Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Euroasijská ekonomická unie: Ropa, plyn a běloruský hi-tech

Luboš Palata
Luboš Palata
4. 6. 2014
 5 336

Euroasijská unie, založená minulý týden, by podle Vladimíra Putina měla být konkurentem Evropské unie a dalších světových integračních uskupení. Zatím je to podobně odvážné tvrzení, jako kdyby někdo tvrdil, že ruská lada je konkurent mercedesu.

Euroasijská ekonomická unie: Ropa, plyn a běloruský hi-tech

Bylo to takový divný začátek, asi jako když si někdo rezervuje tenisový kurt na čtyřhru, ale s raketami se nakonec sejdou jen tři. Mezi zakladatelskými zeměmi Euroasijské ekonomické unie (EEU), kterými byl nakonec jen trojlístek Rusko, Bělorusko a Kazachstán, chyběla Ukrajina. Země, bez které podle mnohých ekonomů nemá hospodářská integrace postsovětského prostoru valný smysl. Ještě v prosinci minulého roku, kdy ruský prezident Vladimir Putin hrozbami a sliby odvrátil ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče od záměru podepsat ve Vilniusu asociační dohodu s Evropskou unií, se zdálo, že Kyjev povolí. A že Janukovyč bude při zakládání Euroasijské ekonomické unie sedět s Putinem, běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem a kazašským hostitelem summitu Nursultanem Nazarbajevem u jednoho stolu. Jenže přišly obrovské proevropské protesty, revoluce na Majdanu, Janukovyčův pád a útěk a ruské plány se ocitly v troskách. Pomsta v podobě ruské okupace a anexe Krymu ani Putinův pokus o vyvolání občanské války na východě Ukrajiny na tom nic nezměnily.

Ještě trapnější bylo, že se za Ukrajinu nepodařilo bleskově najít žádnou jinou náhradu, byť třeba jen v podobě třímilionové Arménie, která podobně jako Kyjev byla Putinovými sliby i hrozbami odvrácena od integrace s Evropskou unií až těsně před podzimním summitem ve Vilniusu.

Rusko a dva trpaslíci

Euroasijská ekonomická unie tak startuje s pouhými 169 miliony obyvatel (Evropská unie 500 milionů), s třemi zeměmi, jejichž hospodářský produkt je 2,7 bilionu dolarů (Evropská unie 16 bilionů dolarů). V rámci světové ekonomiky je spojení tří států, z nichž Kazachstán a Bělorusko jsou v ekonomickém porovnání s Ruskou federací jen přidruženými trpaslíky, významné pouze z téhož důvodu, ze kterého dnes hraje nějakou roli i samotné Rusko: Jak se Vladimir Putin nezapomněl pochlubit, země Euroasijského ekonomického společenství mají pod kontrolou patnáct procent světových zásob ropy a dvacet procent zemního plynu. Oba údaje jsou ale vzhledem k rozbíhající se těžbě břidlicových plynů čísly, která už za rok nebo za dva nemusí platit.

Problém Euroasijské ekonomické unie může být v tom, že si její členové vzájemně nemají moc co nabídnout. Rusko a Kazachstán jsou v podstatě identické ekonomiky, jejichž hospodářství stojí a padá s vývozem energetických surovin a rud, které na světovém trhu mění za všechno ostatní. Jak Moskvě, tak Astaně zoufale schází moderní technologie a nemají žádné výrobky s vysokou přidanou hodnotou, které by byla schopny vyvážet. S malou výjimkou v podobě některých ruských zbraní a i ty konkurují americkým a západoevropským především cenou.

Bělorusko má sice vyváženější ekonomiku, za dob SSSR mělo pověst „montovny Sovětského svazu“, ale jeho výrobky jako traktory, nákladní auta nebo trolejbusy nejsou tím, co by si člověk koupil, kdyby si měl vybírat mezi nimi a nějakým evropským či americkým výrobkem. I proto byl dosavadní obrat obchodu tří zemí Euroasijské ekonomické unie velice malý, v minulém roce jen 66 miliard dolarů – to je pro srovnání polovina loňského obchodu mezi Polskem a Ruskem. Nedá se přitom očekávat nějaký skokový růst, protože celní unie, kterou v podstatě Euroasijská ekonomická unie je, má daleko do dokonalosti. A neplatí pro základní položku vzájemné výměny, tedy plyn a ropu, kde se s odbouráním celních bariér počítá nejdříve v roce 2025.

Putin musel oželet Krym

Absurdnost Putinova vyjádření o „smlouvě epochálního historického významu“ se ještě zvýší, pokud si uvědomíme, že od roku 2000 tvoří dva ze tří členů Euroasijské ekonomické unie Rusko-běloruský svaz, který by už dávno měl fungovat jako jeden stát. Ostatně právě Bělorusko bylo z výsledné podoby 900stránkové zakládací smlouvy asi nejvíc zklamáno. „Není to smlouva, v kterou doufalo Bělorusko, o které hovořili naši partneři, především Ruská federace,“ řekl Lukašenko, který podle diplomatických zdrojů do poslední chvíle nechtěl smlouvu o vytvoření unie podepsat. „Mysleli jsme, že to bude plnohodnotná celní unie. Jenže potom v Moskvě něco spočítali, zaplakali a zjistili, že nemůžou být bez omezení ve farmacii, trhu s ropou a plynem,“ dodal.

Srovnávat Evropskou unii a Euroasijskou ekonomickou unii, která nemá žádné politické orgány a s politickou integrací výslovně nepočítá, je naprostý nonsens, což ovšem ruské propagandě nevadí v tom, aby to v oslavném stylu dělala. To, že se kvůli mezinárodnímu (ne)uznání v OSN nemohla součástí území, kde platí smlouvy Euroasijské ekonomické unie, stát Krymská republika, to ruská propaganda pochopitelně pomíjí.

Autor je redaktor MF Dnes.

Úvodní foto Isifa. Zleva: Nursultan, Alexandr, Vladimir

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
4
+

Sdílejte

Diskutujte (6)

Vstoupit do diskuze
Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo