Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Bitcoin a vlády jsou kamarádi

Dva pamflety o kryptoměnách se ušklíbají nad představami jejich zastánců. Třeba nad tou, že uspíší příchod anarchokapitalistické utopie.

Kritiky bitcoinu a dalších kryptoměn sice zaznívá v médiích hodně, nejčastěji se ale točí kolem stále týž dvou výtek. Za prvé, dolování nových bloků a provoz databází s účetními knihami má neúměrně velkou ekologickou stopu. Za druhé, za kryptoměny se dají kupovat drogy a další nelegální zboží. Aniž bych tím chtěl tyto připomínky zlehčit, z obou číší optika hlavního proudu. Člověk v takových článcích a šotech skoro čeká vlekaře ze Špindlu, který se bojí, že mu kvůli bitcoinu rozteče sjezdovka a v kalužích se budou plácat zfetovaní lyžaři.

Satoshi Nakamoto nikdy nesliboval, že budou kryptoměny k přírodě šetrné jak bicykl Matěje Stropnického ani že za ně nepůjde koupit nic, na čem by se neshodli aspoň čtyři z pěti lékařů. Myšlenkově podnětnější je proto porovnat reálné fungování kryptoměn s ideovými východisky i praktickými sliby jejich obhájců. A právě v tom spočívá největší hodnota dvou krátkých knih publicisty Davida Gerarda a lingvisty a programátora Davida Golumbii.

David Gerard: Attack of the 50 Foot Blockchain: Bitcoin, Blockchain, Ethereum & Smart Contracts – vyšlo na platformě CreateSpace v červenci 2017, 182 stran, 8,50 dolaru (verze pro Kindle)

Peníze pod cizím polštářem

Gerardův Útok patnáctimetrového blockchainu (Attack of the 50 Foot Blockchain) je kulometná palba na modly bitcoinerů, kapitola po kapitole:

Že bitcoin cenově zpřístupňuje mezinárodní převody peněz? Poplatky za mezistátní bankovní platby jsou srovnatelné s tím, kolik obvykle utratíte za nákup kryptoměn na burzách, navíc vás v takovém případě nemusí trápit extrémně kolísavá hodnota kryptoměn.

Že bitcoin přináší bezhotovostní ekonomiku obyvatelům chudých zemí? Kdo má počítač s internetem, ten už většinou může zadávat platby mnoha různými způsoby. Třeba prostřednictvím systému M-Pesa, ve kterém lze virtuální peníze snadněji směnit za hotovost a který neklade takové nároky na technické znalosti uživatelů, především co se týče zabezpečení.

Že je absence státního dohledu nad burzami výhodou? V praxi znamená, že velká část bitcoinerů „schovává peníze pod polštářem – v cizí posteli“: „Bitomat, svého času třetí největší burza, měla soubor s peněženkou všech uživatelů uložený na nezálohovaném cloudovém serveru Amazonu v efemérním úložišti, které se při restartu smaže. Hádejte, co se stalo v červenci 2011? Hopla! Bitcoinica byla zase prvním vážně zamýšleným projektem svého šestnáctiletého tvůrce v jazyku PHP. Kromě PHP si rád četl o Ruby on Rails, osobních financích a startupech – a tak naprogramoval burzu.“ V březnu 2012 z ní někdo ukradl 43 tisíc bitcoinů a o dva měsíce později se zhroutila úplně, když neznámý hacker přišel na to, že tvůrce Bitcoiniky chránil svá hesla v aplikaci LastPass jedním už dříve zveřejněným.

Revoluce, která nebude

Výborná je Gerardova kritika chytrých kontraktů – tedy sebevykonávajících smluvních ujednání, které mohou podobně jako kryptoměny využívat technologie blockchainu. Autor vtipně připomíná, že takovým chytrým kontraktem byla i sovětská Zbraň posledního soudu, která v Doktoru Divnoláskovi automaticky vyhladila lidstvo po útoku osamělého amerického bombardéru. „Chytré kontrakty mají principiální chybu: řídí se fakty, ne lidským úmyslem. Jenže smlouvy jsou přece kodifikací lidského úmyslu. Ten nemusí být vždycky zcela zjevný, proto se počítá s tím, že budou dohody vyhodnocovat opět lidé, s přihlédnutím k fungování lidských institucí a pro lidi.“

