Jak George Lucas vydělal miliardy, změnil svět a ztratil duši

Mezi talentovanými kolegy a kamarády z „generace spratků“ – Stevenem Spielbergem, Martinem Scorsesem a Francisem Fordem Coppolou – byl vždycky tak trochu do počtu, pokud jde o umělecký přínos. Tito pánové, každý trochu jiným způsobem, obohatili kinematografii coby vynikající tvůrci, kteří objevovali nové postupy a kvalitativní možnosti média. Tuhle ambici Lucas nejspíš odložil už po svých raných filmech, přesto osud chtěl, že z jistého úhlu pohledu to ze čtveřice dotáhl nejdál. Z jiného úhlu naopak prohrál a selhal na plné čáře ve všem, v čem filmař selhat může. Jeho předností byla totiž kvantita. Hlasitá a třeskutá kvantita.

4,3 miliardy dobrých důvodů

V čem se Lucas projevil před nějakými čtyřiceti lety jako génius, jakkoliv ve všem ostatním ho lze s trochou jízlivosti označit za prosťáčka, je porozumění divákům. Co chtějí, věděl dřív než oni sami. Tuhle schopnost později ztratil a zhrzený a zklamaný prodal svůj Lucasfilm Disneymu za 4,3 miliardy, tedy nachlup stejnou sumu, jakou utržila jeho nejslavnější série. S tím, že on sám už Hvězdné války produkovat nechce, protože se cítí až příliš pod tlakem kritiky především od jádra fanoušků původní trilogie. To ale předbíháme.

Už na střední škole ho všichni znali především coby umanutého snílka, který jde za svým cílem za každou cenu. Když se mladý George, dřív automobilový nadšenec, zhlédl v kinematografii a natočil generační výpověď Americké graffiti a nízkorozpočtové sci-fi THX 1138, vypadalo to, že svět je o jednoho spratka bohatší – z filmů čněla především touha něco říct a něco ukázat. Pak přišly Star Wars. Space opera, kterou nikdo nečekal, nikdo nechtěl – a nikdo nevěřil, že může být úspěšná.

Psal se konec sedmdesátých let a Steven Spielberg právě s Čelistmi vynalezl blockbuster – typ produkce zaměřený na mladší publikum, určený k rychlé a masové letní spotřebě a snadnému výdělku. Lucas měl ke Spielbergovi vždy blízko, proto se nedržel zkrátka a šel v jeho stopách. Žánr vesmírné opery však tehdy patřil do béčkových kin a producenti ho nepovažovali za rentabilní. Přesto se Lucasovi díky jeho zápalu podařilo sehnat finance a v příšerných podmínkách natočit film, který zcela převrátil a navěky změnil kinematografii. Ještě během natáčení to přitom vypadalo, že dojdou peníze a vzbouří se herci – legendárně nasupený Harrison Ford, který vůbec nechápal, proč má vést dialogy s tou skřehotavou opicí, je už součástí filmové mytologie. Lucas obecně s nikým neřešil, jak bude film vypadat – nikdo kromě něj neviděl ve spletitém natáčení smysl a supervizoři vlastně nevěděli, na co dohlížejí.

A na co že dohlíželi? Proč Star Wars tak bezprecedentně uspěly a staly se největším kultem filmového plátna? Lucas nakradl, co mohl. Stejně jako když později pro Spielberga vymyslel Indianu Jonese, využil především své znalosti nízkých žánrů, ale i klasik, aby namixoval koláž tak chytlavou, že jí nepůjde odolat. Na tom jistě není nic špatného, možná naopak. Navíc plně pochopil potenciál mladšího publika a v neposlední řadě vsadil na revoluční triky. Star Wars měly všechno, co tehdejším filmům chybělo.

Protřele odmítl podíly na tržbách a řekl si o procenta z merchandisingu. Producenti souhlasili, protože netušili, že právě Star Wars vyvolají horečku po tematických hračkách, jakou svět ještě nezažil. Horečku, kterou nakonec nechytli jen fanoušci, ale i tvůrce.

George Lucas mi zničil dětství

Lucas mohl zůstat na vrcholu, kdyby se po produkci staré trilogie (režii páté a šesté epizody už svěřil schopnějším filmařům) soustředil na nové projekty, jenže on se na přelomu století rozhodl vrátit úder a přišel s prequelovou trilogií, kterou lze označit za jedno z nejkontroverznějších filmových děl.

