Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Smrt normálům! Poučný sestup do stok internetu

Angela Nagleová napsala kapesní atlas kulturních válečníků.

Když před deseti lety v prezidentských volbách poprvé kandidoval Barack Obama, jeho příznivci šířili po mladičkých sociálních sítích (Facebook fungoval čtyři roky, Twitter dva) červeno-modrý portrét s nápisem HOPE. Ikonický obrázek si tehdy od výtvarníka Sheparda Faireyho objednali Obamovi markeťáci a publikum ho vděčně přijalo za svůj. „Srovnejte to s poslední kampaní,“ vybízí Angela Nagleová v knize Kill All Normies s podtitulem Online Culture Wars From 4Chan And Tumblr To Trump And The Alt-Right (Smrt normálům! Online kulturní války od 4Chanu a Tumblru po Trumpa a alt-right). „Její tón určovaly facebooková stránka Bernie’s Dank Meme Stash a subreddit The Donald, chrlící nactiutrhačné memy k potěše mladých voličů – a ke zmatení mainstreamových médií. Ta se jen zoufale snažila vyznat v záplavě interních vtípků namířených do vkusu nové generace antiestablishmentově naladěných pravičáků i levičáků.

Angela Nagle: Kill All Normies: Online Culture Wars From 4Chan And Tumblr To Trump And The Alt-Right – vyšlo v nakladatelství Zero Books v červnu 2017. 136 stran, 9,44 dolaru (verze pro Kindle). (Pro úplnost zdůrazněme, že kniha vyšla několik měsíců před vypuknutím #MeeToo.)

Irská publicistka se na 136 hutných stranách snaží dobrat k tomu, jak se americká společnost tradičně rozdělená na republikánskou a demokratickou polovinu rozdrobila do nespočtu subkultur „náctiletých hráčů videoher, anonymních fanoušků anime vylepujících po diskuzních fórech hákové kříže, ironických southparkových konzervativců, antifeministických vtipálků, obtěžujících nerdů, trolů vytvářejících memy“, jak tyto subkultury fungují a jak z nich vyrostl Donald Trump a alt-right.

Kdo si od Kill All Normies slibuje smysluplný a neprůstřelný výklad toho, co že se s Amerikou a dalšími společnostmi stalo, proč se to děje a kam až to může vést, toho kniha myslím zklame. K pozornosti ji doporučuju kvůli něčemu jinému: zve k poučné plavbě po nejsmrdutějších stokách internetu a představuje svéráznou kulturu tvorů, kteří je obývají.

Ber molotovy

„Jsem z generace, které politika a poetika splývaly,“ řekl o sobě v loňském rozhovoru spisovatel Jáchym Topol – a mimoděk tím vystihl i antiestablishmentově naladěné mladé troly a tvůrce memů, jak o nich píše Nagleová. V čem přesně spočívá jejich poetika, od memů přes příspěvky v diskuzích po chování v ulicích? V transgresi morálních norem. Ta se sice, jak sama Nagleová upozorňuje, objevila v západní kultuře nejpozději s romantismem a od šedesátých let k ní vybízejí reklamy a v některých případech i někdejší autority. Teď ale jako by někdo posunul tuhle šavli na mixáku kulturního milieu na max.

Většina Kill All Normies se čte těžce. Pasáže o vrazích z řad incelů – „nedobrovolných celibátníků“, zhrzených a namnoze odporných mladých mužů – a o tom, jak jim jejich podpůrné online skupiny dodávaly odvahu i rady: „Určitě ber molotovy. Jednoduchej a bolestivej způsob, jak zabít co nejvíc normálů.“ O dvouletém klukovi, kterého v Disneylandu sežral aligátor – aby si jeho otec od Twitteru vyslechl, že to je trest za jeho bílá privilegia, kvyůli kterým si odvykl dbát na bezpečnost. O online šikaně přerůstající do šikany v reálném světě a vedoucí k sebevraždám. O následném trolování pozůstalých. O diskusní skupině /b/:

„/b/ je hlas ve tvý hlavě, kterej ti opakuje, že je jedno, že je opilá. /b/ je kamarád, kterej neustále básní o kozách tvý mámy. /b/ je jedinej, kdo ti rozumí. /b/ je přesně ten typ, kterej by zaplatil prostitutce, aby mu lízala zadek – a jenom za to. /b/ je strejda, kterej na tebe sahal. /b/ je pořád v nemocnici, potom, co zkoušel něco, co viděl v hentai.“

