Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Ustojí Polsko a Ukrajina své úžasné Euro?

Luboš Palata
Luboš Palata | 6. 6. 2012 | 1 komentář | 1 117
Donald Tuskdotaceeurofotbalinfrastrukturamistrovství evropy

Pozítří začíná v Polsku a na Ukrajině mistrovství Evropy ve fotbale, jedna z největších událostí ve sportovním světě a současně také jedna z nejdražších. Zvláště pro země, které musí velkou část nutné infrastruktury budovat, což je právě případ Polska a Ukrajiny.

Ustojí Polsko a Ukrajina své úžasné Euro?

Polský premiér Donald Tusk rozeslal v minulých dnech do evropských novin dopis, v němž slavnostně, s náležitou polskou hrdostí pozval k návštěvě Polska (a také Ukrajiny) fotbalové fanoušky z celého kontinentu. „Třebaže jsme se stejně jako celý svět potýkali s krizí, investovali jsme v posledních pěti letech miliardy eur do modernizace naší infrastruktury,“ uvedl Tusk. „Ve Varšavě, Poznani, Gdaňsku a Vratislavi už na vás čekají nové stadiony. Asi bychom neměli chválit sami sebe, ale podle názoru mnohých tyto objekty patří k nejmodernějším na světě,“prohlásil polský premiér.

Polský skok kupředu

Tusk ve svém článku mohl bez většího přehánění prohlásit: „Za posledních několik let udělalo Polsko nepřehlédnutelný civilizační skok. Před dvaceti lety jsme byli chudá postkomunistická země na východě kontinentu. Dnes jsme stát, který se během poslední krize vyhnul recesi a který již několik let prožívá největší stavební boom v celé Evropě. Moc bych si přál, abyste na vlastní oči viděli, jak moc se naše země změnila.“ Co mohl premiér rovněž zmínit, je fakt, že k rozvoji země přispělo i to, že Polsko dokázalo získat nejvíc evropských dotací ze všech nových zemí Unie.

Příběh úspěchu? Není to zdaleka tak jednoznačné. A nejen proto, že z plánovaných dálnic a modernizovaných železnic se do šampionátu podařila dokončit jen značně neúplná část. Polsko totiž není zdaleka v tak dobré kondici, jak by se mohlo zdát. Jeho rozpočtové schodky jsou dlouhodobě nejvyšší v celé střední Evropě, v průměru dokonce vyšší než průměrný deficit Maďarska. Rozdíl je jen v tom, že Polsko si dokázalo vytvořit image dobře spravovaného státu, který „dělá nutné reformy“, má stabilní a rychlý hospodářský růst a navíc je oporou Evropské unie.

Polořecka pořádají mistrovství

Otázkou je, zda Polsko miliardy, které prostavělo v silnicích, stadionech a letištích, ustojí. Jestli nedopadne podobně jako Řecko, které s velkou slávou pořádalo v roce 2004 olympijské hry. O sedm let později tato země prakticky krachuje. Ano, dálnice i rychlostní železnice Polsko potřebovalo; zda potřebovalo supermoderní letecké terminály v Gdaňsku, Poznani nebo Vratislavi, to už je otázka.

A k čemu Polsku budou ty čtyři úžasné fotbalové stadiony? Polský fotbal patří k nejhorším v Evropě a tamní liga už léta nevyprodukovala žádný zapamatovatelný klub, který by se dokázal probojovat někam výš v evropských soutěžích.

Ještě horší je to s Ukrajinou. Ta utratila na přípravu mistrovství odhadem 4,5 miliardy dolarů, což je dost na zemi, kde je hrubý domácí produkt přepočtený na hlavu asi 3600 dolarů. Velká část peněz se navíc rozkradla, a pokud Polsko z plánované infrastruktury vybudovalo torzo, na Ukrajině je to pouze torzo torza. Ty obrovské peníze se v jedné z nejchudších zemí Evropy utratily především za stadiony, občas za nějaký ten hotel a několik letištních terminálů, pár nově vyasfaltovaných silnic.

Připomeňme, že během krize Ukrajinu zachraňovala pomoc Mezinárodního měnového fondu ve výši patnácti miliard dolarů. Bez nich by padla hřivna a zhroutil se ukrajinský bankovní systém.

Nic moc zisky

Pokud jde o zisky, budou minimální. Nějaké velké nájezdy turistů na předražených kyjevských nebo lvovské hotely se nekonají, o něco lepší to možná bude v Polsku, které může především s německými fanoušky počítat.

Za nezanedbatelný zisk se sice dá považovat už fakt, že západní Evropa vezme do ruky fixku a aspoň na některých mapách nahradí poznámku Zde žijí lvi jmény Polska a Ukrajiny. Tím však rozhodně nebude probuzen turistický zájem, že by se z pořadatelských zemí po mistrovství Evropy náhle staly turistické velmoci, to se čekat nedá. Polsko k tomu nemá dispozice, Ukrajina možná ano, jenže je to příliš zaostalá, příliš chudá země. A pro turistu hledajícího západní standard navíc země neuvěřitelně předražená. Slušná dovolená na úžasném Krymu vyjde stejně draho jako na francouzské Riviéře.

Přímé ani nepřímé zisky Polska a Ukrajiny se rozhodně nevyrovnají výdajům na fotbalové mistrovství. Naopak: příští roky teprve ukážou, zda Polsko, a především Ukrajina výdaje na fotbalový svátek vůbec ustojí.

Autor je redaktor Lidových novin

Autor článku

Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského parlamentu. Novinařině se věnuje od roku 1990. Pracoval pro BBC, týdeník Respekt, Českou televizi, Lidovky a MF Dnes. Působil jako středoevropský zpravodaj Hospodářských novin, poté dva roky vykonával funkci zástupce šéfredaktora slovenského deníku Pravda. Jeho články vycházejí pravidelně i v polském deníku Gazeta Wyborcza, slovenském deníku Sme, týdeníku Týždeň, v německém měsíčníku German Times nebo americkém internetovém magazínu TOL. Nyní píše pro Deník.