Nikdo v téhle zemi nedokázal zasít tolik. Díky, prezidente!

Pane prezidente!

Jak se blíží Vánoce, je těžké na Vás nemyslet. Odešel jste právě v tomhle ročním období a zanechal svůj národ v divokých časech tak nějak osiřelý. I když si to někteří zaslepenci radši nepřipouštějí.

Už jako předškolák jsem žasl nad Vašimi fotografiemi vyvěšenými po úřadech. Kdosi mi totiž řekl, že Vás komunisti roky věznili, ale nakonec se z Vás stal prezident. Už jen kvůli tomu odrazu ze dna jsem Vás obdivoval.

Súdruh Gustáv Husák, o čtvrt století později Vás obdivuji ještě víc. Žádný jiný prezident toho v téhle zemi nedokázal zasít tolik, co Vy.

Už pevně zapuštěné jsou kořeny přesvědčení, že mít se dobře a projevovat odvahu jsou dva rozdílné přístupy k životu, z nichž jeden vylučuje druhý. Neřeš to, nech to bejt, neprovokuj, uděláš si malér, slýchávají pořád od svých blízkých Češi bojující za spravedlnost pro sebe nebo ostatní. Kdo tě živí, o co ti jako jde, kdo to za tebe bude platit, hulákají na samozvané aktivisty ti cizí.

Nejde jen o právo. Pouhých sedm procent českých studentů uvažuje o podnikání. Nalajnovaná pravidla firem či úřadů stále táhnou víc než tržní džungle, stabilní plat vede nad vidinou nezávislosti. Co bys riskoval: na, tady máš cecík, buď za něj vděčný, cucej a mlč.

Národ krajánků a legionářů teď plive na ty, kteří odcházejí do zahraničí zkušenosti získat nebo je uplatnit. A s pohrdáním, překrývajícím závist, pořád mluvíme o těch, co naši škodovku předjeli na dálnici něčím silnějším: kde na to nakradli?

Držíme se totiž Vašich ideálů a pořád vyznáváme rovnost. Tedy tu její pohodlnější, vulgárnější, konzumní verzi: toužíme se vyrovnat těm nad námi, a když to nejde, tak je aspoň stáhnout na svou úroveň. Stejně jsou to darebáci. Pro ty pod námi máme místo soucitu a solidarity jen dobré rady: málo se snažíte, špatně se učíte, nechováte se slušně. Opovažte se ale někdo říct tohle nám samotným… Nekritizovat, sem s dotacemi!

Súdruh Husák, asi Vás jako otce národa spíš zajímá, jestli se tedy máme dobře i v nové době. Máme. Pořád se tetelíme v bezčasí chalup a televizních seriálů. Na každého z nás připadá nejdelší kus obchodních regálů v Evropě. Ako páni se přepravujeme auty po místech, kudy západní kapitalisté jezdí ve falešném ekovědomí na kolech či tramvajemi. Příroda nestojí v cestě dálnicím a ústava vyhláškám.

V průzkumech před prezidentskou volbou vede Jan Fischer, který vstoupil do KSČ za Vašeho tajemnictví. Prý nechtěl nikomu ublížit. Jen se taky mít dobře. Bude nás důstojně reprezentovat.

Závěrem svého lístku Vás snad ještě potěším zprávou, že náš národ nebyl v boji proti nepříteli dlouho tak jednotný, jako když evropský soud zakázal Váš vynález: pomazánkové máslo. Tedy, on ho tak úplně nezakázal. Jen vyšel vstříc výrobcům másla skutečného a šidítko z dob bídy nařídil přejmenovat. Stejně Vám to ale byla vřava: dobrý týden jsme bránili svou svobodu dopřávat si nátěrku pod názvem, který všechny české deníky označily za tradiční.

Vaše celoživotní dílo se vám vydařilo. Přesvědčil jste nás, že se tradice i svoboda ukrývají v kelímku pomazánkového másla.

Súdruh Husák, opustil jste nás už před 21 lety. Kdo však žije v našich žebříčcích hodnot, nikdy nezemřel.

Michal Kašpárek
a pozůstalý národ