Nerozumějme si špatně – vydělala víc než slušné peníze a při pozorování zprůměrovaných hodnocení na různých databázích vlastně nevidíme nic podezřelého. Přesto tyto tři filmy, především pak první z nich, vyvolaly vůči Lucasovi silnou vlnu nenávisti, z níž se dodnes nevzpamatoval. Pověstné odznáčky George Lucas Ruined My Childhood se prodávaly skoro stejně úspěšně jako vstupenky do kina a snad nikdy svět nezažil tak nepopulární postavu, jakou byl Jar Jar Binks.

V čem tkví problém nové trilogie? Ve zkratce řekněme, že nevyvážený scénář (od dlouhých a nudných promluv o demokracii, u nichž děti spí, se střihem dostáváme k dětinským výstupům komických postav, u nichž si dospělí rvou vlasy) a příšerné dialogy (těmi proslula hlavně druhá epizoda) byly něco poněkud jiného, než fanoušci čekali. Zklamané očekávání: to je hlavní zádrhel. Fanoušci Star Wars vyrůstali celý život v představě, že George Lucas tento vesmír stvořil pro ně. Jenže on jim ho najednou vyrval z rukou, změnil jeho pravidla a dal ho na hraní nové generaci. Možná znáte ten pocit, když vám rodiče seberou milovanou hračku a dají ji mladšímu sourozenci s tím, že vy už jste na ni příliš staří. Na mladšího sourozence už byla příliš retro, tak si s ní za chvíli přestal hrát, a vy jste jen zaplakali nad tím, že ji mezitím stihl zlikvidovat.

Když už jsme u hraček, fanoušci se nikdy nezbavili podezření, že nová trilogie je konstruovaná speciálně tak, aby se podle ní dalo prodávat co nejvíc hraček – obchodník v Lucasovi se zřejmě opět probudil. Zvlášť patrné je to u třetí epizody, propagované skrze kultovní postavu Darth Vadera a jeho pověstnou masku – kterou ve filmu vidíme doslova pár vteřin. Jako záminka k výrobě stovek tematických produktů ale dobré…

Ztracený v předaleké galaxii

Lucase jeho dílo pohltilo. Za celou svoji kariéru už nebyl schopen přivést coby tvůrce k životu další projekt. Dřív alespoň produkoval, nic z jeho další tvorby se ale neujalo. Když se po dlouhé době pokoušel předloni coby producent prosadit válečné drama Red Tails, krutě pohořel, což vysvětloval tím, že „svět nebyl na tento film připraven“. Pravda je jiná – tento film přišel v době, kdy byl divácký zájem roky (desítky let) někde jinde. Scénář ke čtvrtému Indianu Jonesovi, o němž Spielberg prohlásil něco ve smyslu, že George i přes ty nesmysly nedokázal odmítnout, to jen dokazuje.

Ukazuje se, že Lucas už svým divákům nerozumí, nechápe je a izolovaný od reality vůbec neví, jak dnes filmy vypadají. Iluze dokonalého génia marketingu se rozpadá – George Lucas kromě Star Wars a Indiany Jonese nic dalšího neprodal, ač se snažil. Je jako one hit wonder, jehož jednu skladbu slyšíte v rádiu každý den, ale o jeho dalších deseti deskách nemáte ani ponětí.

U Star Wars ho držely nad vodou luxusní triky – nová trilogie byla nasáklá právě kontrastem technicky nejnáročnějších efektů v kombinaci s režií ignorující posledních několik desítek let vývoje. Lucasovi zastánci, a sluší se připustit, že zastánců není málo, vždycky tvrdí, že tohle je velký Lucasův záměr, ale upřímně – těžko se tomu věří.

Z George Lucase se stal Charles Foster Kane. Propadl impériu, které vybudoval, a nakonec sám zapomněl jeho smysl. Star Wars začal točit jako mladý nadšenec, musel pobíhat po poušti a tak se bál přijetí, že po premiéře utekl na Havaj. Novou trilogii točil z pohodlného křesla, když se díval na monitory zabírající herce, kteří stáli ve vedlejší místnosti před modrým plátnem. Z jeho díla zmizel život a autenticita. Promluvami o vesmírné demokracii a nefunkčními paralelami k druhé světové válce se sám sebe snažil přesvědčit, že umělecky vyrostl a nezaprodal se publiku. (Postoj Star Wars jsou moje a budou vypadat přesně tak, jak já chci by člověk čekal spíš u artového režiséra než u titána komerce.) My si ale řekněme pravdu: George Lucas umělecky vyrůst nemohl, není umělec. Je to obchodník, který by chtěl, aby ho zákazníci měli rádi. Jenže oni si místo toho často myslí, že jim zničil dětství.