S knihami o produktivitě a organizaci času se to má podobně jako s pornografií: je to pořád dokola to samé, ale zvědavost člověka přece jen pudí čas od času zkontrolovat, jestli náhodou někdo nepřišel s něčím novým. Skoro všechny rady z knížky Manage Your Day-to-Day: Build Your Routine, Find Your Focus, and Sharpen Your Creative Mind už jsem někde četl, doporučení si ale zaslouží za formální invenci. Návod na „vybudování rutiny, ovládnutí koncentrace a nabroušení tvůrčího ducha“ totiž obsahuje dvaadvacet krátkých kapitol od různých autorů, mezi kterými nechybí Steven Pressfield, Seth Godin, Cal Newport nebo Dan Ariely. Podobně jako pornografie, i tenhle žánr tedy objevil půvab kompilací. Vítám to, protože hlavně Pressfield a Godin toho dokážou na třech stranách říct tolik, co celou knihou. (Což by mohla být i pochvala, ale bohužel není, protože takové knihy pouští do světa.)
Jocelyn K. Gleiová (editorka): Manage Your Day-to-Day: Build Your Routine, Find Your Focus, and Sharpen Your Creative Mind (The 99U Book Series) — vyšlo v řadě The 99U Book Series v květnu 2013. 253 stran, 7,25 dolaru (verze pro Kindle).
Cal Newport ve shodě s dalšími přispěvateli vykládá klíčový problém dnešních pracujících jako konflikt mezi dvěma protichůdnými požadavky. „Chce se po nás, abychom svůj intelektuální kapitál využili k tvůrčímu rozlousknutí náročných problémů. Takový cíl vyžaduje spoustu nerušeného soustředění. Zároveň ale máme být nepřetržitě dostupní na e-mailu, chatu či rovnou v zasedačce, což naopak znamená nepřetržité vyrušování.“ James Victore doplňuje: „[Z]trácíme schopnost rozlišit mezi tím, co je jen urgentní, a co opravdu důležité — všechno se teď hromadí v komínku ,urgentní‘.“ Následky znáte nejspíš sami: jsou jimi frustrace, nízká efektivita, pocit vyčerpání a vyhoření.
Naštěstí je tu ř-e-š-e-n-í: hned po ránu se pustit do nejdůležitější práce, tedy do toho, pro co sami planete. Pokud kolegové můžou vaši dostupnost kontrolovat přes Outlook, na každé dopoledne si tam vrzněte hodinu a půl dlouhý blok nerušeného soustředění a postupně přidávejte po čtvrt hodině. To aspoň radí Newport.
Gretchen Rubinová doporučuje udělat si z tvůrčí práce návyk, automatizovat ji: „Často přeceňujeme, kolik se toho dá udělat za krátkou dobu, ale naopak podceňujeme, kolik toho můžeme vytvořit za delší čas, jestliže budeme pracovat pomalu a vytrvale.“
Elizabeth Grace Saundersová varuje před perfekcionismem. Popisuje ideál tvůrčích pragmatiků: ti jdou se svou prací ven, jen co je dostatečně dobrá na to, aby se za ni nemuseli stydět, a vítají jakoukoliv zpětnou vazbu, protože bez ní se nemůžou zlepšovat.
Jak jsem varoval: všechno jste to už někde slyšeli. Na druhou stranu ale tohle opáčko strávíte za hodinu a půl a kdykoliv si je pak osvěžíte pod jedinou ikonou v iBooks. Za 150 korun dobrý.
Nikomu nic nedlužíte
Nemusíte být hned cyničtí sociální kritici z Prigl.cz, abyste se nad Manage Your Day-to-Day čas od času ušklíbli jako nad přehlídkou bizarních problémů lidí prvního světa. Bohatí běloši se smrtelně vážným ksichtem řeší věci, které působí legračně nejen při pohledu z Mogadiša. Třeba taková Tiffany Shlainová a její technologický šábes: „Každý pátek večer u nás doma velmi obřadně vypneme vše, co má displej. Nejprve zapálíme svíčky, pak vypneme nejdřív telefony, potom televizi a nakonec počítač. Celou sobotu, až do setmění, zůstáváme odpojení.“ Směju se tomu proto, že jsem rok nebo dva držel stejný rituál — až na ty svíčky. Nakonec jsem zjistil, že je to jen zoufalý útěk z extrému do extrému. Že když si v sobotu, den výletů, zakážu hledat předpověď počasí, autobusové spoje a otevíračky výletních restaurací, nijak tím nevyřeším skutečný problém: tedy zabíjení času bezcílným surfováním zbylých šest dnů v týdnu. Sobota pro člověka učiněna jest, a ne člověk pro sobotu — a stejné je to s elektronikou. Starověké rituály působí konejšivě, ale přece nemůže vyrovnávání se s technologiemi skončit Mojžíšem.
Manage Your Day-to-Day je hodnotná přehlídka praktických, byť ne převratných rad pro kancelář i ateliér: nepřepínejte se a nezkoušejte se soustředit déle než hodinu a půl v kuse, nedělejte víc věcí zároveň, choďte na procházky. Zároveň ale v nejčistší formě zachycuje redukci člověka na jediný jeho rozměr: práci. „Jste správci svého vlastního potenciálu,“ dí tu podnikatel Scott Belsky a radí, že máte dlouhé bloky času bez vnější stimulace využívat k plánování. Měl jsem v tu chvíli chuť zařvat na něj se Samirem Hauserem z Vanessy: Jdi do pi*e! Ale abychom to zakončili způsobně, připomeneme si hlavní myšlenku ze spisu Debt anarchisty Davida Graebera: Nenechejte se porobit lidmi, kteří se vám snaží nabulíkovat, že někomu něco dlužíte. I kdybyste podle nich měli sami sobě dlužit skvělé výsledky.
