Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Dotazník budoucího europoslance: Luděk Niedermayer, TOP 09 a STAN

Ondřej Tůma
Ondřej Tůma | 20. 5. 2014 | 4 komentáře | 9 114
euroevropský parlamentkyprměnová unieminimální mzdapiráti

TOP 09 na to jde tentokrát jinak. Nevysílá do voleb v čele kandidátky svého „stařičkého mocnáře“, ba ani žádného jiného vysoko postaveného topkaře. Po lídrovi nesáhla ani do spřízněného hnutí Starostové a nezávislí, společnou kandidátku povede politikou dosud nepolíbený exviceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer.

Dotazník budoucího europoslance: Luděk Niedermayer, TOP 09 a STAN

Snad TOP 09 věří, že lze zopakovat historii: jedním z jejích dosavadních volebních triumfů byl vítězný boj o Prahu, ve kterém jí byl velice platný bývalý guvernér centrální banky Zdeněk Tůma. Nebo možná zaslechla, že nyní prý v politice letí odborníci víc než politikové. Možná to myslí upřímně. Každopádně volební průzkumy jí zatím přejou, hravě předběhla skomírající ODS a dokonce v jednom z grafů přeskočila i sociální demokraty.

V pátek rozhodujete o tom, jestli bude v Bruselu hájit české barvy i Luděk Niedermayer, v dresu TOP 09 a STAN.


+8
+
-

Proč kandidujete do Evropského parlamentu? A kterým třem věcem byste se chtěl v Bruselu věnovat v první řadě?

Rád bych pomohl tomu, aby u nás Evropa byla lépe vnímána a abychom se také více podíleli na formování její budoucnosti. Mou hlavní oblastí v Evropském parlamentu by byla ekonomická témata, tedy ekonomický rámec fungování Evropské unie a problematika finančních trhů. Mimo to mne zajímají oblasti jako je energetika a udržitelný vývoj. Pokud budu zvolen, rád bych věnoval velkou část času zvýšení povědomí o tom, jak Unie funguje a co pro nás znamená u nás doma.

+8
+
-

Měla by podle vás Česká republika přijmout euro? Pokud ano, tak kdy?

Domnívám se, že struktura naší ekonomiky a dosažené přiblížení k zemím eurozóny pro nás činí z přijetí eura atraktivní možnost. Byl bych rád, kdyby již letos koncem roku při příležitosti projednání zprávy o sladěnosti vláda vedla odpovědnou debatu, zda nezahájit naši cestu do eurozóny. Teoretický nejbližší termín – leden 2018 – již asi nestihneme, ale pokud se Evropa bude vyvíjet tak, jak se zdá, do konce dekády bychom mohli euro přijmout. Záleží na odvaze dnešní vlády – nejde dominantně o ekonomické, nýbrž silně politické rozhodnutí, které ale má ekonomické důsledky.

+8
+
-

Jaký je váš pohled na direktivní rušení roamingových poplatků, regulaci mezibankovních poplatků a na podobná opatření ze strany Evropské unie? Měla by podobným způsobem zasahovat do volného trhu?

Cenová regulace je až poslední možností. Před ní musí předcházet analýza toho, proč cenotvorba „selhává“ a proč není cesta podporou konkurence na trhu. Zásah do fakticky oligopolního prostředí mobilních operátorů byl zřejmě zdůvodněný a přinese, jak věřím, značný ekonomický užitek. U bankovních poplatků si zdaleka jistý nejsem, myslím, že tento trh je dost konkurenční, ale bude-li toto na stole, podrobně prostuduji ekonomickou analýzu problému a budu si s to lépe zformulovat svůj názor.

Nepochybně ale platí, že to, že je v zájmu spotřebitelů zregulovat tu či onu oblast, vůbec neznamená, že se o takovéto regulaci má byť jen teoreticky uvažovat.

+8
+
-

Měla by Evropská unie důrazněji bojovat proti daňovým rájům? A pokud ano, tak jakým způsobem?

Již probíhající kroky směřující k omezení bankovního tajemství mohou sehrát podstatnou roli. Pochopitelně by byl účinný postup stojící na sankčním zdanění majetku v těchto domicilech. Ale jaké je nejvhodnější přesné nastavení systému, to teď nevím. Zjevné je, že shoda na omezení tohoto odlivu daňových příjmů je dnes širší než kdykoliv v minulosti.

+8
+
-

Souhlasíte s tím, aby měla Evropská unie společnou armádu? Neznamenalo by to příliš velké finanční zatížení?

Je to záležitost, kterou budou řešit asi především budoucí „generace“. V tuto chvíli by pro nás měla být zásadní spolupráce Evropy v rámci NATO.

+8
+
-

Jaký je váš pohled na volný pohyb zaměstnanců v rámci Evropské unie? Jste pro volný pracovní trh, nebo by členské státy měly mít možnost omezit zaměstnávání občanů z jiných zemí Unie?

Tuto oblast považuji za klíčovou. Nejde jen o to, aby neexistovaly zákonné překážky, ale také, aby v praxi byla tato mobilita využitelná. Právě různé regulatorní překážky typu problém uznávání kvalifikací či domácí regulace některých profesí jednotný trh oslabují. Proto musíme dělat kroky, které budou tyto překážky odbourávat.

+8
+
-

Měla by být v celé Evropské unii jednotně určená hranice minimální mzdy vzhledem k průměrné mzdě v daném státu?

Jistěže ne. Sociální systém je rozdílný ve všech státech a stejně tak řada regulací pracovního trhu. Proto to není otázka, která by měla být řešena na úrovni Unie. K otázce minimální mzdy je rozumné přistupovat bez zbytečné ideologie a pragmaticky.

+8
+
-

Měla by Evropská unie zavést/zvýšit/zrušit dovozní cla pro výrobce mimo ni?

Nemyslím, že změny v této oblasti, kromě dojednávání transatlantické obchodní dohody, jsou na stole. Myslím ale, že Evropa může být aktivnější v otázkách souvisejících třeba s dopady produkce na životní prostředí. Pokud totiž kvůli požadavku na ochranu životního prostředí dojde k útlumu některé produkce, ale tyto produkty budeme kupovat v zemích, kde se budou produkovat s ještě vyššími ekologickými náklady, životnímu prostředí nepomůžeme.

+8
+
-

Měla by podle vás Evropská unie pokračovat v dotování zadlužených států, jako jsou například Řecko nebo Kypr?

Nemyslím, že kdokoliv dotuje zadlužené státy, pokud nehovoříme o kohezní politice, která ale plyne z bohatství, nikoliv dluhů. A jistě bych ani takovýto systém nepodporoval. Účelem vzniklého Evropského stabilizačního mechanismu je něco jiného – překlenout období, kdy si země není sto za rozumných podmínek půjčit na trhu a umožnit provedení reforem. Poté země prostředky fondu splatí. Takovýto systém, i když prvek morálního hazardu zahrnuje (lze ho však omezit), podporuji a je v zájmu nás všech.

+8
+
-

Jakými cizími jazyky hovoříte? Respektive v jakých jazycích jste schopný vést odbornou politickou debatu?

Celou svou profesní karieru nemalou část práce provádím v angličtině, což by byl můj hlavní jazyk v Evropském parlamentu. Ještě před pár lety jsem byl na hovorové úrovni s francouzštinou, ovšem návrat k ní bude vyžadovat práci (ale slíbil jsem si to). Ruštinu bych asi také byl schopný resuscitovat, ale pevně věřím, že i přes mocenské ambice Putinova Ruska ji v Evropském parlamentu potřebovat nebudu.

Luděk Niedermayer

Anketa

Jak se vám líbí odpovědi Luďka Niedermayera?

Dotazníky budoucích europoslanců

Odpovědi zveřejňujeme v pořadí, v jakém přicházejí do redakce.

Náš drahý europarlament

Pokud bychom na jednu misku vah postavili všech 766 europoslanců, na misku druhou navršili cihly ze žlutého kovu a jazýčky vah nechali ustálit v rovnovážné poloze, pak cena za zlato bude zhruba odpovídat ročnímu rozpočtu Evropského parlamentu. Ale pozor! Poslanci nakonec spolehlivě převáží, nejsou voleni na rok, ale na pět let a funkční období si nezkracují. Jak jinak.

Pavel Jégl: Volíme europoslance. Dají se vyvažovat zlatem!

Autor článku

Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase a Lidových novinách. Vedl cestovatelský server Tripzone.cz. Od roku 2010 pracuje pro největší český finanční portál Peníze.cz, zároveň působí jako šéfredaktor časopisu Finmag. Když zrovna neťuká do klávesnice, čte si detektivky, sedí na Letné (na pivu a na fotbale) nebo cestuje po Evropě.