Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Volíme europoslance. Dají se vyvažovat zlatem!

Pavel Jégl
Pavel Jégl
6. 5. 2014
 10 354

Poslanci Evropského parlamentu se dají vyvážit zlatem. Jenže i (nebo zvlášť?) v jejich případě platí, že není všechno zlato, co se třpytí. Pamatujte na to při volbách.

Volíme europoslance. Dají se vyvažovat zlatem!

Evropské volby jsem zatím nikdy nevynechal, ale vybírat poslance do Evropského parlamentu je mi proti srsti. Na jedné straně uznávám, že to je šance ovlivnit evropskou a potažmo českou legislativu, na straně druhé mi vadí volit do nejrozmařilejší z rozmařilých institucí Evropské unie.

Evropský parlament je možné použít jako vzorový příklad plýtvání a přebujelé byrokracie. V časech ekonomické krize, kdy se musely uskrovnit domácnosti, firmy i vlády a kdy rozpočty omezovaly i některé unijní instituce (dokonce Evropská komise a rada), se v europarlamentu hodovalo.

Počítejte s námi

Poslanci Evropského parlamentu berou měsíční plat 7957 eur (téměř 219 tisíc korun při kurzu 27,5 koruny za euro). Je vyplácen z evropského rozpočtu, který tvoří příspěvky členských států. Do něj také poslanci odvádějí daně a pojištění.

Za každý rok strávený v Evropském parlamentu mají poslanci nárok na starobní důchod, který je stanoven na 3,5 procenta platu až do 70 procent jeho výše. Po pětiletém funkčním období si tak poslanec vylepší penzi o 1432 eur měsíčně.

Cesty na zasedání ve Štrasburku a Bruselu jsou poslancům hrazeny v plné výši. Kromě toho dostává zástupce evropského lidu na každý den zasedání paušál 304 eur určený na stravu a ubytování, který nemusí vyúčtovat.

Poslanec má nárok inkasovat až 4299 eur měsíčně na náklady spojené s kanceláří. Sekretariát parlamentu také platí poslancům asistenty. Poslanec na ně může dostat až 21 209 eur měsíčně. Čtvrtinu z této sumy lze použít na expertizy.

Bumbrlíček mezi parlamenty

Evropský parlament je bumbrlíček, nejnákladnější mezi parlamenty. A rok co rok kyne. V roce 2014 spořádá 1,756 miliardy eur.

Ti, kteří v něm zasedají, se doslova a do písmene dají vyvážit zlatem. Pokud bychom na jednu misku vah postavili všech 766 europoslanců, na misku druhou navršili cihly ze žlutého kovu a jazýčky vah nechali ustálit v rovnovážné poloze, pak cena za zlato bude zhruba odpovídat ročnímu rozpočtu Evropského parlamentu. Platí to za předpokladu, že vycházíme z ceny zlata 830 korun za gram, kurzu 27,5 koruny za euro a letošního rozpočtu parlamentu; průměrnou váhu (pro puristy hmotnost) poslance /poslankyně odhadneme na 75 kilogramů.

Ale pozor! Poslanci ve výsledku zlato spolehlivě převáží, protože jsou volení na pět let a své funkční období si nezkracují. Jak jinak.

Investorům do zlata se omlouvám za zjednodušený výpočet a nabízím ještě srovnání Evropského parlamentu s parlamentem českým: Obě komory českého parlamentu za rok nespotřebují v korunách to, co Evropský parlament v eurech. Na letošek jim Sněmovna schválila 1,596 miliardy korun (1,077 miliardy sněmovně a 0,519 senátu).

Připouštím, mezi Evropským parlamentem a parlamentem sídlícím ve starobylých pražských palácích je rozdíl. Liší se jak počtem poslanců (evropský jich má dvaapůlkrát víc), tak počtem úředníků, cestovními náklady, výdaji na tlumočení a překlady a kdoví čím ještě.

Ovšem i v případě, že vezmeme do úvahy parametry obou institucí, vychází evropský parlament o řád dráž.

Jdete k eurovolbám?

Úředníků jako much

Evergreenem ve výdajích Evropského parlamentu jsou platy poslanců. Zástupci evropského lidu pobírají měsíčně 7957 eur hrubého. Kromě toho dostávají příspěvky na stravu a ubytování, které nemusí účtovat, parlament jim platí náklady na dopravu, kancelář, asistenty a expertizy. K tomu po 63 letech mají poslanci nárok na štědrý evropský důchod.

Náklady na poslance ukrojí z rozpočtového koláče na letošní rok 21 procent. Ještě větší díl však připadne na platy úředníků. Byrokraté spolykají 35 procent.

Úřednický aparát Evropského parlamentu během posledních let nabobtnal ze čtyř tisíc úředníků na šest tisíc. V parlamentu jsou teď úředníci k poslancům v poměru osm ku jednomu. V národních parlamentech bývá tento poměr tři až pět ku jedné.

Lisabonská smlouva pro počet poslanců předepsala strop. Bude jich maximálně 751, a to i po případném dalším rozšíření Unie. Pro úředníky strop neplatí. Mohou dál posilovat své šiky.

Redakce (nejen) europoslancům

Kurz eura (i dalších měn) vždy po ruce

Mobilní aplikace - Kurzy měn

Stáhněte si unikátní aplikaci Kurzy měn pro chytré telefony. Aplikace Kurzy měn je česky a po omezenou dobu zdarma.

Nejdražší z putovních cirků

Evropský parlament je nezaměnitelný svým kočovným stylem. Tenhle cirk rozbil šapitó hned ve třech městech – ve Štrasburku (sídlo parlamentu), v Bruselu (tam zpravidla zasedají parlamentní výbory) a v Lucemburku (sídlo sekretariátu). Měsíc co měsíc putují stovky poslanců, tisíce úředníků a krabice plné dokumentů do Štrasburku. Za čtyři dny všichni sbalí a vyrazí zpátky do Bruselu, Lucemburku či do domovského státu.

Tyto manévry stojí téměř 200 milionů eur ročně, to znamená, že parlament, zvolený letos v květnu, projezdí mezi metropolemi Vlámska a Alsaska bezmála miliardu eur.

Uhlíkovou stopu stěhování vyčíslili experti na 11 000 tun CO₂ ročně. To je 11 procent celkových zplodin uhlíku, které parlament vypustí do ovzduší.

Turistika mezi Bruselem a Štrasburkem je většině poslanců na obtíž, nemůžou však na ní nic změnit. Putovní cirkus byl v roce 1997 zakotven v unijní smlouvě. Vyřadit Štrasburk ze hry je tak možné pouze změnou smlouvy, kterou by musely jednomyslně schválit všechny národní vlády a ratifikovat všechny národní parlamenty.

Žábou na prameni jsou v tomto případě Francouzi. Dávají najevo, že Štrasburk je pro ně prestižní destinace, které se nevzdají. Zatím nikdo nepřišel na to, co jim předhodit, aby ustoupili.

Sláva nazdar výletu

Pokud chcete nahlédnout do hospodaření parlamentu, doporučuji zprávu jeho generálního sekretariátu o finančním a rozpočtovém řízení. Obsahuje zajímavé, leč méně známé či neznámé případy plýtvání.

Ve zprávách sekretariátu z posledních let najdete třeba cestu skupiny poslanců do západoafrického Toga – účel: družba s tožskými politiky, náklady: půl milionu eur. (Proč někoho nenapadlo vyslat za ty peníze do Toga raději partu zedníků, aby tam postavila školu?)

Ze zpráv parlamentní administrativy se také dozvíte, že za rozvoz poslanců po Štrasburku a Bruselu, kterou limuzínami zajišťuje smluvní taxislužba, platí sekretariát ročně 4,36 milionu eur. Kromě toho utratí dalších 3,2 milionu na platy taxikářů.

V dokumentech sekretariátu jsem se dál dočetl, že parlament má v pronájmu nebo vlastnictví 63 budov. Toto číslo se od roku 2002 více než zdvojnásobilo.

A nakonec dva příklady velkorysosti: Evropský parlament pamatuje na děti zaměstnanců, kterým přispívá na prázdniny. A také na uklízečky – za dva roky zvýšil platbu za úklid sídla parlamentu ve Štrasburku z 11 milionů eur na 16 milionů.

Už víte, koho budete eurovolit?

Košile bližší než kabát

Nevládní skupina New Direction – The Foundation for European Reform vypracovala studii, podle níž by bylo možné rozpočet Evropského parlamentu snížit o 400 milionů eur, aniž by instituce utrpěla. Studie Ending excess: Cutting the Cost of the European Parliament (Konec nadbytku: Snižujeme náklady evropského parlamentu) především navrhuje zavřít parlamentní štaci ve Štrasburku, omezit překlady na pět šest jazyků a redukovat počet parlamentních budov.

Jsem však přesvědčen, že úspory by mohly být ještě výraznější. Vždyť New Direction nepočítá se škrty v platech poslanců a úředníků, navrhuje jen, aby byly dočasně zmraženy. Studie nekalkuluje ani se zrušením jejich nejrůznějších prebend. A co možnost podstatněji snížit počet poslanců, například na pět stovek?

Návrhy, obdobné tomu, jaký předložil New Direction, padají jako na běžícím pásu. Stojí za nimi také někteří z europoslanců, bojovníci proti unijní byrokracii, kteří si založili politickou kariéru na kritice rozhazovačného Bruselu. Je nicméně příznačné, že při hlasování až na výjimky rozpočty Evropského parlamentu schvalují.

V Česku se tomu říká „košile bližší než kabát“.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a... Více

Související témata

byrokraciecena zlataco2evropská unieevropský parlamentfrancieplaty poslanců
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo