Radim Jančura: Pendolino je nešťastný vlak

• Čtěte také první díl rozhovoru Radim Jančura: Dokud nám budou vládnout hlupáci, s podnikáním neseknu.

Co vy a politika? Nepřemýšlel jste někdy, že byste to zkusil?

To není pro mě. Raději budu některé politické strany - ty, u nichž budu přesvědčen, že svou práci dělají dobře - otevřeně podporovat.

Najde se ale nějaká taková na dnešní politické scéně?

Bohužel. Zpočátku jsem věřil, že by tou stranou mohly být Věci veřejné. Ačkoliv jsem o nich slyšel spoustu zla, myslel jsem si, že by mohly mít potenciál stát se alternativou velkých stran, které si mezi sebou rozdělují peníze a moc. Nikoliv proti sobě, ale spolu! ODS a ČSSD navíc podle mého stojí i za likvidací Věcí veřejných, i když si VV za spoustu věcí mohou samy. Pokud někdo chce založit takovou hle stranu, musí být čistý, absolutně neprůstřelný… což nemůže být žádný podnikatel. Žádný podnikatel v téhle zemi není čistý. Nikdy!

Jak to?

Každý český podnikatel má slabé místečko. I kdyby bylo mikroskopické, pořád tu je. A dříve nebo později ho někdo najde. Úkolem podnikatelů je otevřená podpora politiků, ne politika samotná. Já osobně navíc nemám na politiku povahu. Jsem příliš upřímný.

Platíte daně v Čechách?

Všechny firmy s výjimkou našich slovenských společností mám zaregistrované v České republice. O útěku do daňového ráje bych přemýšlel až tehdy, kdybych se rozhodl z téhle země odejít i fyzicky. Odstěhoval se. Daně se platit musí. A ať jsou klidně i velké. Když budou daně o pět procent vyšší, nebude mi to vadit. Musím ale vidět zásadní zlepšení v jejich využívání. A opět jsme u veřejných zakázek. Pokud mám platit daně, chci výsledky. A nejde jen o dvacet milionů za daň z příjmu, to není moc. Teď k tomu ale přidejte všechny odvody za zaměstnance, mýtné…

Kolik vlastně ročně na mýtném zaplatíte?

Kolem třiceti čtyřiceti milionů korun. Jsme třetí největší plátce mýtného v Česku. A to není všechno. Ročně spotřebujeme naftu za čtvrt miliardy korun, ze které samozřejmě platíme spotřební daň… Celkem tak na chod státu přispíváme stovkami milionů korun ročně. Při představě, že třicet procent z toho někdo rozkrade, se mi dělá zle. Pokud to takhle půjde dál, jednou opravdu uteču a půjdu daně platit někam, kde se vynaloží efektivně, pro dobro celku, a ne pro dobro malé skupiny lidí. Přes to všechno, co v poslední době vyplulo na povrch, mám ale pocit, že se možná situace trochu zlepšuje.

Proč?

O korupci se mluví jako nikdy předtím. Je všude a může to vypadat tak, že tahle vláda je nezkorumpovanější v historii. Jenže to, že spousta věcí praská, je naopak dobrá zpráva. Pokud to takhle půjde dál, dostanou korupčníci strach a možná se bude krást o chlup méně. Pořád se ale vůbec nedivím českým podnikatelům, kteří přesunuli svá sídla do daňových rájů.

Pojďme se teď na chvíli bavit o vaší expanzi do železniční dopravy. Už je jisté, že na podzim vyjede první vlak?

Ano, v září. Teď už řešíme jen detaily. Tiskovou konferenci jsme zatím neudělali jen proto, že nechceme děsit konkurenci. (smích)

Proč startujete právě na trase Praha-Ostrava?

S naší licencí můžeme jezdit kdekoliv po celé Evropě i v Čechách. Problém je, že zatímco České dráhy dostávají za každý kilometr dotaci, naše spoje jsou nedotované. Proto si musíme pečlivě vybírat, kde budeme jezdit, a proto jsme vybrali trasu Praha-Ostrava. Tam lze vydělávat bez dotací úplně bez problémů. Tedy Pendolino dokáže prodělávat i na téhle trase, ale to je jiný příběh…

Jak to?

Pendolino je nešťastný vlak. Přinesl sice přelom v kvalitě služeb ČD, ale stál neuvěřitelné peníze a celkové náklady na provoz jsou také extrémní. Podle oficiálních zdrojů je to 318 korun na kilometr. To je neuživitelné. Takový vlak bude na trase Praha-Ostrava prodělávat, i kdybyste do něj napěchovali jedenapůlkrát víc lidí, než je jeho kapacita. Vydělávat začne teprve při 150% obsazenosti. A to jaksi nelze…

Proč tedy České dráhy Pendolino koupily?

Prává ruka zkrátka nevěděla, co dělá levá… Kdosi dostal geniální nápad, že v Česku musejí jezdit rychlovlaky, ale nějak se zapomnělo na to, že se pro ně nejdřív musejí postavit koleje. Proto mají České dráhy Pendolina, která dokážou vozit cestující rychlostí 230 kilometrů za hodinu, koleje s maximální rychlostí 160 kilometrů za hodinu a ztráty i na těch nejziskovějších tratích. Kdyby se mohlo jezdit 230, Pendolino by vydělávalo, protože by si lidé za hodinu a půl dlouhou cestu rádi připlatili. Takhle je to jen žrout na peníze, který u nás může jet v podstatě stejnou rychlostí jako my. Proč bych pak měl platit příplatek za to, že pojedu právě s ním? Protože jsou v první třídě zásuvky a občerstvení? (smích) U nás budou zásuvky a Wi-Fi všude. Testujeme už dokonce i zásuvky v autobusech. V červenci nám přijede dvacet takhle upravených autobusů.

Kolik vlastně máte autobusů?

Málo. Sto. To je nic.

To je hezké nic…

Ano, jsme sice největší dopravce pro nedotovanou dopravu, jenže v Česku jezdí dvacet tisíc autobusů. Většina z nich dotovaných…

Kolik stojí váš autobus?

Osm, devět milionů korun.

Jaká je jeho návratnost? Kolik musí najezdit kilometrů?

To je častá otázka. Podobně jako, kdy se vám vrátí vlak. Já vždy odpovídám, myslím si, že nejpozději za měsíc. Všechno kupujeme na splátky. Správná otázka tedy je, za jak dlouho naplním vlak, aby se mi zaplatily denní náklady, což je leasing, energie, nafta, posádka, pojištění a další ptákoviny. U vlaku Praha-Ostrava jsme podle mého nejpozději do tří měsíců v zisku.

Kolik bude stát lístek?

Vždy budeme kopírovat ceny Českých drah. Jen budeme mít mnohem jednodušší ceník. Nechceme vyvolat cenovou válku, protože České dráhy jsou silné a okamžitě by nás dorovnaly. Vítězit chceme díky kvalitě a servisu.

Co nákladní doprava?

Mně baví vozit lidi… Přepravovat tuny uhlí je nuda.

Tak už zbývají jen letadla…

Konkurovat státním společnostem na železnici je snadné. Všude ve střední a východní Evropě jsou dráhy o dvacet let pozadu. Porazit letecké společnosti, to už vůbec snadné není. I ti horší jsou dobří. A konkurence je obrovská. Jít do letadel je sebevražda…

Nelitujete dnes názvu Student Agency? Co nestudenti?

Původně jsme poskytovali pouze au-pair pobyty, navíc jsem byl student… Byl to ale špatně zvolený název. V Čechách už je to dnes bez problémů - jsme třetí nejobdivovanější firma. Na Slovensku, kam právě expandujeme, na to ale narážíme neustále a spousta lidí nás opravdu považuje za firmu pro studenty. Stejnou anabází jsme si v Česku prošli před pěti lety, když jsme začínali prodávat letenky. Měl jsem tenkrát vymyslet cokoliv jiného…

Radim Jančura

Radim Jančura se narodil 12. ledna 1972 v Ostravě. Společnost Student Agency založil roku 1996 při studiích na brněnské Elektrotechnické fakultě Vysokého učení technického. Společnost se zabývala zprostředkováním au-pair pobytů; s cenami polovičními proti konkurenci rychle ovládla český trh. Poté se Radim Jančura zaměřil na on-line prodej letenek (dnes největší prodejce v Česku a jeden z největších na Slovensku) a autobusovou dopravu. Během roku od svého startu ovládly žluté autobusy linku Brno-Praha. Následovaly linky do Ostravy, Plzně, Liberce, Karlových Varů, Českého Krumlova či Hradce Králové. Zatím posledními projekty je železniční doprava RegioJet a projekt dovolena.cz - prodej zájezdů, který začal v červnu roku 2010 a během necelého roku dosáhl obratu cca 500 mil. Kč a stal se jedním z klíčových hráčů na trhu.