Co si z téhle exkurze odnést jiného než zhnusení, pokud patříte mezi normály, případně cynické pobavení, pokud už jste otrlí? Jedno praktické poučení se nabízí. Celou knihu jsem vzpomínal na liberální mantru, že lidem nenávidějícím establishment a porušujícím jeho normy prostě chybí mediální gramotnost a že nedokážou pracovat s informacemi. Z Kill All Normies se zdá, že spíš my ostatní nechceme akceptovat informaci, jak sofistikovaná kultura online (a vlastně nejen online) nenávisti je. Ne že by to jejím představitelům jakkoliv šlo ke cti, špína rozmazaná po obří ploše a zažraná do hloubky zůstává špínou. Může ale být užitečné vědět, že se za monitory neskrývají (jen) stereotypní nablblí náckové, jací usilují o Darwinovu cenu ve filmu BlacKkKlansman.

A memy zahřmí naposled

A právě tady začínají problémy. Angele Nagleové se daří rozbít stereotyp nácků s IQ 70. Její portrét nové levice ale v zásadě kopíruje stereotyp podobně omezených hysterických bojovníků za sociální spravedlnost – SWJs. Je to překvapivé, protože Nagleová samotná tíhne k levici a píše mmj. pro Jacobin.

Servírujeme svět!

Chytré čtení na víkend

Nabízíme vychucený talíř duševní stravy. Chtěli byste každý pátek dostávat do e-mailu přehled nejlepšího inspirativního čtení, které z hlubin českého i světového čtení vyšťoural šéfredaktor Finmag.cz Michal Kašpárek? 

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru.

Čtení na víkend

 

Kritika nové levice (řekněme kulturní, soustředící se na privilegia většiny a práva menšin) z pozice té staré (řekněme ekonomické, řešící chudobu a majetkovou nerovnost) může být zajímavá. Dokládá to třeba Nagleovou citovaná esej Marka Fishera Exiting the Vampire Castle nebo třeba texty Saši Uhlové. Jenže Nagleová si – na rozdíl od relativně fér pasáží o alt-right – skládá slaměného panáka.

Dokládá to třeba seznam nových genderů v páté kapitole. Není jasné, kde Nagleová necrogender („gender, který existoval, ale už neexistuje“), faegender („gender, který se mění s ročními obdobími nebo fázemi měsíce“) nebo daimogender („gender blízce spojený s démony a nadpřirozenem“) objevila a zda za jejich uznání skutečně někdo vede politickou kampaň. Celou knihu ostatně poznamenává mizerná práce se zdroji, kterou do hloubky rozebrali na Libcom.org a Daily Beast.

A i kdyby skutečně někdo na Tumblru požadoval, aby mohl mít v papírech rod „víla“, není přece fér lupnout ho do katalogu narušitelů norem vedle masových vrahů. Jestli bezprostředně po sebevraždě Marka Fishera někdo z nových levičáků tweetnul, že ho není žádná škoda, je to nevkusné – ale nebyla to nová levice, co ho přímo nebo nepřímo zabilo.

Přes velké výhrady je Kill All Normies kniha, která sice neudělá čtenáři pořádek v tom, co se děje, ale pomůže mu nad tím přemýšlet, dostat před oči širší obraz společnosti a po detailech se případně dopídit jinde. Mezi jejími řádky trčí nevyslovená, osudová otázka: jaké vyhlídky mají v éře fascinované překračováním norem slušní politici, kteří se prodávají tím, že normy nikdy nepřekračují?

Michal Kašpárek

Michal Kašpárek

Po studiu žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě prošel MF DNES a redakcemi Computer Pressu. Mezi lety 2009 a 2016 byl na volné noze, od roku 2017 vede web Finmag.cz a edituje tištěný Finmag. Každý pátek posílá... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 1 komentář v diskuzi

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Boris Otokar Hodlak | 13. 9. 2018 08:18

"kniha vyšla několik měsíců před vypuknutím #MeeToo" Takže 2005/6?
Pěkně staré dílko

-3
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK