Martin Pomothy: ČSFD.cz je pro mě jen koníček, ne byznys!

V jakém roce jste ČSFD.cz založil? A jak měly stránky vypadat?

ČSFD.cz jsem založil v roce 2001. Na začátku nebyl žádný plán, že by se z toho stala jakási filmová databáze, navíc takhle masově rozšířená. Prostě to byly stránky pro desítky až stovky filmových nadšenců, kteří si na nich založili svůj profil a vložili pár filmů, o kterých pak diskutovali. Časem jsem si řekl, proč tam nepřidat taky fotogalerie a víc informací k jednotlivým snímkům... Pak už to šlo ráz na ráz a server začal rychle růst.

Byla pro vás vzorem americká stránka Internet Movie Database – IMDb.com?

Nebyla. IMDb.com není sociální platforma, je to jen obří databáze informací. Návštěvník si k téhle stránce nevytvoří vztah jako k ČSFD.cz, kde potká spřízněné duše. Jdeme vlastní cestou. Pro pasivní návštěvníky, kteří u nás jen vyhledávají hodnocení filmů, představuje ČSFD.cz možná jen databázi filmů. Pro ty, kteří u nás mají profil a vidí stránky zevnitř, je to o něčem jiném.

Jaká úskalí jste musel při zakládání svého webu překonat?

Protože ČSFD.cz nebyla podnikatelským záměrem, na kterém by se mělo něco vydělávat, tak všechno vznikalo pomalým a samovolným vývojem. Podobně jako když si sednete k prázdnému papíru a přikreslíte vždy jen pár detailů, které vás zrovna napadnou. Nebyly žádné cíle a termíny, do kdy bylo potřeba něco stihnout. Prvních asi pět let jsem ani neřešil žádné čísla návštěvnosti nebo statistiky. Nezajímaly mě. Šlo mi výhradně o spokojenost uživatelů. Celkově to byla spousta práce, ale když ji člověk miluje, tak mu to ani nepřijde.

A kdy se vše zlomilo a web začal vydělávat?

Prvních čtyři až pět let ČSFD.cz vydělala leda na svůj provoz. Seděl jsem nad tím i šestnáct hodin denně a bokem jsem se živil filmovou novinařinou. Žil jsem na koblihách, mražené pizze a špagetách s kečupem, bydlel jsem v bytě s několika kamarády. Až někdy po pěti letech jsem inzertní plochy pronajal mediazastupitelství a mohl si díky prvním příjmům pronajmout kancelář, založit firmu a vyřídit všechny potřebné formality, aby bylo možné web dál rozvíjet na profesionální bázi.

Jaké další momenty byly pro vývoj ČSFD.cz zásadní?

Loňský rok se hodně vydařil. Měli jsme desáté výročí od vzniku ČSFD.cz. Po dvou letech vývoje jsme nahodili novu podobu webu a všem se ta změna moc líbila. Vyhráli jsme Křišťálovou lupu v kategorii zájmové weby. Všechno se skvěle sešlo. Když se nad tím zamyslím, byl to možná zatím nejlepší rok v mém životě.

Zmínil jste proměnu grafického designu ČSFD.cz. Objevily se ale i ohlasy, že o zas tak velkou změnu nešlo, že jste mohli být razantnější.

Já jsem zastánce postupných změn. Když něco dobře funguje, není rozumné přistupovat k radikálním zásahům. Má se to jen lehce dolaďovat a vylepšovat.

Jakou návštěvnost má ČSFD.cz v současné době?

V lednu to bylo podle statistik Netmonitoru zhruba 1,7 milionu reálných uživatelů.

A kolik z nich je ze Slovenska?

Přibližně osmnáct procent.

Odlišuje se něčím česká a slovenská internetová komunita filmových fanoušků?

Neodlišuje. Jak nás některé národnostní odlišnosti můžou od sebe lehce vzdalovat, tak nás láska k filmu spojuje. Filmy máme všichni stejně rádi. Na Slovensku je jen v poměru k celkovému počtu obyvatel míň lidí, kteří by byli do filmů tak zapálení, jako jsou tady.