Cenné jsou i jeho pochyby o subverzivním potenciálu kryptoměn. „Týden po vydání Bitcoinu 0.1 napsal Jonathan Thornburg do fóra Cryptography and Cryptography Policy: ‚Žádná významná vláda nikdy nedovolí masové rozšíření dnešní podoby bitcoinu.‘ Ve skutečnosti vlády udělaly opak a přistoupily k bitcoinu jako k jakékoliv jiné finanční inovaci: nechejte to rozběhnout, připomeňte, že pravidla platí i tady, zas to chvilku nechejte růst a opakujte. (…) Těžko říct, odkud se bere přesvědčení, že jsou vlády zemí prvního světa z nějakého důvodu principiálně proti tomu, aby občané inovovali finance.“

David Golumbia: The Politics of Bitcoin: Software as Right-Wing Extremism – vyšlo v nakladatelství University Of Minnesota Press v září 2016, 100 stran, 5,50 dolaru (verze pro Kindle)

A právě tady se hodí navázat knihou Davida Golumbii Politika bitcoinu. Software jako pravicový extremismus (The Politics of Bitcoin: Software as Right-Wing Extremism), která tento postřeh rozvádí na větším prostoru:

„Mnoho ekonomů upozorňuje na to, že jako měna může fungovat ledasco a že v našem světě nepeněžní prostředky směny vzkvétají: od bonusových mil pro pravidelné cestující aerolinek a body za placení kreditkou, přes kupony na nákup v samoobsluhách až po cenná umělecká díla, vzácné kovy či polodrahokamy. Žádná z těchto alternativních měn ale nepředstavuje sebemenší ohrožení státem vydávaných peněz, natož státu samotného.“ Proč by je tedy měl ohrožovat bitcoin?

Pro novináře, bitcoinery i nocoinery

Jak název knihy napovídá, Golumbia zkoumá ideová východiska nejviditelnější části příznivců kryptoměn: tedy letitý odpor k centrálnímu bankovnictví a státu jako takovému, k centralizaci a inflaci. Dobře připomíná, že bitcoin je svým způsobem centralizovaný tím, že zhruba polovinu veškeré hodnoty drží nižší tisíce majitelů, kteří můžou sofistikovanými obchodními triky manipulovat trhem, a že bitcoin už několikrát zažil inflaci, ba hyperinflaci.

Oběma knihám se v tomhle ohledu dá vytknout, že přehlížejí inflační efekt alternativních kryptoměn: co na tom, že bitcoinů bude vždy jen 21 milionů a nikdo nenatiskne další, když každý den vznikají nové altcoiny, které fungují svým způsobem jako nově vytištěné peníze.

Ve srovnání s Gerardem je Golumbiova rétorika věcnější, akademičtější a tolik z ní nečiší touha natřít to kryptoměnám a vysmát se bitcoinerům. Právě Gerardův fanatismus je slabou stránkou Útoku patnáctimetrového blockchainu. Autor se posmívá argumentu, že kryptoměny pomáhají obchodovat nebo aspoň ukrývat peníze lidem v rozvrácených zemích, jako je Venezuela, a na pomoc si při tom bere jen jedno nic nevypovídající číslo: bilanci venezuelských obchodů s bitcoinem na malé burze LocalBitcoins. Příliš rychle odmítá námitku, že kryptoměny sice mají velkou ekologickou stopu, ale tradiční bankovnictví ji má ještě větší – něco pravdy na ní přitom může být. Finanční služby podle některých odhadů představují něco mezi deseti a dvaceti procenty globální ekonomiky a kryptoměnové burzy si na rozdíl od tradičních bank nestaví a nevytápějí honosné pobočky v každém městě.

Gerardův Útok patnáctimetrového blockchainu je tedy spíš pro zábavu, Golumbiova Politika bitcoinu víc pro ponaučení. Za přečtení ale stojí obě. Novinářům a publicistům pomůžou přemýšlet o kryptoměnách s větším odstupem. Bitcoineři v nich můžou své přesvědčení konfrontovat s protiargumenty, které jsou pro ně samotné nejspíš relevantnější než běžná mainstreamová kritika. A nocoineři si spraví náladu připomenutím, že kdyby nebyli blbí a koupili před pěti lety bitcoiny za pár tisíc, dost možná by se záhy vypařily s nějakou narychlo zbastlenou burzou.

