Jak přijít o peníze a další taje moderní ekonomie

Proč číst pop-ekonomii? Protože když je dobře napsaná, nabídne čtenáři zajímavé otázky a ještě zajímavější odpovědi. Naláduje ho tak materiálem k lehce oduševnělé konverzaci: „Četl jsem, že s mučeným člověkem bude snáze soucítit ten, kdo mučený nikdy nebyl, než oběť mučení…“ – „Vážně? Jak to?“ – Zpapouškujte pak argument a jste za inteligenta.

V nové tenké knížce Lukáše Kovandy Proč si ženy přitažlivost koupit nemohou, a muži ano najdete mnohem víc rozinek než jen tu s mučením. O to víc zamrzí tradiční redakční prohřešek na tomto žánru: nakladatelství Brána knihu soudě dle obálky neprodává jako zdroj intelektuální stimulace, ale jako jakýsi klíč k tajemství peněz. Fotobankový jouda ve špatně padnoucím saku mává pod bílo-růžovo-modrým titulkem pětitisícovovkou a v druhé ruce drží vějíř bankovek, přestože o penězích toho uvnitř najdete paradoxně jen málo. Dílo dokonávají bulvární témata – Jak zlevnit sex nebo Krize z pornografie – která jsou však v knize v menšině a podaná vcelku decentně.

Jak zchudnout? Opičte se po bohatých

Odměněn tedy bude čtenář, kdo nedá na první dojem. Na rozdíl od své poslední knihy píše Kovanda ekonomické črty lehčím slohem (už žádné věty přes čtyři řádky, hurá) a hlavně je promíchává s výběrem rozhovorů z časopisu Týden. To je žánr, ve kterém autor v Česku exceluje – daří se mu totiž dostat do diářů elitních ekonomů a vést s nimi nenucená, srozumitelná interview. George Loewenstein v knize představuje behaviorální ekonomii a neuroekonomii, Bruno Frey ekonomii štěstí, Daniel Hamermesh ekonomii krásy a Robert Aumann teorii her. Témata rozhovorů pak Kovanda rozvíjí sériemi krátkých komentářů. V každém se věnuje jedinému problému – a za pomoci jedné či dvou ekonomických studií nabídne čtenáři možnou odpověď nebo aspoň lepší otázku.

Vrcholem pro mě byla kapitola Jak přijít o peníze. V té Kovanda srozumitelně představuje klam utopených nákladů, fetišizaci přeživších, halo efekt a dalších sedm rozšířených psychických klamů. Pokud vaši příbuzní, tak jako ti mí, ignorovali pod vánočním stromkem příliš tlusté Myšlení, rychlé a pomalé, dejte jim přečíst aspoň těchhle deset stran. Ne že by fungovaly jako magická střela, ale semínko pochyb, zda úspěšnější automaticky rovná se chytřejší, snad zasejí.

Hádky s karikaturou

S dlouhými zamotanými větami, přemírou odborných termínů a mícháním bulvárních témat s akademickým slohem se Kovanda od posledně naštěstí rozloučil. I v Přitažlivosti si ale bystrý čtenář bude všímat toho, že hranice mezi korelací a kauzalitou není vůbec tak samozřejmá, jak se zdá z textu; tedy že u spousty jevů nelze říct, co je příčina a co následek, případně zda má onen následek příčinu jen jednu, nebo je jich víc.

„Jaké jsou vlastně charakterové vlastnosti třeba těch nejúspěšnějších byznysmenů, korporátních vládců? Co je předurčuje k úspěchu?“ ptá se autor a o stránku dále cituje studii Jayne Barnardové: „Vztek je jednou z pěti určujících charakteristik vrcholných manažerů světových korporací. Doplňují jej narcismus, neopodstatněný optimismus, strach a deprese.“ Včil mudruj: dostali se Steve Ballmer a spol. díky těm vlastnostem nahoru, nebo jde o rysy, které máme každý, ale během let extrémně zodpovědné práce se začnou projevovat víc než při trhání lístků v kině? A nejde třeba jen o vedlejší účinek případného šňupání kokainu? Nevíme.

Na populární vědě – od pop-ekonomie po pop-medicíny – se mi líbí, jak nemilosrdně rozbíjí některé rozšířené mýty. Věděli jste například, že pojídání výkalů je zdraví neškodné, pokud jsou vaše vlastní? Kovanda si stereotypy občas naopak vypomáhá: „Není to pravidlo, ale jistá tendence určitě ano: atraktivní dívky bývají mnohdy i těmi vyloženě hloupými. Proč?“ Třeba proto, že jsme ke „krásným nánám“ z nějakého důvodu citlivější než k nánám obyčejným? Tupá Miss South Carolina se asi bude sítí šířit rychleji než její stejně natvrdlá, leč nevzhledná vrstevnice, natož vrstevník. Podobně pirát v milionovém SUV pravděpodobně vzbudí víc emocí – a stane se lepším materiálem pro bulvární publicistiku a pěstování šablonek – než agresivní řidič oktávky.

Tohle byl spíš úlet, jinde totiž Kovanda zdroje informací uvádí pečlivě. Problém dál bývá spíš v jejich důvěryhodnosti, popřípadě v málo kritickém převzetí. Vždyť právě omezený rozsah črt by měl být příležitost vyklučit vše, co neprojde sítem kvality. Třeba takovouto konstrukci: „[I] nejinteligentnější jedinci si snáze než ti s nižším IQ osvojují evolučně nové podněty a preference, například vývojově poměrně nové životní styly. K nim údajně homosexualita náleží. Kanazawa totiž cituje etnografické studie, podle nichž byla sexuální náklonnost ke stejnému pohlaví u našich dávných předků nejspíš mnohem vzácnějším jevem než dnes.“ Satoši Kanazawa ve své práci Inteligence a homosexualita [PDF] ale používá berličky: odkazuje se na „absenci zmínek o homosexualitě v pracích etnografů“, kteří se ale jinak věnovali „ostatním negativně sankcionovaným a utajovaným druhům chování“ v prehistorických společnostech, jako jsou vraždy či krádeže. To je podle mě slabé. Stejně jako Kanazawovo konstatování v původním článku, že „[N]ejsme potomky předků, kteří byli výlučně homosexuální, takže je nepravděpodobné, že by homosexuální orientace byla součástí lidské nátury.“ Kdo říká, že dnešní gayové a lesby jsou výlučně homosexuální? Všichni mí teplí přátelé mají heterosexuální zkušenosti, část i vlastní děti. Je to zavádějící boj s karikaturou. Jeden z těch momentů, kdy by měla mluvit čísla, ne zjednodušující předsudky – a kdy by měl být přejímající popularizátor na pozoru.

Beru to tak, že se autor snaží spíš vydráždit čtenáře k samostatnému přemýšlení než mu nabídnout jednoznačné, neprůstřelné odpovědi. Největším problémem potom zůstává cenovka: útlý sborník textů vyšlých z velké části časopisecky a dílem dostupných i na webu stojí tři stovky. Čtvrtroční předplatné Týdne 364 korun. Bral bych to druhé: dostal bych štos časáků a v něm i „víc Kovandy“ než v Přitažlivosti. Ta kniha mě sice hodinu a půl bavila, ale podobně jako její postavy prostě neumím vypnout ekonomické myšlení.

Lukáš Kovanda: Proč si ženy přitažlivost koupit nemohou a muži ano. Čarovná zákulisí moderní ekonomie – Vydalo nakladatelství Brána v roce 2013, 152 stran, 299 korun. Autor knihy je externím spolupracovníkem magazínu Finmag a autorovi recenze poslal recenzní výtisk. 

• Texty Lukáše Kovandy na Finmagu
• Autorův úvod k recenzované knížce