Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Vypěstujte si fríkštróna

Michal Kašpárek
Michal Kašpárek
19. 6. 2014
 9 844

Chcete se naučit myslet jako populární popekonomové? Začněte tím, že budete častěji říkat „to vážně netuším“.

Vypěstujte si fríkštróna

Steven D. Levitt a Stephen J. Dubner napsali několik popekonomických knížek a každý týden natáčejí výborný podcast, vše pod hlavičkou Freakonomics. Freak má v angličtině široké významové rozpětí, od cirkusových zrůd po lidi s netradičními koníčky. Do češtiny to v nakladatelství Alfa před lety volně převedli jako Špekonomii.

Levittovy a Dubnerovy rozbory jsou docela objevné (proč jsou japonské domy na jedno použití? proč se ženit?), takže prý dostávají spoustu otázek, co si myslí o tomhle nebo tamhletom: „Než abychom se pokoušeli na ty dotazy odpovídat vylamovali si na nich zuby, napadlo nás, že napíšeme knihu, po jejímž přečtení může každý začít myslet jako my.“

Ta kniha se jmenuje Think Like a Freak. Je krátká, dá se přečíst za dvě hodiny a věřte mi: budou to výborně investované dvě hodiny.

Think Like a Freak

Steven D. Levitt, Stephen J. Dubner: Think Like a Freak: The Authors of Freakonomics Offer to Retrain Your Brain — vyšlo v nakladatelství William Morrow v květnu 2014, 288 stran, 16 dolarů 40 centů (verze pro Kindle).

Buďte jako liška, ne jako ježek

Jak si tedy vypěstovat fríkštróna? Především se naučte říkat tu nejhůř vyslovitelnou frázi ze všech: „Nemám tušení.“ Mimo jiné proto, že „až se příště dostanete do opravdové šlamastyky a budete muset odpovědět na otázku, se kterou si vážně nebudete vědět rady, klidně můžete začít vařit z vody. Všichni vám totiž budou věřit. Vždyť jste přece ten týpek, co je dost šílený na to, aby přiznal, že něco neví.“

Pak se naučte pokládat správné otázky. Autoři pro tuhle kapitolu povolávají výborného figuranta: Takeru Kobajašiho, vyzáblého chlapíka, do kterého byste neřekli, že je šampionem v pojídání párků v rohlíku na čas. „Kobajaši se dokázal na celou soutěž podívat docela čerstvýma očima. Jeho soupeři si pokládali otázku: Jak můžu sníst víc hotdogů? Kobajaši se ale zeptal úplně jinak: Jak se dá zařídit, aby šly hotdogy snáz polykat?“ Stačilo málo: vytahovat párky ven z rohlíků, jíst je zvlášť a rohlíky máčet ve vodě, aby líp klouzaly do krku.

Levitt a Dubner pak po ne úplně šťastném oslím můstku přecházejí k dobré myšlence, že humanitární zásobování chudých zemí jídlem často napravuje jen důsledky, ne příčiny. Hladomory se přece neobjevují primárně proto, že by nebylo jídlo, ale proto, že chybí fungující politické a sociální instituce.

Výborné je doporučení zkoumat spíš malé než velké otázky. Znalí čtenáři si vzpomenou na příměr o „lišce, která ví mnoho rozličných věcí, a ježkovi, který zná jednu velikou.“ Levitt a Dubner radí: buďte jako ty lišky. „1. Lidé si malé otázky už z principu pokládají méně často, nebo dokonce vůbec. (…) 2. Velké problémy bývají často jen množinou zhusta propojených malých problémů, takže toho můžete dokázat víc, když se zaměříte na malý kousek velkého problému, než když do něj celého začnete bušit cepem grandiózních řešení.“

Mít fríkštróna ale znamená mnohem víc věcí: umět přemýšlet naivně jako dítě a nebát se zesměšnění. Nechávat si při výměnách názorů urážky pro sebe a přesvědčovat vlídně a trpělivě. Hledět na to, co lidé dělají, ne na to, co říkají, že by dělali, kdyby…

Bedekr krátkodobých výhod

Levitt a Dubner se vlastním pastem vyhýbají s příkladnou pečlivostí a pochybují i o svých vlastních pochybách: „Možná tolik fandíme přemýšlení nad malými problémy jen proto, že sami neumíme přemýšlet nad těmi velkými.“ Přesto je ale při rozdávání lekcí několikrát přemůže mikrospánek.

I v Think Like a Freak nám straší falešný Einstein, kterého jsme naposled potkali před čtvrt rokem ve Vzdělávejte se po svém. Nikdo totiž nikdy nezdokumentoval, že by ten skutečný opravdu řekl „Všechno má být tak jednoduché, jak je to jen možné, ale ne jednodušší.“

To je spíš drobnost, přinejmenším dvakrát se ale zadrhne i centrální analytická jednotka. Když autorům vychází, že v německých regionech jde ruku v ruce protestanství a ekonomický úspěch, nějak jim v tom hapruje katolické Bavorsko, přinejmenším. Že teorie o protestantské morálce jako receptu k ekonomickému úspěchu neplatí univerzálně a že naopak i katolíci mohou být bohatí, to mimochodem hezky ukazují Daron Acemoğlu a James A. Robinson ve Why Nations Fail.

Nepovedlo se ani rýpání do systému britské veřejné zdravotní péče, jehož náklady vzrostly dvakrát jen za posledních deset let. Autoři bez dalšího zkoumání předpokládají, že je systém drahý právě proto, že je veřejný. Za prvé ignorují, že veřejný byl i před deseti lety. Co se s ním za tu dobu stalo? Nevíme. Za druhé jim pak Paul Krugman naservíroval srovnání s americkým zdravotnictvím, které je tržnější – a přitom dražší (ᔥNoah SmithOndřej K.). Za třetí primárním cílem veřejného zdravotního pojištění není srazit ceny co nejníž, ale zajistit jakous péči pro všechny. Problém s otázkou – i odpovědí.

Pak je ještě nutné už mimo hodnocení připomenout, že vás Levitt a Dubner nenaučí, jak být opravdu chytří, natož moudří – spíš jak být o fous vyčůranější než ostatní. Dobře to jde rozeznat v úvodu, kdy fotbalistům radí kopat penalty doprostřed, protože brankáři obvykle skáčou do stran. To je chytrý hack, ne dlouhodobě úspěšná strategie: čutněte to doprostřed dvakrát a potřetí už budou vaše šance o dost menší. Ale stejně: naučit se říkat „to vážně netuším“ je pořád výborný začátek, a pokud Think Like a Freak káže vyčůranost, tak je to pořád ten druh vyčůranosti, který by ze světa nakonec mohl udělat lepší místo.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (14)

Vstoupit do diskuze
Michal Kašpárek

Michal Kašpárek

Po studiu žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě prošel MF DNES a redakcemi Computer Pressu. Mezi lety 2009 a 2016 byl na volné noze, od roku 2017 do jara 2021 vedl Finmag.cz a editoval tištěný... Více

Související témata

freakonomicsmotivacepopekonomiepsychologiestephen j. dubnersteven d. levitttakeru kobajšivzdělánívzdělávání
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo