Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Fareed Zakaria: Válka s Íránem? Nespěchejme

Fareed Zakaria
Fareed Zakaria | 22. 11. 2011 | 8 komentářů | 1 420
atomová bombaÍránjaderné zbranějaderný programMAAEMezinárodní agentura pro atomovou energii

V uplynulých dnech vydala Mezinárodní agentura pro atomovou energii velmi vážnou zprávu o íránském jaderném programu. Argumentovala tím, že Írán pravděpodobně experimentuje s technologiemi, které mu umožní vybudovat nejen civilní jaderný program, ale i jadernou výzbroj. Takové zjištění je v příkrém rozporu s tvrzeními bývalého šéfa MAAE Mohammeda El Baradeje, stejně jako s pár let starým hodnocením amerických zpravodajských služeb. Je otázka, jak tomu všemu rozumět. Írán sice vytváří robustní jaderný program, ale nejsem si jistý, co přesně má za lubem.

Fareed Zakaria: Válka s Íránem? Nespěchejme

Chce vytvořit odstrašující jadernou kapacitu? Pak by pracoval na atomovém programu, bokem vyvíjel nosiče a obé přísně odděloval a utajoval. Tím by mohl zůstat v legálním rámci NPT (Smlouvy o nešíření jaderných zbraní), kterou Íránci v minulosti podepsali a každým rokem jsou nuceni vynakládat značné úsilí, aby dokázali, že ji dodržují. Nebo je jim to jedno a chtějí si stůj co stůj opatřit jaderné rakety?

Upřímně řečeno, první varianta se mi zdá pravděpodobnější. Íránu by to mohlo pomoci posílit vliv a vybudovat jadernou kapacitu, aniž by mu bezprostředně hrozilo výraznější zostření sankcí.

Považujme nicméně zprávu Mezinárodní agentury za platnou. MAAE stále může udělat mnohé tím, že bude zprostředkovatelem kontaktu mezi Íránem a Západem. Bývalý šéf sboru náčelníků ozbrojených sil Michael Mullen v minulosti prohlásil, že jednou z jeho největších obav byla ztráta komunikačních kanálů s Íránem. Mullen se bál špatných vyhodnocení, nesprávně pochopených úmyslů - a v konečném důsledku války.

Mlčení nic nevyřeší

Na vrcholu studené války jsme udržovali kontakt se Sověty, i když jsme s nimi zápasili v desítkách zemí po celém světě. Bavili jsme se Čínou, kde vládl Mao Ce-Tung, vůdce s velkým jaderným arzenálem, který mimo jiné proslul prohlášením, že by uvítal jadernou válku, která by zničila polovinu světa. Stejným způsobem jsme se bavili například i s plukovníkem Kaddáfím.

Mezitím jsme vůči Íránu vybudovali systém zadržovací taktiky a ten má, zdá se, určitý efekt. Země sousedící s Íránem Ameriku v jejím úsilí podporují a soustavný tlak ubírá Teheránu manévrovací prostor, což vyvolává uvnitř režimu napětí. A my namísto toho, abychom tlak udrželi a hledali cestu, jak udržet zbrojní inspektory OSN uvnitř, slyšíme volání po válce.

Nalijme si čistého vína. Mluvíme o preventivní válce proti státu, který nás nijak nenapadl, o válce postavené pouze na bázi zpravodajských hlášení. Vystřelit jako první je snadné, ale je těžké předpovědět, jak se to vyvine a jak to skončí.

Domnívám se, že je třeba položit si velmi závažné otázky, než začneme vypouštět rakety.

Z originálu Don’t rush to war with Iran přeložil Ondřej Šlechta. Redakčně upraveno.

Text vyšel v listopadovém čísle Revue politika.

Autor článku

Fareed Zakaria

Fareed Zakaria

Americký spisovatel a žurnalista indického původu. Vystudoval univerzitu v Yale. Poté přestoupil na Harvard, kde mu byl udělen doktorát z mezinárodních vztahů. Dlouhou dobu působil v magazínu Newsweek, v srpnu 2010 ohlásil přechod ke konkurečnímu časopisu Time. Na stanici CNN uvádí talk show Fareed Zakaria GPS, v níž se zabývá převážně mezinárodní politikou. Je autorem slavné politologické knihy Budoucnost svobody (The Future of Freedom - někdy se uvádí i jako The Future of Liberty), kterou do češtiny přeložil Jaroslav Veis. Jeho zatím poslední knihou je Postamerický svět (Postamerican world), která u nás vyšla v roce 2010.