A čím to je?

Asi trochu odlišnou mentalitou, jinými zájmy.

ČSFD.cz je pro vás srdeční záležitostí. Může ale nastat situace, kdy je spojení koníčku a byznysu spíš na škodu?

Jakého byznysu? Byznys je přece něco, co děláme pro peníze. ČSFD.cz je pro mě ryzí koníček. To, že je finančně soběstačná, ani to, že dnes už hledím i na návštěvnost a statistiky, neznamená, že by se pro mě stala byznysem. Na statistiky hledím, protože zrcadlí, jak dobře dělám to, co dělám. Kdyby se takhle svému koníčku věnoval každý, svět je o krok dál a lidi jsou šťastnější. Neznali by ty pocity Bože, zítra musím zase do práce, mě to tam tak nebaví.

Jak probíhá vaše spolupráce s filmovými distributory?

Jako každému médiu nám poskytují distribuční materiály. Uvědomují si vliv ČSFD.cz, takže nás podporují a respektují. Stejně jako my respektujeme je. Bez distributorů bychom neměli na co chodit do kina. Naší malou nevýhodou je možná jen to, že jsme právě kvůli vysoké návštěvnosti ČSFD.cz víc hlídaní, a když hlavouni v Hollywoodu řeknou, že u nějakého filmu můžeme mít na území České republiky pouze čtyři fotky, tak to musíme dodržet s větším důrazem než menší filmové weby. Ale to se dá přežít.

Zaznamenal jste někdy ze strany distributorů tlaky, abyste například upřednostnil nějaký obsah nebo smazal kritické texty?

Naštěstí ne. Tohle v Česku nehrozí. Ale zažil jsem to na Slovensku jako šéfredaktor jednoho filmového měsíčníku. Publikovali jsme kritickou recenzi na jeden film a jeho distributor mi napsal takřka výhružný dopis, že pokud recenzování jeho filmů nesvěřím jinému recenzentovi, nebude nás pouštět na svoje projekce. To mě neskutečně vytočilo. Něco podobného si můžou zkoušet někde v Bělorusku, ale ne tady.

Jak spolupracujete s provozovateli kin? Před každým filmem se většinou objeví spot, připomínající, aby divák nezapomněl film ohodnotit na ČSFD.cz.

Máme barterovou spolupráci. Nebudu ale odkrývat karty.

Lidé si na vašich stránkách můžou koupit i DVD. Jak velkou část příjmů z celého serveru tato sekce tvoří?

Ano, odkazujeme na Popron.cz, je to dlouhodobá spolupráce. Největší se mají spojovat s největšími. Na druhou část otázky vám neodpovím.

Kolik filmů je v současné době na ČSFD.cz?

Je to zhruba 280 tisíc snímků.

A kolik uživatelů má na vašich stránkách založený profil?

Zaregistrovaných je zhruba 340 tisíc účtů. Těch, kteří se přihlašují alespoň jednou za měsíc, je něco přes 70 tisíc.

Kolik máte v současnosti zaměstnanců?

Méně než deset. Zhruba půl na půl administrátoři a programátoři.

A jaké jsou měsíční náklady na provoz ČSFD.cz?

Řádově sta tisíce korun.

Jak často se ozývají zájemci o koupi stránek a jaká byla nejvyšší nabídka?

Většina zájemců spíš jen zkouší, jak si ČSFD.cz cením. Ze zvědavosti. Na podobné dotazy ani nereaguji. Nejsympatičtější nabídka byla paradoxně ta první, už před řadou let, kdy ještě chodilo na web nějakých deset tisíc lidí denně. Kdo to byl a kolik nabízel, neprozradím, ale jeho zájem mě tehdy potěšil a jen utvrdil v tom, že ČSFD.cz čekají v budoucnu dobré časy.

V jednom rozhovoru jste říkal, že byste ČSFD.cz radši zrušil, než prodal. Určitě by vás nezlákala žádná nabídka? Přece byste se mohl dál pohybovat ve filmovém prostředí a být navíc zajištěný do konce života.

Umím si představit propojení s nadnárodním gigantem, který by v něčem pomohl. Ale ne z důvodu napakovat se penězi. To, že web radši zruším, než prodám, byla samozřejmě nadsázka, jsem tak trochu rebel a „protiproudař“, který nesleví ze svého přesvědčení. Peníze jsou určitě potřeba a člověku se priority mění. ČSFD.cz si ale opravdu chci udržet jako srdeční záležitost. Na komerční bázi se věnuju jiným projektům. Díky potenciálu ČSFD.cz můžu barterovat reklamní plochy na internetu, v outdooru i v rádiu, a tím jim pomoct dostat se do světa.

O jaké projekty se jedná?

Jde o inzertní realitní web a překladatelskou agenturu.

Neláká vás podílet se na filmech i z tvůrčí či produkční stránky?

Kterého filmového fanouška by nelákalo podílet se na natočení filmu a pak s ním objíždět festivaly? Nesmí to být ale nic plánovitého, tohle musí přijít spolu s určitým vývojem. A logicky to nemůže přijít nyní, kdy se od rána do večera věnuju ČSFD.cz.

Ve kterých oblastech je pro vás zpětná vazba od uživatelů vašich stránek nejdůležitější?

Nejvíc nám zpětná vazba pomáhá při vytváření uživatelského rozhraní. Jde nám skutečně o aktivní uživatele, kteří mají profil a svou činností stránky spoluvytvářejí. Této oblasti taky věnujeme nejvíce úsilí. Pro tyto uživatele jsem web dělal.

Stahujete si někdy filmy na internetu?

Zhruba tak tři za měsíc. Většinou jde ale o méně známé, neamerické filmy, které u nás nevyšly na DVD ani neběžely v kinech.

Jak se stavíte k problematice internetového pirátství?

Nejsem filmový producent ani distributor, takže se mě to přímo nedotýká. Rozhodně ale nechci nelegální stahování podporovat. Tvůrcům se musí peníze za film vrátit, jinak si to s dalšími projekty rozmyslí. A my přece další filmy chceme, chceme jich co nejvíc. V Hollywoodu není výjimkou, že se natočí film za sto milionů a z kin se jim vrátí třeba jen deset. To je pak průšvih a nevznikne kvůli tomu jiný film, který mohl být skvělý.

Nemáte strach, že by kvůli nějakému obdobnému projektu mohla výrazně oslabit komunita aktivních uživatelů vašeho webu? Například, kdyby Facebook spustil nějakou vlastní filmovou databázi, ve které by uživatelé mohli diskutovat o filmech a hodnotit je?

Takovéhle věci opravdu neřeším. Snažím se dělat co nejlíp svoje stránky a na nějakou hypotetickou konkurenci se neohlížím. To by mě jen brzdilo. Pozitivní myšlení je důležité.

A považujete v České republice nějaký web za bezprostřední konkurenci?

Můžou představovat konkurenci parazitující stránky, které od vás kopírují veškeré nápady? Každou novinku, kterou zavedete, mají na svém webu za pár měsíců taky. Uživatelé to ale vědí, takže nás to neohrožuje. A ve výsledném produktu je hlavně stejný rozdíl, jako mezi originál americkým iPhonem a jeho čínskou napodobeninou za pět dolarů.

Martin Pomothy

Filmový publicista, podnikatel. Zakladatel a provozovatel jednoho z předních českých webů, kulturně hodnotné a současně finančně soběstačné Česko-slovenské filmové databáze. 

Původem Slovák žije od roku 2002 v Praze, kterou považuje za svůj domov. Před deseti lety nasedl na vlnu narůstajícího potenciálu internetu, a přes svůj životní koníček – filmové fandovství – vybudoval unikátní internetové stránky, kombinující parametry informační databázové dálnice a přitažlivé sociální platformy nejenom pro filmové geeky.

Titulní fotografie Matěj Chlupáček