Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Bude to Uber pro X. Jak platformy mění byznys

Nick Srnicek představuje ekonomický model, na který kromě internetových služeb najel i výrobce tryskových motorů.

Čtyřiaosmdesátiletý republikán Orrin Hatch se Marka Zuckerberga při senátním slyšení zeptal, jak Facebook vlastně vydělává, když za něj uživatelé neplatí. Z potítka uslyšel lakonické „Máme reklamy“ a internet se mu od té doby směje. Neprávem. Obchodní model Facebooku má jen málo společného s obchodním modelem Rádia Krokodýl. Zuckerberg mohl a měl odpovědět, že buduje platformu, která sklízí ohromné množství dat o lidech všude po světě. Reklamy jsou jen jedním z mnoha způsobů, jak ta data proměnit na peníze. Facebook díky nim může kdykoliv vkročit do nových odvětí – do přepravy osob a zboží, pronajímání nemovitostí, vydírání otců katolických rodin mámících nahé fotky ve skupině Duchovní seznamka a povídání – a bude mít náskok, který konkurence těžko dožene. Ledaže by vlastnila jinou podobně gigantickou platformu.

Je pochopitelné, proč se o tom Zuckerberg nerozpovídal a Hatche radši efektně utřel. Naštěstí se po širších souvislostech můžeme poohlédnout jinde. Dobrou volbou je Platform Capitalism (Theory Redux) (Kapitalismus platforem. Teorie v kostce) diplomovaného kanadského filozofa, psychologa a ekonoma Nicka Srnicka, spoluautora Akceleracionistického manifestu.

Nick Srnicek: Platform Capitalism (Theory Redux) – vyšlo v nakladatelství Polity Press v listopadu 2016. 120 stran, 8 liber (verze pro Kindle).

Motor jako služba

Co je to ta platforma? „Digitální infrastruktura zprostředkovávající interakci dvou nebo více skupin.“ Tedy zákazníků, inzerentů, poskytovatelů služeb, výrobců, dodavatelů nebo i fyzických objektů.

„Platformy se vynořily jako nový obchodní model, který umožňuje získávat a kontrolovat ohromné množství dat – a s jejich příchodem můžeme pozorovat vzestup velkých, monopolních firem.“ Monopolních proto, že hodnota platforem roste díky síťovému efektu. Hledat volný taxík nebo ubytování v deseti různých aplikacích by moc nefungovalo. Teprve když jsou všechny pod jedinou ikonou, služba dává praktický smysl uživatelům – a provozovateli moc nad kontraktory. Plus ta exkluzivní data.

Srnicek rozlišuje pět druhů platforem:

  • Inzertní. Sem patří Facebook nebo Google.
  • Cloudové. Neřešte servery, o vaše data se – mrk mrk – postaráme my: Dropbox, Amazon Web Services.
  • Průmyslové. Proč utrácet za nadbytečné manažery a focus groupy, když se v éře průmyslu 4.0 dokáže výroba chytře řídit sama? Pochopitelně čím víc vyrábíte, tím chytřeji se díky množství dostupných dat řídí: gratulace do Intelu, Siemensu a General Electric.
  • Produktové. Pozoruhodná pasáž o leteckých motorech, které Rolls Royce už od devadesátých let nabízí aerolinkám jako službu – platí se za hodinu provozu. Data ze senzorů využívá výrobce k tomu, aby si udržoval náskok před konkurencí.
  • A nakonec štíhlé (lean) platformy. AirBnB nepatří byty, které pronajímá, a Uberu v době vydání knihy nepatřila auta, která nabízel. Podobné služby jsou tenoučkou, ale zásadně důležitou vrstvou mezi nabídkou a poptávkou. Paradoxně bývají často v mínusu, protože se investoři řídí krédem „růst před ziskem“.

Některé firmy samozřejmě provozují víc druhů platforem (Microsoft vlastní inzertní LinkedIn, cloudový OneDrive i produktová Windows) a některé platformy by šlo zařadit do dvou nebo víc kategorií.

Kognitariát nemá co ztratit, leda své Premium Spotify účty

Srnicek píše střízlivě, bez apokalyptické naléhavosti a příměrů k feudalismu typických pro žánr. Přiznává, že platformy ve Spojených státech stále představují jen několikaprocentní zlomek ekonomiky a ještě menší díl trhu práce. Na omezeném rozsahu zvládne čtenáře hutně nabrífovat. Kromě poučné kapitoly o tryskových motorech jsem si hojně podtrhával v pasážích o válkách platforem – například o tom, jak se Dropbox snaží soubory svých uživatelů přesunout ze serverů Amazonu a Uber usiluje o nezávislost na mapách Googlu.

Mimo zmapování stále sledovanějšího sektoru stojí Platform Capitalism za přečtení i díky tomu, jak Srnicek rozšroubovává populární buzzwordy. Kromě zmíněného průmyslu 4.0 a očekávatelné „ekonomiky sdílení“ se strefuje i do „znalostní ekonomiky“. Možná vám taky při promocích říkali, že z vás budou „symboličtí analytici“ – Srnicekův „kognitariát“ už nezní tak hrdě, zato bez příkras popisuje naše reálné místo v ekonomice. Jsme jenom pěšáci, dělníci excelu, nosiči dat.

Další čtení

Tak dlouho jsme zmenšovali mikročipy, až jsme stvořili největší a nejhladovější věc na Zemi, odhaluje pronikavá, mystická kniha The Stack.

Planeta, která si to spočítala

Knihám v recenzích docela často vyčítám, že mohly být o třetinu nebo i polovinu kratší. Platform Capitalism je jednou z mála s opačným problémem. Srnicekovi by očividně nedělalo problémy sypat z rukávu další příklady různých obchodních modelů nebo málo medializovaných konfliktů mezi platformami. Klidně mohl dál rozvést svěží úvahy o tom, nakolik provozovatelé platforem vydělávají na neplacené práci, jak často opakují jejich kritici – protože si bystře všímá, že lajkování fotek nebo psaní zpráv mamince není v pravém slova smyslu práce. Ale bohužel, tahle „teorie v kostce“ má jen 120 stránek, ústících do pouhých pěti odstavců o tom, co dál.

Těch pět odstavců navíc víc otázek vyvolá, než zodpoví. Srnicek se v nich zamýšlí nad tím, že standardní zásahy antimonopolních úřadů nemusí stačit, a volá po ustanovení veřejné kontroly nad platformami, „nezávislé na státním dohlížecím aparátu“. Než radikální změnu společenského zřízení a proměnu Silicon Valley na Socialist Valley odbýt několika mlhavými větami, to už je lepší zůstat u popisování reality. To totiž Srnicek dělá velmi dobře – a Platform Capitalism by si měl pročíst každý, kdo o platformách píše, kdo do nich investuje, nebo kdo se, Bůh chraň, pokouší sám založit další „Uber pro X“.

Michal Kašpárek

Michal Kašpárek

Po studiu žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě prošel MF DNES a redakcemi Computer Pressu. Mezi lety 2009 a 2016 byl na volné noze, od roku 2017 vede web Finmag.cz a edituje tištěný Finmag. Každý pátek posílá... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 1 komentář v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jiří Novotný | 27. 4. 2018 22:06

Děkuji pane Kašpárku za vaše tipy na zajímavé knihy. Přeji pěkný večer Jiří Novotný

+2
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK