Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Lék na kraje? Přímá demokracie. Nebo žádná demokracie

Michal Kašpárek
Michal Kašpárek | 12. 10. 2012 | 8 komentářů | 1 222

Jen půlka lidí zná svého hejtmana. Zlomek z nich jeho práci a zlomek ze zlomku se podle ní rozhodne při volbě. Jak provětrat korupční prostředí? Radikálně. Přidat demokracii – nebo ji zrušit.

Lék na kraje? Přímá demokracie. Nebo žádná demokracie

„Nemůžeš řídit, co nemůžeš změřit,“ tlučou ve školách do manažerů a platí to i u voleb. Úspěšnou vládu rozeznáte od té neúspěšné podle tolika měřítek: Kolik toho ročně vyprodukuje ekonomika? Jaká je nezaměstnanost? Kupní síla? Koncentrace jedů v ovzduší? To a všemožné další indexy sice premiérův tým neovládá otočením čudlíku, ministři ale vytvářejí podmínky k tomu, aby země vzkvétala či uvadala. Účet se pak před volbami do sněmovny nebo senátu počítá snadno.

Jak ale před volbami poznáte úspěšně vedený kraj – kromě toho, že hejtman přečkal své funkční období na svobodě? Prý podle silnic. Jenomže kraje se starají jen o ty 2. a 3. třídy, ne všude jsou vyznačené hranice a málokoho v Němčicích nad Hanou zajímá to, jak jsou sjízdné cesty o 170 kilometrů dál za slezským Javorníkem: papírově je to stejný Olomoucký kraj, subjektivně daleká Sibiř. Stejně je to Praha, kdo určuje daně a drží kasu. Podobné je to s krajskými školami a nemocnicemi: na kvalitu jejich služeb má vliv hlavně státní rozpočet, rozhodnutí ministrů a pojišťoven a stěží ji můžete zhodnotit na víc než pár nahodilých zkušenostech.

Strany si toho všimly a už poněkolikáté suplují naprostý nedostatek krajských témat tím, že z voleb dělají referendum o vládě, daních, poplatcích nebo restitucích; pokaždé úspěšně.

Kolik zpráv z kraje je v krajské příloze? Čtyři ze sta

Práci krajů lze jen těžko kontrolovat i proto, že si ani za dvanáct let nezískaly pozornost médií. Když ministerstvo zdravotnictví vyhlašuje prohibici a na místním stadionu má hrát Jágr, pošlete z redakce někoho na tiskovku kraje s názvem „novinky v cestovním ruchu“?

iDnes má sice redakci v každém kraji, tři dny před volbami ale se z pětadvaceti zpráv na prvních stranách regionů týkalo aspoň okrajově krajských úřadů v průměru jen tři. Pouhá třetina z toho popisovala politická rozhodnutí a „mravenčí práci“, ve zbytku se natřásali kandidáti. Když o práci kraje referují v krajském médiu v týdnu před volbami jen čtyři zprávy ze sta, nemůžete se divit tomu, že podle průzkumu pro Českou televizi půlka lidí nezná svého hejtmana. Ti tak pečují o miliardové majetky v příjemném přítmí.

Volme přímo. Nebo vůbec

Kromě obecných a ne špatných návrhů na to, jak jim rozsvítit (zprava: privatizovat, ze středu a zleva: zprůhlednit rozhodování) se nabízí ještě tři radikální návrhy, jak o krajských záležitostech rozhodovat jinak. Lépe, zodpovědněji, snad levněji:

Mají-li kraje zůstat, ať jejich zastupitelstva namísto občanů volí starostové obcí. Ti do práce kraje vidí líp než nahodilí uživatelé silnic a nemocnic. Nedemokratické? Hejtmanům by aspoň odpadly starosti s mediální sebeprezentací při přestříhávání pásek a rozdávání chleba a her – a stali se z nich služebníci státu.

Vyžeňme to do extrému: zrušme kraje úplně, část agendy vraťme ministerstvům a zbylý balík peněz rozdělme přímo mezi obce. Ty ať si samy tvoří mikroregiony a další větší celky, podle toho, jak jejich starostové uznají za účelné nakládat se svými omezenými rozpočty.

A pokud byste se bez krajů a voleb do nich obejít nedokázali, můžeme si na téhle úrovni vyzkoušet experimentovat s přímou demokracií. Volit vedle zastupitelstva i ředitele krajských institucí a aspoň trochu tak nasměrovat pozornost k jejich práci. Přímo v hlasování rozhodovat i o podstatných záležitostech, jako je prodej majetku nebo podoba územního plánu. Vláda lůzy, blokování pokroku, konec světa? Třeba by to stálo za pokus: takový Jihomoravský kraj doteď územní plán nemá a réva růst nepřestala. Vedle bezobsažných kampaní to je další potvrzení názoru, že na krajské úrovni zas tak o moc nejde. S výjimkou dotačních peněz, samozřejmě.

Autor článku

Michal Kašpárek

Michal Kašpárek

Po studiu žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě prošel MF DNES a redakcemi Computer Pressu. Mezi lety 2009 a 2016 byl na volné noze, od roku 2017 do jara 2021 vedl Finmag.cz a editoval tištěný Finmag. Od jara 2021 edituje články datového týmu ČRo a píše komentáře pro Seznam Zprávy.