Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Přečíst ve vlastním zájmu

Zalovili jsme v nových i starých knihách a vybrali ty, které jsme v posledním roce zatoužili vecpat všem.

Nechtěli jsme ředit diskurz další anketou o nejlepší knihu uplynulého roku. Zároveň nám ale přišlo líto nevyužít sečtělosti našich autorů i osobností, se kterými jsme letos mluvili, k vydolování tipů na podstatné knihy. Tak jsme se jich zeptali právě takhle: kterou knihu by si ve svém zájmu mělo přečíst co nejvíc lidí? Nemusí být ani letošní, stačí, že jste ji přečetli v posledních dvanácti měsících.

Zde jsou tedy knihy o něčem důležitém okolo nás nebo přímo v nás:

Josef Šlerka

Josef Šlerka, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky

Rozhovor s Josefem Šlerkou jste mohli najít (a předplatitelé s přístupem do archivu stále najdou) v březnovém papírovém Finmagu.

V roce 2018 vyšla znovu kniha britského novináře Mishy Glennyho McMafie. Zločin bez hranic a já si ji konečně koupil a přečetl. Vy byste měli udělat to samé. Vypráví totiž poutavou formou příběhy globálního organizovaného zločinu. Ten je podle mne dnes největším vítězem války proti terorismu a největším nepřítelem demokracie. Je to totiž globální organizovaný zločin, který se dnes zásadně podílí na fenoménu tzv. state capture, tedy prorůstání státu, zájmů velkých oligarchů a organizovaného zločinu. Právě toto prorůstání vede k nárůstu nespravedlnosti uvnitř řady zemí a k nepřijatelnému rozevírání nůžek mezi vrstvou nejbohatších a ostatními.


Standa Biler

Stanislav Biler, spisovatel

Rozhovor se Standou jste mohli najít (a předplatitelé s přístupem do archivu stále najdou) v lednovém papírovém Finmagu.

Kniha Sapiens. Stručné dějiny lidstva od Juvala Noacha Harariho vyšla poprvé česky v roce 2014 a nyní vychází třetí vydání. Je proto dost možné, že už vám na ni někde sedá prach, protože pět set stran se nechce číst každému. Podle mě je to škoda. Shrnujících knih vychází mnoho, ale odvyprávět sedmdesát tisíc let vývoje lidstva v takovém tempu nedokázal nikdo. Harari však především neshrnuje banality, ale často převrací perspektivu. Třeba že zemědělská revoluce byl podvod, protože lidi neosvobodila, ale zotročila. Nebo že odkazování k domnělé lidské přirozenosti nemá základy v biologii, ale odkazuje k Bibli, protože biologii žádná přirozenost nezajímá a přírodě je například úplně jedno, kdo s kým, kde a jak souloží. Nebo že humanismus stojí na stejně vratkých a náhodných základech jako víra v Boha. A mnoho dalšího.

Pokud vás iritují vzpomínky na „zlatá devadesátá léta“, vezměte do ruky knihu jednoho z největších pamětníků, našeho prvního polistopadového premiéra, Petra Pitharta Po devětaosmdesátém. Rozpomínání a přemítání (2016). V jednotlivých kapitolách nakládá době a jejím účastníkům způsobem, za který by nás „mladé“ zlynčovali za neúctu k budovatelům svobody.

V roce 2013 vyšla česky kniha u nás neznámého argentinského spisovatele Antonio di Benedetta Zama. Temný existenciální román z nedatovaného období jihoamerické kolonizace sleduje naprosto zbytečný život jednoho koloniálního úředníka, na jehož ambice není nikdo moc zvědavý. Pokud máte občas pocit, že lidský život možná nemá žádný smysl, tato kniha vám vysvětlí, že přesně tak to je. K Vánocům ideál. Na Nový rok můžete pokračovat dalšími dvěma díly.


Petra Soukupová

Petra Soukupová, spisovatelka

Rozhovor s Petrou Soukupovou jste mohli najít (a předplatitelé s přístupem do archivu stále najdou) v květnovém papírovém Finmagu.

Kniha Laskavé bohyně Jonathana Littella je pro mě zásadní příležitostí zkusit pochopit lidstvo – což je ovšem jejím přečtení ještě jasnější, že nelze. Nabízí naprosto geniální svědectví mnoha událostí druhé světové války a hlavně: vhled do člověka.


Pavel Jégl

Pavel Jégl

Pavlův medailon a články na Finmagu

Český ráj Jaroslava Rudiše je vtipné a pohodové čtení o chlápcích, kteří se pravidelně scházejí v sauně. Nemají jména, jen indiánské přezdívky – například „Ten, co je doktor přes ženské orgány.“ Klábosí o jídle, pivu, ženách… Jejich povídání v páře je často velmi osobní, jako kdyby seděli u cvokaře. Tragikomické a taky blízké postavy. Už po několika přečtených stránkách máte pocit, že je znáte, že jste je někdy a někde museli potkat. Vychází taky jako audio kniha, kterou načetl Petr Čtvrtníček. Snad ji přinese Ježíšek.


Josef Tětek

Josef Tětek

Josefův medailon a články na Finmagu

S chutí jsem si letos přečetl knihu The Bitcoin Standard: The Decentralised Alternative to Central Banking. Autorem je libanonský akademik Saifedean Ammous, který v knize od základů rozebírá fundamentální důvody pro vznik a pokračující existenci bitcoinu. Trh s kryptoměnami zažívá silnou medvědí fázi – a tak knížka přišla ve správný čas. Připomíná totiž čtenářům, že hlavním smyslem bitcoinu je dlouhodobý potenciál pro návrat k solidním penězům (hard money), nikoli možnost krátkodobých spekulativních zisků. Kromě toho je kniha zajímavá svými argumenty pro tzv. bitcoinový maximalismus – přesvědčení, že nic jiného než Bitcoin nemá na poli kryptoaktiv smysl. Ačkoli tento názor nesdílím, rád jsem si přečetl racionální argumenty podporující tento směr uvažování. Kniha má co říct jak dlouholetým „hodlerům“, tak i těm, kteří o bitcoinu prozatím pouze slyšeli z doslechu a chtějí si přečíst solidní zpracování tématu.


Karolína Kašparová

Karolína Kašparová

Karolínin medailon a články na Finmagu

NW (česky jako Severozápad, 2014) od Zadie Smith zachycuje ducha moderního Londýna, ale po King’s Cross nebo Tate Modern v něm není ani stopa. Lehce experimentální román se totiž odehrává převážně na severozápadním (northwest – NW) předměstí hlavního města Spojeného království. Díky výstižnému vyobrazení vztahů v britské společnosti považují Zadie Smith někteří kritici za moderního Charlese Dickense. Pokud by se vám tohle téma zdálo být cizí, NW pokládá závažnou obecnější otázku: Čím to je, že jste získali zrovna to společenské postavení, které jste získali, zatímco vaši kamarádi z dětství se ocitli úplně jinde? Rozhoduje především tvrdá práce? Hrají roli i vztahy v rodině? Náhoda? Počáteční finanční situace? Etnická příslušnost? Pohlaví? Charakter? I ti, jež si splnili „americký sen“, se navíc od svého původního prostředí nikdy nemohou zcela odstřihnout. O podílu různorodých faktorů na tom, co vnímáme jako úspěch, se v Česku mluví velmi málo. NW žádnou jednoznačnou odpověď nedává, nutí ale čtenáře, aby se vcítil do různorodých morálně selhávajících postav románu. Dotlačí nás tak alespoň k počátečnímu znepokojení nad tím, že jsme tyto otázky dosud ignorovali.


Ondřej Sliš

Ondřejův medailon a články na Finmagu

Kdybych vybral naučnou knížku, pak budu znít zpupně: „Kéž by každý pochopil, jak se věci mají!“ A to nemůžu riskovat. Volím proto raději Dvě sestry od Åsne Seierstad. Nejde jen o strhující mapování radikalizace norsko-somálských školaček. Čtete i o estetice Islámského státu na Instagramu. O tom, že síť informátorů má větší sílu než náklaďák plný semtexu. A celou dobu držíte palce prolhanému otci i bratrovi, který obhajuje ateismus ještě neomaleněji než Richard Dawkins. Skvělé čtení i pro lidi, kteří jinak nemůžou reportáže vystát!


Jakub Jetmar

Jakub Jetmar

Jakubův medailon a články na Finmagu

Nakladatel Petr Januš mně Knihu omezení prodával s tím, že je to výjimečná básnická sbírka, protože si ji užije jak filozof, tak dělník. A měl pravdu – je výborná. A co jiného doporučit všem, než knihu, která se dotkne bolavých míst snad každého obyvatele „ošklivého Česka“. Navíc ta obálka!


Kateřina Šimáčková

Kateřina Šimáčková, soudkyně Ústavního soudu

Rozhovor s Kateřinou Šimáčkovou jste mohli najít (a předplatitelé s přístupem do archivu stále najdou) v červencovém papírovém Finmagu.

Rozhodla jsem se nedávat doporučení na něco, co jsem četla, ale naopak na něco, co jsem sama opomenula. Uvědomila jsi si, že jsem za poslední rok nepřečetla žádnou básnickou sbírku. Takže, pokud nechceme, aby se nám poezie vytrácela ze života i z polic knihkupectví, bude potřeba s tím začít něco dělat. Sama pro sebe si dávám malou výzvu – každý rok koupit a přečíst aspoň jednu knihu poezie. Na konkrétním titulu tolik nezáleží. Kdo chce, může se přidat.


Michal Kašpárek

Michal Kašpárek

Mým tipem je Láska v době klimatických změn molekulárního genetika Josefa Pánka. Kniha s takovým rytmem, že jsem si při čtení poklepával prsty jak u muziky. A hlavně s příběhem, který bude na část čtenářů účinkovat vyloženě terapeuticky. Sekera na zamrzlé moře v nás. Muž vychovaný ve středoevropských předsudcích objevuje svět. Muž je zmatený. Naštvaný. A – jak název napovídá – zamilovaný:

„A teď, kdyby na to došlo, napadne vás, např. ji políbit, jestli byste to dokázal. A teď, kdyby na to došlo, ptáte se sám sebe, např. se dotknout jejích ňader, jestli byste to dokázal. Necítíte nic. Nic. A teď, kdyby na to došlo, dotknout se její tváře, dotknout se jejích vlasů, jestli byste to dokázal. Ne nadarmo vám říkali a říkali, než jste odjel do Indie, že černý ženský smrdí. Ne nadarmo vám říkali a říkali, než jste odjel do Indie, že černý ženský jsou špinavý. Říkali vám to děti těch, kteří vyrůstali za nacistické okupace Čech a Moravy.“

Komentáře

Celkem 0 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK