Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

I dvě deci můžou dělat dobrého rodiče

Petr Houdek
Petr Houdek
25. 7. 2019
 9 830

Z knihy Expecting Better, která sbírala vědecké poznatky o těhotenství a radila, jak dojít k porodu a nezbláznit se z protichůdných doporučení, co se smí a nesmí, se stal před pár lety bestseller. Teď americká ekonomka Emily Osterová vydává pokračování: jak podle poznatků dobré vědy prožít první roky rodičovství.

I dvě deci můžou dělat dobrého rodiče

Kniha Cribsheet: A Data-Driven Guide to Better, More Relaxed Parenting, From Birth to Preschool (Tahák do postýlky. Dobře podložený návod na lepší, uvolněnější rodičovství od narození do školky) by vlastně měla být zbytečná. Péči o děti, technikám kojení, nácviku usínání a psychomotorickému vývoji se přece věnuje bžiliarda webů, bambilion časopisů, každá návštěva pediatra a čtyři z pěti rozhovorů, které vede rodič malého dítěte prakticky s kýmkoli.

Pohříchu – a stačí se podívat na diskuze na českých serverech pro matky, eMimino či Modrý koník – jde o groteskní salát dojmů, bájí a příležitostně i faktů. Spolu s Osterovou se podivíte, že prakticky nikoho nezajímá, na jakých důkazech různé rady stojí, a každý věří kdejakému blábolu, který na internetu najde.

Emily Oster: Cribsheet. Obálka knihy

Emily Oster: Cribsheet: A Data-Driven Guide to Better, More Relaxed Parenting, from Birth to Preschool. Vydalo nakladatelství Penguin Press v dubnu 2019. 352 stran, 14,41 dolaru (verze pro Kindle)

 

Ekonomka Osterová se tedy pokusila posbírat a protřídit vědecké poznatky k otázkám, které rodiče prcků od narození po školku nejvíc trápí, a nalezené mimo jiné konfrontovat s populárními mýty. Věnuje se tématům od poporodní deprese, spaní dětí v postýlce či s rodiči, usínání po trénink chození na nočník. Odkrývá DVD a on-line programy na podporu jazykových dovedností jako šméčka a dokládá, že dobré jesle můžou zlepšit sociální vývoj dětí. Rozebírá, jak děti mírně zničí kvalitu manželství a co s tím dělat. Někdy přitom jde až do zbytečných podrobností, jindy – třeba v kapitole o vlivu mobilů na nejmenší – je spíš strohá, v závislosti na tom, kolik je k tématu vědecké literatury.

Pojďme se v rychlosti podívat na výběr z jejího výběru.

Kojené děti jsou chytřejší. S mlékem ale IQ body nesají

Osterová například dokládá, že ačkoliv kojení má nesporné výhody, umělé mléko není téměř v ničem horší než mateřské, a pokud jde o obsah vitaminu D a železa, je naopak vhodnější. Přesto jsou maminky vystavovány strašení, že umělá výživa přináší rizika od větší nemocnosti a horšího kognitivního vývoje kojenců až po jejich obezitu a rakovinu v dospělosti. Dobré studie ale žádná tak silná rizika nenacházejí. Kojenci papající mateřské mají méně průjmů (9 % z nich) než děti na umělém mléku (13 %) či kožních problémů (3 % × 6 %) a kojící matky mají mnohem nižší riziko onemocnění rakovinou prsu, leč mateřské mléko rozhodně není žádný všelék. Kojení je přitom pro mnoho žen psychicky i fyzicky vyčerpávající a depresivní či spánkově deprimované matky nejsou základem rodinné pohody, která vývoj dětí ovlivňuje také. Volba umělého mléka je mnohdy správným rozhodnutím. Jak říká Osterová, nemělo by se stávat, že „před dítětem je budoucí matka chráněna a obletována, ale po jeho narození se z ní stane jen jakýsi jeho doplněk ke kojení“.

Aby se čekala líp

Recenzujeme Expecting Better

„Být těhotná je téměř jako být znovu dítětem. Pořád vám někdo říká, co dělat. Začalo to okamžitě: že prý si můžu dopřát jen dvě kávy denně. Zajímalo mě, proč: jaké konkrétní to má minusy? (Plusy znám: miluju kafe!) Dají se rizika vyčíslit? Nikde jsem o tom neviděla ani zmínku.“

Irskou kávu, prosím. Ekonomka provází těhotenstvím

V předcházejícím odstavci by nemělo zapadnout sousloví dobré studie. Asi hlavním přínosem knihy je Osterovou mnohokrát opakovaný apel, že stejně jako v každém oboru, i v medicínské vědě jsou někteří vědci a jejich týmy dobří a jiní horší a některé studie jsou kvalitní a jiné méně. Veřejnost ale tyto rozdíly ignoruje a zprávám „vědci objevili“ buď nekriticky věří, nebo je duchaplně okomentují, že papír snese všechno; přitom věří nesmyslům, které jim řekli známí. Obojí je bláhové.

Zvažme studie, které zjišťují, že výhradně kojené děti mají vyšší IQ. Většina rodičů si z takového závěru odnese, že kojení zvyšuje inteligenci. Osterová ale dokládá, že v USA kojí především matky s vyšším vzděláním a příjmem (můžou si dovolit být s dítětem doma nebo jejich zaměstnavatel kojení podporuje). Tyto matky jsou přitom inteligentnější, a mají tedy chytřejší děti. Vztah mezi kojením a inteligencí je pouhá iluzorní korelace, kojení v rozumovém vývoji dítěte přisuzovanou roli nehraje.

Kauzalitu by odhalila studie, v které by náhodně vybraným matkám bylo přikázáno kojit, jiným náhodě vybraným podávat svým dětem jen umělé mléko. Pak by skupiny matek byly stejné a lišily se jen v tom, jestli kojí, nebo ne. Při dostatečné velikosti porovnávaných skupin by pak šlo soudit, jaké má kojení dlouhodobé zdravotní či kognitivní přínosy. Takovou studii ze zřejmých důvodů provést nelze. Jsme tedy odkázáni na zjištění ze studií, ve kterých lékaři a zdravotní sestry náhodně vybrané matky více či méně ke kojení pobízejí či kojení podporují a větší či menší podíl matek pak kojí. Tyto studie nenacházejí žádné radikální rozdíly mezi vývojem kojených a nekojených dětí. Neznamená to, že nějaké rozdíly nemůžou existovat, jen se je nepodařilo prokázat.

Má deset měsíců a nepostaví se. Co mám dělat?

Osterová odsuzuje tyranii publikací, které datují dosažení určitých psychomotorických vývojových stupňů k jednomu časovému bodu (v Česku třeba publikace Evy Kiedroňové). Mnoho rodičů propadá panice, když jejich dítě nezvedá hlavičku na bříšku ani ve třetím měsíci, nepostaví se do desátého měsíce nebo nepromluví do jednoho roku. Problém ostrých milníků je, že jde o střední hodnoty velmi proměnlivých dat. Kupříkladu zcela zdravé děti se začnou posazovat mezi čtvrtým až devátým měsícem a plazit se začínají mezi pátým až třináctým měsícem, pět procent dětí přitom neleze vůbec a rovnou začnou chodit. Na první pohled je patrné, jak široké ty intervaly jsou. Osterová nezpochybňuje, že rodiče a pediatři by měli kontrolovat, jak se dítě vyvíjí. Zpožděný vývoj může ukazovat na nemoc či postižení, které vyžaduje včasný zásah. Smrsknout ale rozpětí několika dlouhých měsíců do jednoho bodu ale vede jen ke zbytečnému stresu.

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.


Dvě deci lepší než matka v depresi

Za kontraproduktivní považuje Osterová absolutní zákaz alkoholu u kojících matek. Večerní sklenka vína může být pro matku užitečnou relaxací, ke které paternalistické zákazy (některých) pediatrů nenabízí žádnou alternativu. Mléko má skoro stejný obsah alkoholu, jako se nachází v krvi matky, proto i kdyby matka vypila alkoholu dost, mléko ho bude obsahovat jen promile, nebude tedy mít na kojence téměř žádný vliv; větší nebezpečí než mléko by pro dítě byla samotná opilá matka.

Pokud jde o jídlo, říká Osterová po prostudování tématu jednoduché: „Jezte, co chcete.“ Na milost nebere jen mořské ryby s vysokým obsahem rtuti, jako je tuňák.

Osterová zkrátka není lékařka, neordinuje, nezakazuje, nechává, ať se čtenáři rozhodnou sami, a předkládá mu k tomu vědecky ověřená fakta. Tuto svoji nestrannost má bohužel potřebu zdůraznit skoro v každé kapitole. Její knížka je navíc spíš suché čtení, přesně jak slibuje název: ozdrojovaný manuál pro rodiče. Dodat jí šťávu a polidštit ji měly pravděpodobně autorčiny příhody z výchovy jejích dvou dětí. Jsou ale psané bez důvtipu a často i pointy. Osterová třeba několikrát vzpomíná, jak musela na bratrově svatbě odejít kojit do šatny, kde bylo neuvěřitelné horko a její dcerka celou dobu řvala. Vrátila se proto do klimatizované místnosti a dala jí lahev s mlékem… A? Inu, jako thriller Cribsheet zfilmovaný nebude. Ale jako příručka, do které se můžete podívat, když jste zmatení z přemíry rozporuplných informací a nemáte zrovna čas po třech probdělých nocích sami hledat důvěryhodné zdroje opřené o vědecké poznání, to by fungovat mohla.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
8
+

Sdílejte

Diskutujte (2)

Vstoupit do diskuze
Petr Houdek

Petr Houdek

Zabývá se psychologickou, experimentální a forenzní ekonomií – obory zkoumajícími, jak se člověk rozhoduje ve veřejných, osobních či tajených dilematech. Působí na Fakultě podnikohospodářské VŠE, na Katedře... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo