smrti. Zvolili si k tomu celebrity narozené mezi lety 1800 a 1920, ze kterých vybrali šest profesí: herce, spisovatele, politiky, vědce, výtvarníky a matematiky. Výsledek? „Pokud chcete zažít slávu ještě jako mladí, dejte se na herectví. Herci se proslavují před třicítkou nebo brzy po ní, a slávy si tak mohou užívat nejdéle.“ Na druhém a třetím místě jsou spisovatelé a politici, ještě později se v průměru proslavili vědci, výtvarníci a ze všech nejpozději matematici. Což je podle autorů o to překvapivější, že jich tolik odvádí svou nejlepší práci v raném věku – ale nic naplat, zajímá to jen pár dalších matematiků.

S trochou informační gramotnosti poznáte, že zrovna tady Aiden a Michel narazili na limity své metody. Žebříček nijak nereflektuje to, kolik lidí si tu kterou profesi vybere a kolik z nich nakonec neuspěje: autoři zkoumali jen několik desítek lidí z naprosté špičky. Je pěkné, že slavní herci a herečky jsou slavní brzy, ale mnohem víc jich marně leští zaprášená prkna, která svět rozhodně neznamenají. Pak jsou různé druhy slávy a ne všechny mají pozitivní znaménko. Marilyn Monroe nebo James Dean se do knih dostali velkým dílem kvůli svým podělaným krátkým životům – o co šťastnější můžou být matematici, užívající si respekt sice malého, nicméně exkluzivního společenství.

Civilizaci vybudovali lidé bez osobních cílů

Aiden s Michelem správně uzavírají své výzkumy tím, že Ngram Viewer má svá omezení a některé věci vám prostě dobrá knížka vysvětlí líp než graf. Přesto jsou ale jejich grafy výmluvné a Uncharted slouží jako dobrá inspirace pro intelektuální zabíjení času. To zároveň může fungovat jako očkování proti trendům a tlaku doby, podobně jako staré knihy. (Jenom se nemusíte prodírat vláčným slohem.) Až vám například nějaký kouč bude tvrdit, že si máte stanovit své osobní cíle, můžete se ho zeptat, jak mohli lidé vůbec vybudovat civilizaci, když se o „osobních cílech“ prvně píše až ve třicátých letech dvacátého století:

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Michal Kašpárek

Michal Kašpárek

Po studiu žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě prošel MF DNES a redakcemi Computer Pressu. Mezi lety 2009 a 2016 byl na volné noze, od roku 2017 do jara 2021 vedl Finmag.cz a editoval tištěný... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo