Dotazník budoucího europoslance: Pavel Svoboda, KDU-ČSL

Ondřej Tůma
Ondřej Tůma | 17. 5. 2014 | 4 komentáře | 10 436
daňové rájeeuroevropská unieevropský parlamentkdu-čslkypr

Ptáme se lídrů evropských kandidátek, co vlastně chtějí v tom Bruselu (a Štrasburku) dělat. Jako osmý odevzdal náš dotazník vyplněný šéf eurokandidátky lidovců Pavel Svoboda.

Dotazník budoucího europoslance: Pavel Svoboda, KDU-ČSL

Pavel Svoboda je odborníkem na evropské právo, takže se jistě v Evropě neztratí. Tedy – pokud se do ní dostane. Eurovolby lze brát jako jakési potvrzení výsledku z voleb parlamentních. Totiž – po odchodu části členů do nově vznikající TOP 09 lidová strana v parlamentních volbách v roce 2010 propadla, v Poslanecké sněmovně na ni nezbylo jediné křeslo a mnozí jí předpovídali zapomnění a zánik. Volby v loňském roce ale ukázaly, že lidovci mají tužší kořínek, nový předseda Pavel Bělobrádek je dovedl ke 14 mandátům a účasti ve vládě. Co tedy napoví lakmus voleb do Evropského parlamentu? Podle předvolebních průzkumů mají lidovci šanci překonat pětiprocentní hranici, a tak by z toho aspoň jedno křeslo (nyní mají lidovci dvě) mohlo být. To by pak mělo připadnout právě Pavlu Svobodovi, odborníkovi na evropské právo.


+8
+
-

Proč kandidujete do Evropského parlamentu? A kterým třem věcem byste se chtěl v Bruselu věnovat v první řadě?

Evropská integrace se stala mým životním posláním. V letech 1991–1992 jsem absolvoval ve francouzském Toulouse postgraduální studium práva Evropské unie a už jsem tomuto oboru zůstal věrný. Nadchlo mě to, že po druhé světové válce se našlo dost křesťansko-demokratických politiků, kteří měli odvahu jít proti veřejnému mínění a namísto pokoření poraženého Německa se vydat křesťanskou cestou spolupráce. Ta zajistila mír v Evropě po dobu, jakou tento kontinent ve své historii dosud nepoznal. Později jsem začal právo Evropské unie učit i na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. A protože s přibývajícím věkem člověk cítí stále větší potřebu neplýtvat časem na věci méně významné, chci se i já více soustředit na podporu evropské spolupráce. Práce v Evropském parlamentu mi k tomu bude dobrou příležitostí.

Jdeme do voleb pod heslem Hájíme české zájmy. Evropská unie je a musí zůstat užitečným nástrojem pro prosazování zájmů normálních lidí. Proto je českým zájmem, aby evropské fondy byly použity ke tvorbě pracovních míst: chceme víc zaměstnanosti, ne víc sociálních dávek. Je českým zájmem, abychom na stůl dostávali kvalitní potraviny, ne aby se z východní Evropy stávala potravní popelnice. Je nejen českým, ale celoevropským zájmem, abychom nevymřeli: proto symbolicky chceme osvobodit dětské věci od DPH změnou příslušné směrnice.

+8
+
-

Měla by podle vás Česká republika přijmout euro? Pokud ano, tak kdy?

Volba měny musí zůstat otázkou odbornou, na kterou nám dají odpověď ekonomové, svazy průmyslu, spotřebitelské svazy a podobně. Ti nám musejí odpovědět na základní otázky: kdy pro nás bude vhodné přijetí eura, pokud většina našich exportů míří do eurozóny. Odmítám do této věci míchat emoce, zejména ve formě referend, petic a podobně.

+8
+
-

Jaký je váš pohled na direktivní rušení roamingových poplatkůregulaci mezibankovních poplatků a na podobná opatření? Měla by Unie podobným způsobem zasahovat do volného trhu?

Ano, tento tlak na vytváření skutečně propojené Evropy, propojené i poplatky, které nerozlišují mezi „tuzemskými“ a „přeshraničními“ službami v evropském prostoru, když náklady na překonávání hranice jsou u poskytovatelů oněch služeb marginální v porovnání se zisky, je v pořádku.

+8
+
-

Měla by Evropská unie důrazněji bojovat proti daňovým rájům? A pokud ano, tak jakým způsobem?

Proti daňovým rájům by Evropská unie měla bojovat, mám za to, že cesta vede přes jasná společná pravidla o tom, kde se má co zdaňovat, a přes lepší kontrolní činnost členských států nad tím, aby se výroba a služby skutečně vyprodukované na jejich území tamtéž i zdanily.

+8
+
-

Souhlasíte s tím, aby měla Unie společnou armádu? Neznamenalo by to příliš velké finanční zatížení?

Nesouhlasím se sestavováním jednotné armády, spíše podporuji zvyšování interoperability armád členských států Evropské unie.

+8
+
-

Jaký je váš pohled na volný pohyb zaměstnanců v rámci Evropské unie? Jste pro volný pracovní trh, nebo by členské státy měly mít možnost omezit zaměstnávání občanů z jiných zemí Unie?

Jsem pro volný pracovní trh.

+8
+
-

Měla by být v celé Evropské unii jednotně určená hranice minimální mzdy vzhledem k průměrné mzdě v daném státu?

Mám za to, že Evropská unie by se takovou otázkou neměla zabývat.

+8
+
-

Měla by Evropská unie zavést/zvýšit/zrušit dovozní cla pro výrobce mimo Evropskou unii?

Ne.

+8
+
-

Měla by podle vás Evropská unie pokračovat v dotování zadlužených států, jako jsou například Řecko nebo Kypr?

Nevím, zda Evropská unie dotuje Řecko a Kypr. Vím, že těmto státům umožňuje výhodný přístup k úvěrům, a to úvěrům úročeným.

+8
+
-

Jakými cizími jazyky hovoříte? Respektive v jakých jazycích jste schopný vést odbornou politickou debatu?

Nejjednodušší pro mě jsou angličtina a francouzština, méně pohodlná je němčina a ruština, pasivně umím polsky a latinsky.

Anketa

Jak se vám líbí odpovědi Pavla Svobody?

Dotazníky budoucích europoslanců

Odpovědi zveřejňujeme v pořadí, v jakém přicházejí do redakce.

Náš drahý europarlament

Pokud bychom na jednu misku vah postavili všech 766 europoslanců, na misku druhou navršili cihly ze žlutého kovu a jazýčky vah nechali ustálit v rovnovážné poloze, pak cena za zlato bude zhruba odpovídat ročnímu rozpočtu Evropského parlamentu. Ale pozor! Poslanci nakonec spolehlivě převáží, nejsou voleni na rok, ale na pět let a funkční období si nezkracují. Jak jinak.

Pavel Jégl: Volíme europoslance. Dají se vyvažovat zlatem!

Autor článku

Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase a Lidových novinách. Vedl cestovatelský server Tripzone.cz. V roce 2010 začal psát pro finanční portál Peníze.cz, v roce 2015 se stal šéfredaktorem časopisu Finmag a od roku 2021 šéfuje i webu Finmag.cz. V listopadu 2021 převzal vedení projektu Football Club. Když zrovna neťuká do klávesnice, běhá s dětmi po lese, poslouchá audioknihy, sedí na Letné (na pivu a na fotbale) nebo cestuje po Evropě.