Michal Kašpárek

Michal Kašpárek

Po studiu žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě prošel MF DNES a redakcemi Computer Pressu. Mezi lety 2009 a 2016 byl na volné noze, od roku 2017 vede web Finmag.cz a edituje tištěný Finmag. Každý pátek posílá... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 67 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Altman | 4. 1. 2018 10:17

Ach jo, socani zase perlej. Že by se po přečtení tohoto článku z Juldy stal přítel bitcoinu?

1) Bitcoin není sám, jsou zde měny anonymnější, měny s rychlejšími a levnějšími transakcemi, atd...
2) Bitcoin se vyvíjí a zlepšuje
3) M-Pesa - jasně, to jim zpřístupní SVĚTOVÝ trh...


A to riziko, že má člověk bitcoiny na burze?
1) Mít je tam nemusí - v praxi je má mimo internet (papír, Trezor, Ledger, ...) a na burze má jen menší část pro daytrading
2) Zabezpečení burz se stále zlepšuje, burzy se stále více profesionalizují - směšné příběhy z minulosti se najdou u každé technologie. Povídejme si chvíli třeba o Greenbacích a Asignátech, ano?


Chytré kontrakty: lidé se sami dobrovolně rozhodnou, zda (a k čemu) je budou používat. Díky za dojemnou starost. Zkusme si to srovnat s pomalými a zkorumpovanými soudy soudícími podle legislativy generované partou dvou set gangsterů.

A že vlády vítají crypto-inovace? Ne, zatím nezasáhly, protože to není tak jednoduché.
e-Gold byla také finanční inovace, pro vlády daleko transparentnější a méně riziková. A zasáhly obratem. A to proto, že to bylo snadné, protože šlo o centralizované řešení.

"co na tom, že bitcoinů bude vždy jen 21 milionů a nikdo nenatiskne další, když každý den vznikají nové altcoiny, které fungují svým způsobem jako nově vytištěné peníze."
Bóže, už zase? Kašpárku, nomen omen?
Jak zvyšují dolárky ze hry Monopoly dolarovou inflaci? Jak zvýším korunovou inflaci tím, že si natisknu vagón AltmanKorun? Jak zvýší inflaci bitcoinu nějaká směšná cryptoměnička se zanedbatelnou tržní kapitalizací a pouhými desítkami uživatelů?


Každopádně milí etatisté, pokud si myslíte, že bitcoin je na nic a neohrožuje vás, tak to je skvělá zpráva. Spěte dál!

+10
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Richard Fuld | 4. 1. 2018 14:12

A která měna bude pro lidi lepší? BTC, který má omezené množství na 21 mil. ks a který jeden stojí 200 tis. dolarů, tedy je pro lidi, kteří nereagovali včas velmi DRAHÝ, nebo jiná kryptoměna, která bude minimálně stejně technicky kvalitní jako BTC ale její "iniciační" cena bude např. 0,1 USD? Řeknou si oprávněně, proč by 7 miliard lidí mělo používat výhradně 21 mil. jakési nějaké peněžní jednotky v důsledku čehož, jsou oni absolutně chudí a jiní astronomicky bohatí. Vždyť hodnotu kryptoměně dává počet subjektů, které jsou ochotny ji používat. A proč by se obchodníci měli bránit příjmům i v jiných měnách, které se rozšíří vedle BTC? Jednoduše si myslím, že to celé nakonec skončí chaosem a hyperiflačními blamážemi kryptoměn, o nichž jejich stvořitelé budou stále tvrdit, budou z principu deflační. A nezapomínejte na to, že vedle krypto budou možná značně dlouho existovat i účetní národní měny. Objem peněz tak bude samozřejmě stále stoupat s tím, že kulminace dosáhne v okamžiku kdy kapitalizace kryptoměn se bude rovnat objemu účetních měn. V té době se už nejspíše budeme potýkat s pádivou inflací. V okamžiku, kdy se spustí kryptoměnová mánie v kritickém měřítku, dojde k tomu, že sel lidé začnou zbavovat svý úspor v účetních měnách, což může vyvolat hyperinflaci velmi jednoduše. Prostě ať se na ty kryptoměny podávám z jakhokoliv úhlu, všude vidím na konci zkázu a zmar.

-8
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK