Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Bílá kůže – základ životního štěstí?

Petr Preclík
Petr Preclík
24. 1. 2012
 7 393

Jsem moc bílá, říká si právě kdekterá Evropanka a míří do solária, případně na zimní dovolenou do některé z exotických destinací. Jsem moc tmavá, říká si ve stejnou dobu kdekterá Afričanka či Indka a vyrazí do místního kiosku pro zesvětlující krém. Nic naplat, bílá je celosvětově sexy.

Bílá kůže – základ životního štěstí?

Jenže vybělit celé tělo není jako vybělit pihu či malou skvrnu. O zdravotních rizicích spjatých s přílišným opalováním či s příliš frekventovanými návštěvami solária bylo napsáno mnohé. Mimo náš kontinent však kvete i jiný průmysl: Billboardy nabízejí vybělení kůže již po několika použitích nabízeného krému, v reklamách se producírují bollywoodští herci slibující okamžitý zájem slečen o vybělené muže, prodavači nabízejí bělicí mýdla, krémy, kostky nebo rovnou bělicí pěny do koupele. Všechny přípravky si kladou za cíl jediné: zabránit vzniku melaninu, tedy kožního pigmentu, který dává naší pokožce barvu.

Skutečnost je však proti reklamnímu světu o poznání méně světlá: příliš bělidla kůži nesvědčí a tisíce lidí každý rok končí v nemocnici s popáleninami a nezvratným poškozením kůže, případně se zničenými ledvinami a játry. V Ghaně se dvěma doktorům podařilo prokázat přímou souvislost mezi těmito krémy a rakovinou kůže. Mnohé ženy totiž krémy používají celé roky.

Kosmetický rasismus

Krémy často obsahují v zdraví nebezpečných koncentracích hydrochinon, arbutin, nebo dokonce chlorid rtuťnatý, kterým byl pravděpodobně kdysi otráven Tycho Brahe v rudolfinské Praze. Tento prudký jed se vstřebává kůží a poškozuje právě ledviny a játra. Použití přípravků na bázi rtuti bylo v USA zakázáno již v roce 1974, v jiných částech světa je však chlorid rtuťnatýnadále součástí mnoha kosmetických balíčků. Podle posledních spotřebitelských testů se přípravky obsahující rtuť objevují i v USA kvůli nedostatečné kontrole výrobků dovážených ze zahraničí. Ilegální podpultový obchod raší v USA i v Británii, britské úřady jen za loňský rok uložily za prodej zakázaných kosmetických přípravků včetně těch zesvětlovacích pokuty přes 200 000 liber.

Navzdory různým kampaním si ale kůži nechávají nadále vybělovat nejen modelky, ale také herci, zpěváci, dokonce i politici a profesoři. Černá nestačí, krásný člověk podle místních musí být světlý, jen tak žena najde manžela, případně mladík upoutá pozornost žen. Rasismus takových předsudků se pomalu dostává do hledáčku sociologických studií, ty extrémnější z nich pak vidí v zesvětlování kůže pokračující dominanci západní bílé kultury nad kulturami zbytku světa.

Miliardy zisku zdraví navzdory

Zesvětlující přípravky jsou populární zejména v Japonsku, v Pacifiku a v Asii. Obrat v tomto kosmetickém odvětví již překročil jen v Asii dvě miliardy dolarů ročně jen a do roku 2015 by na celém světě měl dosáhnout víc než neuvěřitelných deset miliard dolarů. Největší podíl připadne na asijské země, vždyť jenom Indie ročně za zesvětlující přípravky utratí na 432 milionů dolarů a meziroční růst tohoto obchodu loni dosáhl těžko pochopitelných 17 procent. Do rozjetého vlaku naskočil i evropský koncern L’Oréal, který v Indii pod svojí značkou Garnier představil celou kolekci bělicích přípravků. Zajímavým odbytištěm se má díky přistěhovalcům brzy stát i Velká Británie a USA, trh to však bude marginální, v roce 2015 mají Američané za bělení utrácet pouze 76 milionů dolarů.

Obsesi bledostí předváděly již dámy v renesanci (být opálený bylo pro lůzu, sprostý lid), bělicí krémy využívaly i středo- a východoevropské imigrantky do Ameriky již na konci 19. století, aby svou bělostí předčily své anglosaské kolegyně. V roce 1930 bylo v USA v prodeji už 232 značek bělicích produktů.

Podobně jsou bělicími krémy, gely a mýdly lemovány police obchodů v Ugandě, Keni, Tanzanii, ale i v Demokratické republice Kongo nebo v Zambii. Podle průzkumů jen v Senegalu používá bělicí krémy 53 procent žen, naprostá většina z nich na celé tělo, v Nigérii toto číslo dokonce v některých oblastech přesáhlo 90 procent, na Pobřeží slonoviny používá zesvětlující přípravky osm z deseti žen. Mnoho těchto krémů pochází z Evropy a USA, stovky tun podobných přípravků jsou připravovány ilegálně a mimo jakýkoli dozor přímo v Africe, případně je jejich obsah pančován ziskuchtivými podnikavci. I proto největší množství případů popálenin, jizev a poškození vnitřních orgánů připadá právě na Afriku. Jen v Ghaně za loňský rok zemřelo na následky dlouhodobého používání zesvětlovacích krémů 140 žen.

Zesvětlování kůže samozřejmě není jediný hřích krásychtivých. Vrásky si zahlazují i třináctileté dívky. Ty, které se nevejdou do velikosti nula, jsou tlusté, kdo nemá hebké vlasy, je out. Současný globální vzor krásy je prostě zdraví nebezpečný.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Petr Preclík

Petr Preclík

Dnes pracuje na českém velvyslanectví v zambijské Lusace, dřív pracoval jako expert při OSN v Ženevě a New Yorku, zúčastnil se volebních pozorovatelských misí na Ukrajině, v Guineji a Pobřeží Slonoviny.... Více

Související témata

AfrikaAsiebělení kůžegarnierideál krásykosmetický průmyslL’Oréalmelaninrakovina kůžerasarasismuszdravotnictví
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo